Parfum: Príbeh vraha
Patrick Süskind
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30560/bmid_parfum-pribeh-vraha-K3V-30560.jpg
4
1375
1375
Keď počujeme názov mesta Paríž, azda sa nám trochu zakrúti hlava: z krásy, zo všemožných vôní, ktoré toto mesto šarmu a elegancie ponúka. Iste bol taký aj v 18. storočí, no v Süskindovej knihe ho pozorujeme z opačnej strany. Pach stoky a plesnivých rýb v stánku, kde predáva žena, ktorá prechádza životom akoby bez závanu lásky, bez akéhokoľvek prísľubu radosti či šťastia. A práve jej sa narodí neduživý chlapec, ktorý nemá nijakú šancu na prežitie a čaká naňho osud zapáchajúcich rýb...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 1987 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Das Parfum: Die Geschichte eines Mörders, 1985
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla až poté, co jsem se na první pohled zamilovala do filmové podoby, která je zpracovaná opravdu bravurně a která si vytyčila, stejně jako kniha, nelehký úkol - přiblížit čtenáři/divákovi svět vůní. Bála jsem se, že s Parfémem dopadnu podobně, jako se Zlodějkou knih, jež mě okouzlila jako film, ale knižní předloze jsem i přes všechno přemáhání a snažení nebyla schopná přijít na chuť a skončila nedočtená. Naštěstí se tak nestalo a já Parfému propadla i v tištěné verzi. Autor vymyslel opravdu originální příběh s neskutečně silnou atmosférou. Zvolil výborný, skoro až poetický, popisný styl vyprávění, jehož čtení je pastva pro duši. Parfém je nejspíš jedna z těch knih, které musíte buď nenávidět, nebo je milovat a já jsem opravdu ráda, že v mém případě došlo jednoznačně na tu druhou možnost.
Hlavní postava je fascinující a odpudivá zároveň, bohužel to platí trochu i o celé knize.
Na jednu stranu netradičnost, genialita vraha, jeho excentričnost, na druhou stranu zvláštní podivnost, velká popisná rozvláčnost a celkově kniha po dočtení zanechala spíš lehce znechucený pocit.
Je to u mě spíš rarita, ale zde spíš doporučuji filmové zpracování.
Téma knihy je rozhodne zaujímavá. Rozvíja čitateľovu fantáziu a núti sa na svet pozerať očami – teda, skôr nosom – človeka, pre ktorého sú arómy to najvýraznejšie a najdôležitejšie na svete. Na mizériu toho, že ľudský jazyk nemá pre mnoho vôní žiadne pomenovania, lebo slabé nosy ostatných rozoznávajú len veľmi málo ich druhov. Na postupne sa rodiace poznanie, že hoci väčšina ľudí pachy vedome nevníma, podvedome ich emočne ovplyvňujú, čo prisudzujú pôsobeniu iných zmyslov. Grenouille vzbudzuje akúsi neurčitú ľútosť, hoci je postavou jednoznačne zápornou. Ale dobre vystavaní záporňáci u mňa neraz bodujú viac než vyumelkovaní anjelskí klaďasi. Určite to bola prínosná čitateľská skúsenosť po hromade kníh nemastne-neslano prepierajúcich stále dookola to isté.
Čo však žiaľ opäť raz musím vytknúť, je nelogickosť. Áno, aj s ohľadom na nadreálnosť celého príbehu.
Zase raz asi po desiatich rokoch citam. Neviem sa rozhodnut ci je Suskind genius alebo len zazil taku invencnu iskru a moment genia. Nic dalsie som totiz od neho necital. Ale Parfum je dokonaly. Niet jedinej zbytocnej vety, jedineho zbytocneho slova. Dobry preklad. Ako ma v mladosti prekvapil opis sveta plneho voni, smradov, zapachov, teraz som si uzival ciste literarny zazitok. Inak rok dva dozadu som cital roman Cisty od Andrewa Millera. Ta ista doba, tie iste miesta, dva kamene mozaiky. Doporucujem skombinovat, jedno v akom poradi si to date. Parfum je ale o jednu hviezdu silnejsi, bez debaty.
