Past na myši
Agatha Christie
Děj hry se odehrává v uzavřeném prostoru Penziónu U klášterní studny, v němž se za sněhové bouře schází velmi nesourodá skupina osob, z nichž každá má své tajemství i společné vazby. Vrahem může být kdokoliv, a jeho odhalení je tedy zcela nečekané.
Literatura světová Detektivky, krimi Divadelní hry
Vydáno: 1961 , DiliaOriginální název:
The Mousetrap, 1952
více info...
Přidat komentář
A zase jsem vraha neodhalila. To už je standard. Tohle byla první divadelní hra královny detektivek a i když jsem jí ze začátku moc šancí nedávala, po cca první třetině to začalo mít spád a pak už se to četlo samo. Rozhodně další kvalitní počin, který bych ráda někdy shlédla v divadle.
Divadelní hra shlédnutá v divadle Na Vinohradech v Praze.
Stručně, protože výhrady mám k divadelnímu provedení, což je nad rámec naší databáze. Napětí, strach, přenesené na jeviště, jak níže uvedeno? Tady ani náhodou.
Celé představení pojato spíš jako komedie, jednotlivé postavy byly většinou přehrávané karikatury, s jednou zářnou výjimkou (civilní Aleš Procházka jako major Metcalf). Tuhle módu vše pojímat s komediálními prvky a pitvořením nechápu, viděla jsem takto i Romea a Julii a byl to pro mě dost děs.
Ale je to asi můj problém, lidi v hledišti reagují, tak se to spíš líbí.
Zápletka klasicky à la Agatha, lehce překombinovaná a krkolomně překvapivá, ale to nevadí, to přece čekáme, že? :)
Hodnotit budu až po přečtení vlastního textu hry, bylo by to k autorce nespravedlivé.
Super. Obvyklé uzavřené prostředí s několika podezřelými, kde vrahem může být kdokoliv. Penzion, spousty sněhu, přerušený telefon. Líbilo se.
Bohužel kvůli této hře zatím nemůžu jet do Plzně, kde se právě hraje. Ale tak strašně ráda bych jí viděla.
Právě ted mám zase Agátománii a čtu všechno od Agáty co mi přijde pod ruku. Hadí doupě, její životopis a divadelní hry......
Past na myši je neskutečně čtivá, originální, zajímavá, detektivní hra. Vzhledem k jejímu ohlasu jsem si představovala strašně zapeklitý a složitou zápletku. Takže mě dost překvapilo, že celá hra je spíš taková oddechová, ale i tak je velmi skvělá. V jednoduchosti je krása jak se říká.
Můj názor na to, že nejlíp Agáta umí psát příběhy v uzavřených prostorech se nezměnil.
Past na myši je nejúspěšnější hra Agathy Christie a v listopadu 2012, kdy hra slavila 60 let od londýnské premiéry, měla za sebou již 25 000 repríz. Já měl tu možnost vidět ji v podání Divadla J. K. Tyla v Plzni a byl to jeden ze zážitků, které si rád uchovám v paměti.
Nicméně hra hrou a divadlo divadlem. Co mi nedovoluje dát vyšší hodnocení je samotný závěr, kdy se jako vždy projevil autorčin rukopis v podobě kombinací těch nejméně pravděpodobných situací. Čtenář, potažmo divák, jen zírá, neboť se jednomu nechce věřit, že tohle se myslí vážně.
Na druhou stranu není nutné brát můj názor jako směrodatný, neboť prapodivné shody náhod autorce zazlívám dlouhodobě.
Možná jsem zaujatý.
Udělejte si vlastní názor!
Hru jsem viděl na jevišti v osmdesátých letech minulého století - v češtině. Byl to ohromující zážitek. Ani se nedivím, že se v Anglii hrála dlouhou dobu nepřetržitě. Ke hře se vracím v knižní formě a některé okamžiky na jevišti se mi při čtení obnoví.
Divadelní hry čtu rád. Dávají možnost mnohem víc zapojit představivost. Dávají možnost stát se na chvíli spolutvůrcem hry nebo režisérem divadelního nebo filmového představení. Snad jsou v tom vzpomínky na léta působení v amatérském divadle. Tuhle hru jsem viděl nejdřív v divadelním provedení, teprve pak četl. A literární podoba mně (zřejmě na rozdíl od většiny čtenářů) přišla poutavější než podoba divadelní (pozor - to není kritika provedení, jen vyjádření pocitu). Mnohem víc jsem si užíval dialogy, popisy prostředí kde se hra odehrává a hledal slabá místa. Vím, že je téměř svatokrádeží hledat slabá místa ve hře královny detektivky - ale druhé dějství je uvedeno větou " Scéna: Jako předtím. Odehrává se o deset minut později". Ať chci nebo nechci - kam se poděla za těch deset minut mrtvola? Jak to, že na ni v dalším pohybu osob po místnostech nikdo nenaráží? Ostatně - jak mohl policista nechat odnést mrtvolu z místa činu bez ohledání? Ale vlastně, i hledání těchto nelogičností do příjemného příběhu nepochybně patří. Čtyři hvězdy jen proto, že pět jich patří jednoznačně příběhům s šarmantním Poirotem, a mile potrhlou slečnou Marplovou.
Divadelní hru jsem před lety viděl naživo a byla z ní naprosto unešená. Dodnes si nedokážu vysvětlit, jak se na divadelních prknech dokázala přehrát hra tak plná napětí a strachu. Bohužel při čtení jsem žádný takový pocit neměla, vše mi přišlo zbytečně urychlené.
Tuto hru jsem četla jen díky dobrým ohlasům mých kamarádů a maturitě. No, nevyšlo to. Agatha Christie asi není úplně moje krevní skupina, a i když to nebylo tak velké mučení jako Evžen Oněgin, znovu bych do této autorky nešla.
Musím se ale přiznat, že moc nečtu ani detektivky, takže to také hraje velkou roli.
wooloong - pochybuju, že se podíváme na filmové zpracování ... :)
http://www.agatha.cz/divadelni-hry
Nemůžu si pomoct. Nejúspěšnější divadelní hra co do počtu repríz mi při čtení scénáře nepřišla zas až tak úchvatná. Možná se někdy podívám na filmové zpracování.
Štítky knihy
divadelní hry plánovití, inteligentní vrazi psychická traumata sněhová bouře pohostinská zařízení
Část díla
- Past na myši (hra) 1952
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Jako vždy jsou všichni v době vraždy na místě činu a mají motiv. Ovšem v této hře mi rozluštění zápletky až příliš připomínalo Cimrmanův Vichr z hor