Země je příliš daleko
Kir Bulyčov (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21301/mid_pavlys-zeme-je-prilis-daleko-xHp-21301.jpg
4
68
68
Volné pokračování románu Slyšel jsem Zemi. Začíná v místě a čase, kde předchozí román skončil – tedy ve vesnici skupinky trosečníků, po návratu výpravy ze zamrzlé náhorní plošiny, kde se nacházel vesmírný koráb trosečníků a jediná vysílačka, která mohla přivolat záchranou expedici ze Země. Hlavní hrdinové předchozí části se pokouší dostat skrze nepřátelskou přírodu planety k vědecké expedici ze Země, která zkoumá planetu a o trosečnících z vesmírné lodi nemá ponětí.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1988 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Za Perevalom, 1986
více info...
Přidat komentář
Hlavně v závěru o dost napínavější než předchozí díl.
Dávám čtyři poctivé hvězdy.
Všechno v knížce skvěle funguje - postavy, děj, prostředí, atmosféra a hlavně ten vygradovaný konec. Četlo se s naprostou lehkostí a zároveň napjatým očekáváním, které bylo nadmíru splněno.
Druhý díl je ještě lepší jak první. Objevují se nové postavy, nové faktory a mladá krev. Objevuje se zde Kazik, ještě divočejší než Dick z prvního dílu, který i zde je jednou z hlavních postav. Kazik je znalec lesa, divoch, ale touží po Zemi, sní o Indii, Everestu.
Uběhl jeden rok, čtyři roky pozemské. Opět přichází jaro a trosečníci se chtějí znovu dostat ke korábu. Inteligentní Oleg se celý planetární rok připravoval na novou výpravu, pod dohledem stařešiny studoval příručky z korábu. Přichází s nápadem postavit balón a tak cestovat ke korábu. Při jednom ze zkušebních letů posádka balónu spatří pozemskou sondu a pochopí, že na planetě se nachází pozemská vědecká expedice. Místo výpravě ke korábu se trosečníci rozhodnou najít pozemskou expedici a dostat se tak z planety.
Čekal jsem od románu minimálně to, co od prvního dílu. A nejen že jsem se toho dočkal, ale toto pokračování první díl překonalo. Setkání trosečníků a vědecké expedice je jak setkání dvou rozdílných vesmírných civilizací. Vše skvěle popsané. Ani se nechce věřit, že toto sci-fi vzniklo v 80. letech v SSSR.
Skvělá četba. Všem rozhodně doporučuji.
Díky nesmyslnému překladu názvu mi při vydání unikla. Původně jsem ji četl v časopise, vystřihoval a lepil do sešitu(stejně jako tu první), který se při stěhování ztratil. Naštěstí jsem ji před deseti lety koupil v antikvariátu. Dodnes si pamatuji to napětí, kdy jsem se nemohl dočkat až vyjde další pokračování.
Příjemné setkání se starou trosečnickou partou. Čtenáři, kteří se těšili na pokračování, nacházejí přímočarý dobrodružný děj, jehož těžiště se posouvá doslova vzhůru a naopak postrádají palčivé filozofické otázky z dílu úvodního. Je to tak trochu jako pokračování úspěšného filmu: víc akce, víc efektů, ale něco důležité, kouzlo prvního nápadu a tvůrčího úsilí, tam chybí. Díky skvěle vygradovanému dramatickému závěru nechávám i po druhém přečtení čtyři hvězdy.
85 % (47 hodnotících s průměrem 91 %).
…
„Něco zabijeme v lese, neztratíme se… A vůbec, copak teď na něco takového můžeme myslet?“
„Vždycky, když člověk myslel, tak se mu to vyplatilo.“...
P.S.
V roce 1986 vycházela novela na pokračování v časopisu Sedmička pionýrů v číslech 1 - 27 pod názvem Druhá cesta k průsmyku (За перевалом).
Skvelé! Keď sa vyjasní hlavná zápletka (dôvod vzniku osady), s napätím sledujeme pokračovanie, aby sme po toľkých a toľkých gradujúcich scénach s hrdinami, ktorých si nemožno neobľúbiť, došli do vytúženého konca s nimi a vydýchli si po parádnej jazde!
A odkaz? Aké je náročné uprednostniť záujem skupiny pred tým osobným (Oleg). Ako vydržať a nevzdať sa aj v tých najnáročnejších podmienkach. Aké je nezmyselné potláčať svoju prirodzenosť (Klaudie) a mnoho ďalších.