Kniha, tak jako filmová adaptace jsou zvláštní, barvité, atmosférické a tak i nesmírně poutavé. S Jean Baptiste Grenouillem je místy snadné soucítit, právě tak jako ho pro jeho bezcitnost nenávidět. Konec samotný mne překvapil a v kontrastu předcházejících událostí se nedá říct, že by mě nějak znechutil. Možná mám silný žaludek, těžko říct...
Vždycky mě trochu vyděsí, když mi Němci doporučují knihu, která je o psychopatickém geniálním vrahovi...;) Ale je to zajímavý, zároveň lehce zvrácený, příběh, v kterém mě kromě hlavního hrdiny fascinoval především svět parfémů.
Tato kniha je naprostým skvostem. Byla mi doporučena a asi kvůli ní budu i líbat ruce, protože se mi rozhodně vyšvihla do mých nejoblíbenějších knih. V případě hlavní postavy jsem trochu rozpolcená - byla jsem uchvácena jeho genialitou a myšlením, ale na druhou stranu, byl to také vrah, co nebral ohledy na nějaké (pro něj nicotné) životy. Na začátku knihy mi na mysl přišla i Jana Eyrová, připomněl mi to styl psaní a taky atmosféru, kterou jsem z obou knih cítila. Myslím, že tohle je velmi povedené dílo a doporučuji dále všem přečíst!
Kniha je mnohem lepší než film, protože je v ní mnohem více prostotu pro drobné detaily (Baldiniho skuhrání na dobu a manýry Rousseaua, Voltaira a Diderota nebo fantaskní teorie letálního fluida markýze Taillade-Espinasse). Zatímco vypravěč ve filmu působí trochu křečovitě, v knize nás provází Grenouillovým životem a v momentě, kdy opouštíme některou z postav, nám odhalí její osud a skon, což mě bavilo. Parfém je knihou, která se čte jedním dechem, a už chápu, proč ji mnoho lidí uvedlo, jako svoji oblíbenou knihu. Já bych si ji přibalila do kufru na dovolenou, protože si u ní odpočinete, ale nemusíte slevovat ze svých nároků na dobrou (a zábavnou!) literaturu.
Jean-Baptiste Grenouille byl zvláštní už od narození, měl dar, žil jen pro vůni, měl úžasnou paměť a dokázal od sebe jednotlivé pachy rozpoznat na kilometry daleko. Sám přišel na to, že je jiný, a že ostatním lidem přijde obyčejný, on tak se tak necítil, přišel si jako někdo, kdo má moc a sílu. A proto stvořil nejdokonalejší parfém na světě, parfém, díky němuž se stal nepřehlédnutelným.
Moje osobné pocity z tejto knižky neboli až také pozitívne, ako som si myslela. Respektíve neboli vôbec pozitívne. Jednoducho som v nej nenašla to, čo som hľadala. Lepšie povedané, dej ako taký ma nezaujal. Všetky tie detailné opisy ma nejako neoslovili, práve naopak znechutili. Avšak na druhú stranu musím vyzdvihnúť štýl písania autora ktorý sa mi skutočne páčil.
Jeden z nejpůsobivějších opusů svého zaměření, cosi mezi detektivním příběhem, hororem a srdce drásajícím příběhem psychicky nemocného a zároveň geniálního vraha. Doporučuji jako součást všeobecného přehledu, stejně jako je povinný Poe, Lovecraft, King a pár dalších.
Docela jsem měla obavy, jestli knížku dočtu, protože v ní prakticky není skoro žádná konverzace, pouze popisuje děj a pocity postav. Ale kupodivu se mi četla moc dobře, konec je dost zvláštní.
Už z principu, že jde o literaturu, která by mě mohla zajímat, jde o německou literaturu, což je přeci jen něco zajímavého hlavně pro mě, a taky jde o nejoblíbenější knížku mého oblíbence Kurta Cobaina. I přesto toto všechno, přes všechna ta pozitiva... i přes to, to šlo mimo mě. Jako obvykle je mi asi jasné, že kniha má své fanoušky a jsou z knihy unešený, ale i tak, jde o dílo, které mě nijak nezaujalo.
