Slyšel jsem Zemi...
Kir Bulyčov (p)
Pozemská osidlovací výprava nouzově přistála a zůstala uvězněna na cizí, chladné planetě, která má uplně jinou faunu a flóru, než jakou známe na zemi. Jednou za čtyři pozemské roky – za jeden oběh planety – nastává čas léta, kdy je možné dostat se k vesmírnému korábu a pokusit se opravit dálkový vysílač. Lidé v nehostiných podmínkách živoří už 16 let a jejich první děti jsou jejich nadějí…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1984 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Pereval, 1981
více info...
Přidat komentář
Možná jsem čekal něco více akčního a více dějově košatějšího, ale vcelku jsem nakonec spokojen. Taková sci-fi jednohubka, která to přeci jen dotáhla na čtyři hvězdy.
Začátek knihy pro mě lehce chaotický, postupně to začíná dávat smysl. Moc se mi líbil popis cesty pár osadníků k vesmírné lodi, obecně popis planety a jejích nástrah včetně toho, jak k nim přistupují "původní pozemšťané" na rozdíl od těch "nepůvodních". Milé překvapení.
Dobré je, že je to krátké, protože při delší „stopáži“ už by to začalo nudit. Mimozemský svět je popsán tak do detailů, že má čtenář pocit, jako by tam sám byl, a stejně tak myšlenky a pocity jednotlivých postav. Ale přesto, dějově to zas takové terno není, takže je fajn právě ta krátkost novely. Jinak v sérii Pavlyš je tento díl neoprávněně, ten se objeví až ve druhém dílu.
Zajímavé sovětské sci-fi oproštěné od komunistické agitace. Malá bezejmenná planeta, kde před 16 lety ztroskotal pozemský koráb. Původní dospělí povětšinou již zemřeli, nebo jsou „starci“ v jediné osadě na planetě. Nová generace se už necítí spojená se Zemí, nechce už počítat ani pozemské roky, ale místní, kdy jedno roční období trvá jeden rok. Planeta je nepřátelská, plná zvířat, která se snaží ulovit člověka. Místní mládež s tím nemá problém, na nebezpečný les si již zvykla.
Potomci kosmonautů se mění v divochy, rychleji než „starci“ čekali. Sledujeme dvě hlavní postavy – Olega a Dicka. Oba jsou odlišní, Dick miluje život v nebezpečném lese, je to lovec. Oleg naopak více používá hlavu, touží vidět ztroskotanou loď, rád by věděl více o Zemi.
Nová generace se vydává na jaře ke ztroskotané lodi. Předtím se o to pokusili i jiní, ale drsná příroda jim zabránila dorazit k cíli. Nyní ale spojují síly nejstarší z místních dětí, kteří považují planetu za svůj domov.
Nenáročné a pohodové čtení. Hned jdu na volné pokračování.
Když vyšel Průsmyk v týdeníku Sedmička pionýrů(1982) vytrhával jsem dvojstránku a lepil do sešitu.Sešit se bohužel v průběhu let někam zatoulal Na knížku jsem pak narazil, vhledem k nesmyslnému překladu názvu, před 10.lety spolu s druhým dílem v antikvariátu. Nelituji, rád se k ní vracím. P.S. Na základě novely vznikl animovaný film. Film i z titulky naleznete na dobrém ULOŽištiTO.
Moje první sovětská scifárna a jsem příjemně překvapen. Všechno je sice řečeno v náznacích, ale o to více může čtenář zapojit svoji fantazii. Konec je hodně otevřený (nejdříve jsem se lekl, že jsem e-knihu nestáhnul celou) a tak mi asi nezbyde, než časem sáhnout po druhém dílu. Dávám poctivé čtyři hvězdy.
Kvalitně vystavěná dobrodružná SF robinsonáda. Zároveň ale plná otázek o vývoji vztahu lidí a ostatní přírody. V současnosti, v době sílícího Zeleného hnutí, velice aktuální téma, i když jde o knihu z roku 1980.
Pět hvězd i po druhém přečtení: 95 % (54 hodnotících je aktuálně na průměru 88 %).
...
„Větší naději na přežití má osada lovců,“ řekla matka.
