Pátá kolona
Ernest Hemingway
Jediná divadelní hra Hemingwayova je výrazem jeho sympatie k republikánskému Španělsku. Napsal ji v r. 1937 za španělské občanské války v Madridě uprostřed výbuchů pum. Sám o ní řekl, že „jedná jenom o madridské kontrašpionáži a obsahuje-li nějaké mravní naučení, pak to, že lidé, kteří pracují pro jisté organizace, mají velmi málo času na domácký život“.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1964 , OrbisOriginální název:
The Fifth Column, 1938
více info...
Přidat komentář
Opět další krásná kniha od E. Hemigwaye ze španělské občanské války. Stejně jako Komu zvoní hrana zde vyjadřuje podporu španělským republikánům proti fašistickým frankistickým vojákům a špionům.
Ač souhlasím s pěkným komentářem Pink Martini, mám na (nejen) toto dílo Hemingwaye odlišný názor. Ernest jako obvykle píše čtivě, ale pro mě jsou to jen kecy o ničem. Ano, je to z jeho života, je to trochu pravdivé, ale hlavně je to hodně nudné. Stručně: forma dobrá, obsah mizerný. A jako obvykle celé nasáklé chlastem. 50% a 3*, 5.10.2014.
(SPOILER)
(Uwaga spoilery!) Díky, Ernie. Jsi jedna z mála jistot v těchhle divnejch dnech. Nikdy si mě nezradil, nikdy jsi nezklamal, a když šáhnu po některý z tvých knih, vím přesně, co od ní chci, a to taky dostanu. Bez zbytečnejch keců, jen se skleničkou calvadosu a kubánským doutníkem k tomu. Guantanamera!
Pátá kolona je hemingwayovské unikum. Skoro nikdo ji nečetl, přesto, že je to jediné drama, které Hemingway dotáhl do zdárného konce. U publika propadla. Ani kritika neměla potřebu se k ní nějak přehnaně vyjadřovat a hodnotit ji. Zůstala jen přídavkem k 49 povídkám, na nichž se dodnes ve školách rozpitvává metoda ledovce. Ale co tedy s Pátou kolonou? Stojí za přečtení?
Stojí. Hemingway se několikrát pokoušel stát Jamesem Bondem a špionit pro kohokoliv, u čehož zcela objektivně totálně pohořel, ale naštěstí mu psaní šlo lépe než špionáž. Děj Páté kolony mohl sám ochutnat více než plnými doušky. Když coby válečný korespondent deníku Alliance pobýval za občanské války v Madridu, uchýlil se do hotelu Florida a hlavně do jeho baru Chicote's. Tam umístil i děj Páté kolony. Hemingway je přítomen na každé stránce, ve všech promluvách hlavního hrdiny Philipa Rawlingse i ve všech vysvětlujících komentářích vypravěče Edwina Henryho (to lišácké E. H.!). Poznáte ho.
Pátá kolona zkušeně balancuje mezi poznámkami protřelého žurnalisty a přidanými zápletkami pro větší čtivost a dobrodružství. Někdy ani nepoznáte, co je ještě pravda a co už fikce. Chvílemi vám bude občanská válka připadat jako splněný klukovský sen, takže vlastně srandička, ale zároveň si budete s hořkostí uvědomovat, že válka je taky peklo. Hlavně peklo. S Ernieho břitkým humorem a nehalením mnohdy hnusné pravdy do hábitů krásy a vymazlených slov. Zase jiný a přece stejný Hemingway. 5/5
Štítky knihy
americká literatura španělská občanská válka (1936-1939)
Autorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Klasický hemingwayovský minimalismus, který mně osobně nesedí, okořeněný trochou sexismu a vtipů na účet imigrantů, které nestárnou dobře. Vždycky čekám víc, než dostanu. Neurazí, nijak neobrátí život naruby. Zkrátka Hemingway, no.