Pre mňa jednoznačne najlepšie sci-fi, aké som kedy čítala (od skvelého nápadu cez napínavý príbeh a dokonalo zvládnuté postavy až po presah do dneška). Čo značí, že sa určite poobzerám aj po ďalších skvostoch od autora.
Pokračovanie je už "iba" dobrodružné sci-fi smerujúce k ukončeniu príbehu stroskotancov, filozofovanie a existencionálne úvahy zostali v komornejšom prvom dieli. Ale aké dobrodružné sci-fi ! Cítil som sa až previnilo, keď som sa pristihol, že hltám stránku za stránkou ako teenager, ktorý prvý krát v rukách drží Robinsona Crusoa. Veľkú zásluhu autorovi pripisujem hlavne za skvelé postavy, z ktorých každá je jedinečná (aj tie vedľajšie), živá a prežíva svoj boj trochu inak. Tak čisté a poctivé dobrodružstvo som nečítal už veľmi, veľmi dlho.
Nečetl jsem bohužel první díl, ale i tak mě tahle kniha na pomezí dětské a dospělé knihy (což mám hodně rád) moc oslovila. Hlavně se mi líbí Bulyčovův mimořádně lidský přístup k postavám. On je vystaví nebezpečné ba i nervy drásající situaci, ale ne proto, aby hrdiny týral nebo proto, aby si vypomohl lacinou atrakcí nebo akční scénou, ale aby dal vyniknout povahám, odvaze nebo naopak strachu (ta skvělá scéna, kdy kosmonautka z bezpečí lodi sleduje pronásledovaného chlapce a nedokáže mu pomoci, což pak málem způsobí střet mezi trosečníky a zachránci). Je to už drahně let, co jsem to četl, přesto ve mně dodnes dobrý pocit z ní nevymizel.
Geniální. Nevím, jak jinak označit tuto knihu. Neskutečně silný příběh, který Vás osloví, ohromí, uchvátí.
Již hodně času uplynulo od doby, kdy jsem nějakou knihu tak malého rozsahu četl tak dlouho. Důvod byl prostý. Nechtělo se mi knihu dočíst. Užíval jsem si každou větu, každé slovo, každé písmeno. Doslova a do písmene jsem s hrdiny prožíval jejich osud, cítil strach a napětí, že se na místo určení nedostanou včas. Fandil jsem Pavlyšov, nechápal Klaudii, podporoval Sally. Způsob, jakým nechal autor plynout a splynout dvě dějové linie vedle sebe byl a je prostě fenomenální. V jeden okamžik jdou téměř ruku v ruce a Vy si říkáte "Teď", aby mezi ně během doby potřebné k vyslovení onoho "Teď" vstoupila vzdálenost vesmírných pustin.
Přečíst si tuto knihu by mělo být povinností každého, komu není sci-fi lhostejná.
Bych nevěřil, že mě to takhle vcucne. Stejně dobré staré príma sci-fi žůžo dobrodrůžo jako Slyšel jsem Zemi, ale rozhodně o dost napínavější. Konec bych snesl i drsnějsí, ale co už, neni to holt sci-hell, ale jen sci-fi :D
Dobré, atmosférické, takové civilní, a přesto vás to vtáhne. O hlavní postavy máte strach a tu hnusnou planetu prožíváte s nimi.
Kir Bulyčov byl vždy na špičce ruské /sovětské/ SF, ale tohle pokládám vůbec za jeho nejlepší dílo. Drsná dobrodružná kosmická SF plná napětí, výpravě jsem fandila ze všech sil. První díl -Slyšel jsem Zemi- byl slibný rozjezd, na pokračování jsem si smlsla ještě víc. Doporučuji.
Příjemné čtení, atmosféra působí zvláštně poklidně, i když je vlastně docela dramatická. V hlavě mi určitě zůstane obraz, jak se přepravovali obyvatelé vzdálené planety přes jezero na voru, či jak slézali z obřího stromu. A také to, jak domorodci vnímali pro cizince nebezpečné zvíře jako užitečného mazlíčka.
Knížku jsem stačil zapomenout v čundrácké osadě Soví hrady, z jejího nalezení po třech měsících jsem měl velkou radost.
Autorovy další knížky
| 1985 |  Alenka z planety Země |
| 2015 | Osada |
| 1987 | Alenčiny narozeniny |
| 1989 | Milión Alenčiných dobrodružství |
| 1979 | Mimozemšťané v Guslaru |
Tato sci-fi se povedla místama máte strach o hlavní hrdiny