Parfum: Príbeh vraha
Patrick Süskind
Keď počujeme názov mesta Paríž, azda sa nám trochu zakrúti hlava: z krásy, zo všemožných vôní, ktoré toto mesto šarmu a elegancie ponúka. Iste bol taký aj v 18. storočí, no v Süskindovej knihe ho pozorujeme z opačnej strany. Pach stoky a plesnivých rýb v stánku, kde predáva žena, ktorá prechádza životom akoby bez závanu lásky, bez akéhokoľvek prísľubu radosti či šťastia. A práve jej sa narodí neduživý chlapec, ktorý nemá nijakú šancu na prežitie a čaká naňho osud zapáchajúcich rýb...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1987 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Das Parfum: Die Geschichte eines Mörders, 1985
více info...
Přidat komentář
Tak bohužel za mne ne. Kniha se mi nečetla snadno a jsem ráda, že jsem ji neodložila. Chtěla jsem si na ni utvořit vlastní názor, proto jsem ji přece jen dočetla, ale určitě se k ní už nikdy nevrátím.
Tak tohle prosím pěkně ano! Příběh nevyvolává úsměv na tváři, ani třepotající se motýlky kolem pupku, ale nakrčený nos, tuho kolem žaludku a podivně neznámou úzkost z otočení na další stranu. Nezvyklé sugestivní dílo, které si budete pamatovat velmi, velmi dlouho. A po legendárním závěru napětí zůstává. Stejně jako živé scény toho epického konce v mysli.
Zvláštní román s nádechem horroru ....
18. století - pařížský trh a narození chlapce .... Jean Baptiste přichází na svět v zapáchajícím prostředí, ale s vyjímečným citem pro vůně ....
Brzy se dostane mezi parfeméry, které o svých znalostech přesvědčí a ve své práci se zdokonaluje....
Putování po jižní Francii jej přivede do známého městečka vůní a parfémů - Grasse ....
a zde to hodně voní .... ale chlapec je posedlý vytvořením unikátního parfému, přinášejícího lásku ....
A dokáže to : " má nepřekonatelnou moc vůní vnukat lidem lásku ....ale tato moc nedokáže způsobit, aby sám sobě voněl ...."
Ovšem ten, který na své cestě využije obětiny, se sám může stát obětí ....
Téma ojedinělé a ten příběh ? Faktum nebo fantazie ? Kdopak ví ....
Opravdu skvěle napsaná kniha. I ty "nudné" popisné části vůbec nebyly nudné, ale právě naopak krásné a "bravůrně a mistrovsky" popsané. Někdy jsem měla pocit, že čtu spíš krásnou báseň než prózu. Viděla jsem i film, ale knížce se vůbec nevyrovnal.
Kniha nejen o výrobě parfémů,ale vše okolo vůní. K tomu vkusně vyprávěný příběh o tom,jaké to je být nikým. A ten konec....
Rozhodně doporučuji k přečtení ;)
Když jsem knihu začala číst , byla jsem nadšena barvitostí jazyka , dýchl na mne odér středověké Paříže , s hromadami odpadků , bídy a špíny . Autor se s ničím nemazal .
Postupně se ale příběh přeměnil ve fantazii poněkud zvrácenou .Byla jsem zvědavá jak celý příběh skončí a myslím,že nemohl dopadnout jinak .
Můžeme si říkat , stalo se to ? Nebo to byl jen výplod něčí fantazie ? To už se nikdo nedozví .
Kniha je to určitě zajímavá a jsem ráda, že jsem ji četla,ale jednou stačí .
Nepochybně jedna z nejlepších a zároveň nejjediněčnějších (hrozné slovo) knih, jaké jsem kdy četla. Nejde nijak zaškatulkovat, je to tak trochu historický román, trochu sci-fi, trochu horror, trochu krimidrama ... tohle všechno a zároveň nic z toho. Strhující, napínavá a mrazivě fascinující kniha, kterou můžu doporučit úplně všem.
Kniha je rozdělena na 4 části. 1. část je perfektní. Od samotného začátku je nesmírně poutavá. Jak Grenouille přišel na svět a jak se ho již od peřinky každý bál. Úchvatné a navnadilo mě to na nevšední zážitek. Jenomže 2. část příběhu je úplně jiná. Je to dost velká a zdlouhavě popisná nuda. Odchodem z jeskyně se příběh znova rozjíždí, ale předchozí nudu to již nevyváží. 3. část je znova dobrá i když ne tak jako 1. část této knihy. A 4. část? Nestává se příliš často, aby mne něco tak šokovalo. Už jenom kvůli tomu konci stálo za to po této zvláštní knize sáhnout. Audioknihu čte pan Rudolf Pellar a zasloužil se o to, že jsem si nakonec tento ponurý příběh docela užila.
Zabývám se aromaterapií a parfémy, proto kniha pro mne byla přínosná i z hlediska popisování výroby parfémů v dané době, apod.Také jak může být mistrovský čich nebezpečný, když se zvrhne v touhu uchovat vůně...Viděla jsem i film, ale scénárista pracoval podle své fantazie, takže se mi víc líbila kniha...