„Větší naději na přežití by měla vesnice s takovými lidmi, jako je Oleg,“ řekl stařec. „Bude-li naši skupinu ovládat Dick a jemu podobní, za sto let si nikdo ani nevzpomene, kde jsme, odkud jsme sem přišli, proč jsme na světě. Začne panovat právo silnějšího, zákony prvobytně pospolné společnosti.“
„A budou se rodit noví, budou se rozmnožovat,“ řekla matka. „A bude jich spousta. A vynaleznou kolo, za dalších tisíc let parní stroj.“ Rozesmála se, ale vypadalo to, jako když pláče.
P.S.
V roce 1981 vycházela novela na pokračování v časopisu Sedmička pionýrů v číslech 1 - 19 pod názvem Průsmyk, což je přesný překlad (Перевал).
Pěkně a srozumitelně psané sci-fi . Odehrává se na jiné planetě, kdy s vesmírnou lodí nouzově přistane hrstka lidí a snaží se vnovém prostředí přežít, přizpůsobit se novým podmínkám, zároveň však neztratit kulturní zvyky, jenž si s sebou nesou ze Země.
V roce 2015 vyšla Osada, terá obsahuje i pokračování...
Skvelé! Autor šikovne, vôbec nie rušivo, preskakuje zo súčasnosti príbehu do minulosti, aby sme sa postupne, v čriepkoch informácií orientovali a chápali konanie hrdinov, ktorých si nemožno neobľúbiť. Tŕpneme spolu s nimi, natoľko sugestívne je opisovaný ich život v náročných podmienkach divej flóry a fauny, život ľudí, ktorých jedinou úlohou (okrem pokusov o návrat domov) je ostať ľuďmi... Ešte zdôrazním, ako autor nádherne a na relatívne malom priestore predstavil vnútro postáv naprieč generáciami. Už sa neviem dočkať pokračovania príbehu! :-)
Na oko veľmi prostý námet a príbeh sa s pribúdajúcimi stranami vrství a predkladá čitateľovi až nečakane zaujímavé myšlienky a otázky. Aké by to bolo ocitnúť sa ako vesmírny obyvateľ napospas neznámej faune a flóre, takmer bez všetkých moderných výdobytkov ? Aké by to bolo poznať ľudstvo ako vyspelú rasu schopnú medzihviezdnych letov len z rozprávania bez akýchkoľvek dôkazov ? A čo by bolo treba k tomu aby ste ako moderný domorodec v tomto prostredí prežil a následne dokázal konfrontovať stratenú budúcnosť ? Autor tieto a ďalšie problémy nielen predkladá, ale mnohé aj veľmi uveriteľným spôsobom rieši a ponúka tak naozaj jedinečný čitateľský survival zážitok.
Ať už si o ruském národu můžeme myslet cokoliv, jeho přínos pro literaturu je neocenitelný. Přesvědčuji se o tom s každou další knihou vzešlou z pera ruského autora. Ani u této knihy tomu není a nemůže být jinak. Stáčí pár stránek, na kterých se toho odehraje velice mnoho, a ve skutečnosti tak málo. Řeklo by se, že ústředním motivem knihy je jedna cesta s jedním úkolem. Ale jde hlavně o to, co tato cesta představuje. Střet mizející civilizace s nastupujícím divošstvím. Zoufalé lpění jedněch na minulosti, pragmatismu a přizpůsobení jiných současnosti.
To je to oč tu běží. Rozhodně nikdo s milovníků žánru sci-fi by si tento skvost neměl nechat ujít.
Klasické survival dobrodružné scifi čtení. Příběh i technikálie májí hlavu i patu, postavy i jejich smýšlení jsou uvěřitelné, milé a přátelské:D prostředí je popsáno tak, že číst si knížku v letadle, které zrovna spadlo někde na Aljašce a vy jste pád přežili, mohli byste si klidně říct, že vás vlastně teď čeká možná dlouhá, ale přece jen procházka růžovou zahradou bez trnů.
Stará škola. Sevřený příběh, zajímavé myšlenky (jak málo stačí, aby se z civilizovaných lidí staly děti lesa?). Pár postav, ale máte je rádi, držíte jim palce a přiblížení prostředí planety je opravdu dokonalé. Tam byste žít nechtěli. Pro mě ještě lepší než Země je příliš daleko.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1985 | Alenka z planety Země |
2015 | Osada |
1987 | Alenčiny narozeniny |
1989 | Milión Alenčiných dobrodružství |
1979 | Mimozemšťané v Guslaru |
Docela slušná sci-fi