Peckova jáma
Ivan Binar
Román o tažení kapitána Kotulána s osmi muži, z nichž jeden je žena, na Sovětský svaz, prý už dávno zrušený. Prý! Humorná protiválečná moralita autora, který bývá kritiky označován jako atypický, myšlenkově a formálně se vymykající současnému většinovému proudu. Atypičnost může v pejorativním pojetí obsahovat zpátečnictví, v případě Ivana Binara je však znakem originality. Ke svému dalšímu opusu Peckova jáma Binar poznamenal: "Když vás kvůli Sovětskému svazu zavřou do vězení, nemůžete ho jen tak hodit za hlavu a dívat se na kačenky, jak si plavou, přestože na něj chcete zapomenout, přestože je rozpadlý. Nebo spíš opadaný. Kousky, které z něj opadaly, si nevedou nejlíp. Co když je napadne znovu se přimknout k tomu dubisku? Nejraději bych Sovětský svaz přeškrtl, vypustil, vyzmizíkoval, zapomněl na něj a dělal, že tu nikdy nebyl. Jenže to nejde, v jeho stínu, pod jeho křídly a s ním jsem žil převážnou část života. Kdybych se jí zřekl, nebyl bych to já. Musím na Sovětský svaz myslet a radovat se přitom, že se rozpadl; musím se bát, že by se mohl zvednout a znovu se pustit do díla. Protože ho znám, protože jsem ho zažil. Nemohu předstírat, že to nic, co bylo, bylo, odpusťme si, co jsme si... A dívat se na řeku plnou chmýří z topolů, na rozkvetlé růže, na kačenky s křídly dosud nedovyvinutými, jak šupajdí po hladině za rozesmátou matkou kačenou."... celý text
Přidat komentář


Ptákovina. Ale bavilo mě to od začátku do konce, ačkoliv ten konec mohl být podán zajímavějším způsobem. Ale co my víme, kde je Sovětskému svazu konec, když byl v Alma Atě zrušen? A kde je konec Christianu Immanueli Kepke-Kapkowskému, majiteli cukrárny v prvním vídeňském okrese, znamenitému cukráři, mysliteli, publicistovi a vlastenci, jehož životaběh naplňoval prof. Weinbergerovi, badateli, jeho život vědeckého bádání?


Ivan Binar strávil kvůli legráckám na účet Sovětského svazu dva roky ve vězení, ale jak se zdá, nepolepšil se. :-) Kniha asi měla autorovi pomoci, jak se s tímto strašákem vyrovnat po svém. Absurdní a groteskní pohádkový příběh o válečném tažení proti neexistujícímu, nicméně stále strach nahánějícímu nepříteli, s trochu nečekaným happyendem. Podobný styl jako Moskoviáda Jurije Andruchovyče, ale něco podobného by mohl napsat i Jaroslav Hašek. Kniha opravdu není určena dětem.
Autorovy další knížky
2013 | ![]() |
2014 | ![]() |
2009 | ![]() |
2016 | ![]() |
2016 | ![]() |
Ptákovina, to souhlasím. Po 50 stranách jsem si řekla, že mě to nebaví a že nemusím číst všechny ptákoviny. Zkusila jsem ještě přelistovat kus dopředu a ani to mě nechytlo. Odloženo.