Nevšedné dielo, ktoré v naších končinách preslávilo (zrejme) jeho filmové spracovanie, ktoré som ako mnohí videl skôr, než čítal knihu. Čo sa dĺžky týka, autor na 200 stranách vystihol všetko podstatné bez nudnej omáčky a tak to mám rád. Obsahovo dostanete smradľavú spoločnosť 18. storočia, ktorá sformovala budúceho sérioveho vraha, z ktorého perspektívy príbeh pozorujeme a vidíme, že vražda, ako taká, bola len nevyhnutná záležitosť k naplneniu vyššieho cieľa, tak ako to pri slávnych vrahoch častokrát býva.
Kniha se mi stejně jako film moc líbila. Originální námět s ještě speciálnější hlavní postavou, kterou všichni využívají ve vlastní prospěch, ale on je vůči světu prakticky bez emocí a jeho jediným životním smyslem jsou pachy..Rozhodně trochu zvrácený příběh o podivínovi, se kterým soucítíte, ale na druhou stranu jej zavrhujete..Skvělá kniha
Knihu jsem si přečetla, protože jsem viděla film. Některé pasáže v knize byli velmi nudné a zdlouhavé. Na druhou stranu v knize byly popsány pohnutky, myšlenky a detaily, které z filmu nebyly patrny. Ve filmu děj "odsejpal" :-) Spojení filmu a knihy se mi zdá v tomto případě nejlepší jak pro pochopení doby a zvyků 18.století, tak všeho co se v příběhu událo.
Velmi povedený a nevšední příběh zasazený do historického kontextu. Kniha disponuje výrazným smyslovým laděním a prvky literatury faktu. Je zajímavé sledovat vývoj protagonisty, i když jej kvůli jeho podivné povaze nejde tak úplně pochopit. Některé scény byly zdlouhavé (například jeskyně a vědec), ale ke konci má dílo dobrý spád. Nečekaný zvrat na posledních stranách rozhodně překvapí nejednoho čtenáře, a konec jako takový, ten absolutně odzbrojuje!
Výborné čítanie cez veľkonočné sviatky s jarou v rozpuku a vonnými olejmi doma. Keby napísal knihu o vôni Marcel Proust, bola by to dvojnásobne silná kniha, pretože zatiaľ čo Proustov štýl je intímny, téma Parfumu je tiež osobná, takže by bol z toho zaujímavý siahodlhý román storočia:D Pri čítaní Parfumu sa ponoríme aj do vlastnej histórie vôní, ktoré nás v živote oslovili a zanechali stopu v spomienke. Je pravda, že vôňa prechádza až do srdca, ktoré sa rozhodne, či bude pôvodcu vône milovať alebo nenávidieť, bude mu naklonený alebo ním pohrdne.
Naprosto fascinující a originální příběh o nešťastným monstru, narozeným ve špatný době na špatným místě. Suskind dokáže neuvěřitelně malovat slovy a jeho popis všech těch odporností člověk díky vžití se do Grenouilla vnímá vlastně jako něco krásnýho. Rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.
Parádní hororový příběh, úžasné umělecké dílko. Každá nechutnost zde má svou funkci, námět je originální, zpracování i přes minimum přímých řečí poutavé. Nezapomenutelná atmosféra, nezapomenutelný pocit, že se popisované vůně a pachy ze všech těch vět z knihy přímo linou, nezapomenutelný zážitek...
Víc chválit už není třeba, knihu doporučuji všem knihomolům a zhlédnutí filmu taktéž.
I já lehce omámena nechala se touto knihou unášet a nevnímat okolní svět. Hezká záležitost.
„Vpíjel do sebe tuto vůni, utápěl se v ní, impregnoval se jí až do posledního póru, stával se sám dřevem jako dřevená loutka, jako Pinocchio ležel na hranici, jako by byl mrtev, až po dlouhé době, možná teprve po pulhodine ze sebe vypravil slovo „dřevo“. Jako by naplněn dřívím až po uši, jako by mu dřívi sahalo až ke krku, jako by měl přeplněné břicho, jícen a nos dřívím, tak ze sebe přímo vyvrhl to slovo.“
Štítky knihy
vraždy zfilmováno 18. století Francie německá literatura Paříž sérioví vrazi vůně World Fantasy Award (cena) parfémy
Tady jsem musel dlouho uvažovat, co napsat do komentáře. Jistěže se mi to líbilo a hodně. Ale nic podobného jsem zatím nečetl. Leda snad prózy od Poa či Hoffmanna, jak na ně upozorňuje anotace, mají podobné rysy. Snad bych to nazval takovou pohádkou pro dospělé, mistrně odvyprávěnou, plnou fantazie, zvratů a vůní, která je ale současně skvělou studií psychopata s jeho zaměřením jen a jen na sebe a pojímáním okolního světa a lidí jen jako prostředků k uspokojení vlastních potřeb a požitků. Nicméně – v této knize – nakonec i ten psychopat zjistí, že bez pozitivního vztahu k lidem (alespoň některým) se dlouhodobě žít nedá.