Přečteno jedním dechem, námět jedinečný, zápletka rozvíjena od začátku do konce. Jediné, co mohu vytknout, je asi málo stránek :)
Skvělá kniha. Hlavně co se týče vykreslení hlavního hrdina. I přesto, že čtenář ví, že je to zrůda, tak nějak ho nedokáže nenávidět, spíš jeho počínání chápe...
Dokonalé. Mělo to všechno - romantiku, napětí, strach, odpor, lítost, porozumění, drama i pár humorných chviliček. Četla jsem to před cca 10 lety a stále si živě pamatuji určité pasáže, které ve mně vyvolaly nejvíce emocí.
Krásně vystavěný příběh, který se v hlavě převaluje ještě dlouho po dočtení, protože je prakticky nemožné se nad tím nezamýšlet.. a že to vyvolá celkem slušnou řádku otázek..
Štítky knihy
vraždy zfilmováno 18. století Francie německá literatura napětí Paříž sérioví vrazi psychické problémy vůně psychologické thrillery World Fantasy Award (cena) parfémyAutorovy další knížky
| 2006 |  Parfém: Příběh vraha |
| 1995 |  Holub |
| 1995 | Kontrabas |
| 1995 | Pan Sommer |
Nemohu říct, že bych v knihovně neměla dost knih. Ale když máte ve své blízkosti člověka, se kterým lásku ke knihám můžete sdílet, ba dokonce máte v tomhle směru velmi podobný vkus, je přímo na místě, si sem tam nějakou knihu půjčit. Před Vánoci jsem si od své milé kolegyně a kamarádky Danušky půjčila její dvě Milované. A tady je recenze na první z nich. Vítejte u recenze na knihu Parfém – příběh vraha od Patrika Süskinda.
Paříž v 18. století. Špinavá, nevzhledná, plná toulajících se chudáků, ukřičených a unavených trhovkyň. Uprostřed toho všeho se pod prodejním pultem jedné z žen ozve křik novorozence. Dítěte, které se narodilo na shnilých vnitřnostech ryb a všelijakých zbytcích rybího masa. Jeho matka o něj nestála a tajně doufala, že zemře. Ale nestalo se tak.
Jean – Baptista Grenouille neměl lehké dětství. Putoval do sirotčince a ve třinácti letech byl prodán do koželužské dílny, kde tvrdě dřel. Už tehdy si ale uvědomoval, že jedním z jeho životních úkolů je přežít. Výjimečným ho totiž činil jeho silně vyvinutý čich. A právě proto se snažil přežít všechno, co se přežít dalo. Věděl, že jeho osud se teprve naplní.
Když se ocitl na prahu parfumerie mistra Baldiniho, věděl, že nadešel jeho čas. Starý Baldini ho podrobil zkoušce, ve které překvapivě obstál. Stal se jeho učedníkem a získal tím příležitost, jak dosáhnout svého cíle. Jean – Baptista si přál jediné – naučit se uchovávat vůni. Vůni člověka…
Už dlouho jsem nečetla příběh takové hloubky. Za sebe nemohu říct, že by se mi kniha četla s lehkostí. Autor je skvělým vypravěčem, hojně využívajícím popisy. Ať už jde o prostředí, postavy nebo konkrétní situace. A přece musím přiznat, že jsem každou stránku četla s nesmírným zaujetím. Dosud však nejsem schopná zaujmout konkrétní postoj k Jeanu-Baptistovi. Hlavního hrdinu si prostě buď oblíbíte, budete s ním soucítit, pociťovat zvláštní směs nechuti a hnusu nebo smysl jeho jednání zkrátka a jednoduše pochopíte. Já osobně pociťuji od každého trochu, ale konkrétní být nemůžu.
Knize bych nevyčetla vůbec nic. Byla krásná. Dokonce víc než to. A pokud máte chuť na příběh s velkým P, pak po ní rozhodně sáhněte.