Mechanický anděl
Cassandra Clare (p)
Pekelné stroje série
1. díl >
1. díl nové trilogie od autorky Nástrojů smrti. Poté, co osiřelé Tesse Grayové zemře teta, která se o ni starala, vyplouvá dívka v dubnu roku 1878 z New Yorku do Londýna za svým bratrem Nathanielem. V přístavu na ni však nečeká Nate, nýbrž prapodivná dvojice žen, jimž se přezdívá Temné sestry. Uvězní ji v jejich domě a připravují
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , Yoli (ČR)Originální název:
Clockwork Angel, 2010
více info...
Přidat komentář
Další dokonalá série knih od Cassandry Clare. Nečekané zvraty v trilogii rozhodně nechyběly. Závěr byl neskutečný a objasnil mnoho z Nástrojů smrti, které pro mě však nadále zůstávají nejlepším dílem od této spisovatelky.
Občas se spisovatelka nechala příliš unést romantickými zápletkami a částečně tak ''ošidila'' hlavní zápletku.
Kniha mě natolik nudila že jsem její dočtení těsně před koncem vzdala. Dost se stotožňuji s komentářem od uživatele Terva.
Trochu jsem se bála, že po Nástrojích smrti si knihu moc neužiji a že ji budu k Nástrojům smrti často přirovnávat. Knížka ale byla naprosto úžasná, čtivá a čas strávený u ní jsem si opravdu užila. Během čtení jsem si spojovala některé věci z této knihy s Nástroji smrti, to beru spíše jako příjemný bonus. Rozhodně doporučuji :)
Cassandru Clare jsem jako autorku opravdu hodně odkládala.... Důvod byl prostý, její knihy jsou celosvětově známé a populární a já se vážně bála, že budu mít tak velká očekávání, že není šance, aby se někdy naplnily... Musím ale říct, že kniha byla absolutně fantastická... Postavy, zápletka i svět.... Všechno nemělo jedinou chybu!
Kniha se mi moc libila. Zaujala mě hned, jakmile jsem prečetla jméno William Harondale. Myslela jsem si, že to bude nudné, díky tomu, že se to odehrávalo ve starší době. Ale naopak jsem zjistila, že se mi tím kniha líbila mnohem víc. A také jsem na komentářích četla, že se postavy podobají postavám z Nástrojů smrti, ale mě to nepříšlo. Nástroje smrti jsem si zamilovala stejně jako Pekelné stroje. A moc se mi líbili části povídání Willa a Tessy o Příběhu dvou měst od Charlese Dickense, který jsem si prečetla už jenom díly tomu, že se objevil v Nástrojích smrti a moc se mi líbil. Určitě si hned přečtu pokračování série.
První setkání s autorkou C.C.
Kniha "temná", trošku napínavá.
Dávám autorce šanci a chystám se na Mechanického prince - třeba se z toho něco vyloupne...!?
Tak jsem se s velkou radostí zase začetl do upířiny i s démony i s vílami a říkal jsem si:
Dobrá recenze, dobrej obal, zajímavá upoutávka
to bude paráda.
A ejhle. V tomto příběhu se ve své podstatě vůbec nic neděje. Existuje tu jakási upíří policie – Lovci stínů si říkají - a maj s upíry dohodu. Nějak jsem nepochopil o jakou dohodu vůbec jde. Upír je dravec, co od něj chtěj? Pokud maj dohodu o nezabíjení „obyčejných“, jak můžou mít upíři s sebou chodící krevní banku, tedy člověka, ze kterého se můžou kdykoliv napít, a při tom neporušovat nějakou tu dohodu. Démona jsem nenašel snad ani jednoho a o vílách se slehla zem.
Do půlky knihy jsem se hodně nudil a pointy jsem znal ještě dvě stránky před jejich vyvrcholením.
Básně, kterými začíná každá kapitola jsou to nejlepší na příběhu, leč nejsou paní spisovatelky, ale jsou „ukradené“ klasikům tamní doby. Obsahově jsou ty básně kvalitnější než celý příběh.
Po celou dobu, co jsem to četl, jsem si nenašel žádnou výjimečnou postavu, které bych fandil. Naopak, co mě velmi zaráželo, že paní spisovatelka, dala všem postavám nějaký ten základ , nebo kodex chování a povahy, ale když se jí to hodilo do další kapitoly, klidně to té osobě změnila a v další kapitole už se ta postava zase chová jinak. Když je někdo cynik, má jím zůstat přinejmenším do poslední kapitoly, když je někdo bručoun to samé atd.... Ne to měnit podle toho, jak se mi to hodí do krámu.
Asi na každé páté straně je popisováno oblečení „účinkujících“ postav a to celkem sáhodlouze. Tedy od nohou až po hlavu. Připadalo mi to jako módní časopis bez fotek.
A když se po půlce příběhu začne spisovatelka Cassandra Clareová zaplétat do milostných myšlenek hlavních postav a rozebírat, kdo koho miluje a kdo ne. A ten tamtu a tahle tajně o tomhle klukovi...bla..bla...bla..... Už jsem toho měl dost. Knihu jsem na straně 260 zaklapnul a hodil jí to Temže. Také jsem s kolonky „CHCI SI KOUPIT“ okamžitě vyškrtnul obě pokračování a přidal jsem si je do své soukromé kolonky – UŽ MIKDY VÍCE!!
Byl jsem tak nasranej, že je mi úplně jedno, jak příběh skončí.
S knihami musí být člověk vždycky opatrný.
Mno...po precteni prvnich par stran jsem mela pocit ze opetovne ctu NS ale s jinym pribehem ikdyz jsem dobre vedela co je trilogie PS zac. Knihu jsem se musela nutit cist...jedine co mi prislo zajimave byl az samotny konec. Tak se uvidi jestli se nakonec v dalsim dile shlednu ci nikoliv....
Zajímavý první díl. Určitě je tam velká podobnost s postavami ze série Nástroje smrti,ale líbí se mi to. Čte se to hezky a chci určitě vědět, jak to nakonec dopadne.
Při čekání na druhý díl Temných lstí, jsem se pustila do této série a Mechanický anděl nezklamal - jak by taky mohl, když je od Cassandry, že?! :D
Tuto knihu jsem začala číst asi po roce co jsem dočetla nástroje smrti a musím přiznat, že asi první dvě nebo tři kapitoly a obzvlášť prolog mě velmi nudily. Také mi zpočátku vadila délka kapitol. Ale později mě kniha naprosto pohltila a nemohla jsem se od ní otrhnout. Samozřejmě, že tam byla určitá podobnost z nástrojů smrti, ale to mi nevadilo a četla jsem dál. Pro mě jinak než za pět hvězdiček to nejde. :D
Jako nadšená obdivovatelka Mortal Instruments, jsem sáhla i po prvním dílu Pekelných nástrojů. Pořád dobrý, svět lovců stínu je mě maximálně pohltil, ale na MI to prostě nemá. Autorka rozjela extrémní milostný trojůhelník, nicméně pokud jste četli MI, tak vám velmi záhy dojde, jak to asi dopadne. Ale zase je tu Magnus a ten je prostě jedinečný.
Čistě náhodou jsem v knihovně po tomhle sáhla.Musím říct že mě to zklamalo a hodně. Přišlo mi to úplně stejné jako v Nástrojích Smrti akorát s tím že autorka to tam trošku změnila.
Ani nevím jestli už budu pokračovat.
Vratit se do sveta stinu bylo skvele, jen jsem si nejak nemohla zvyknout na hrdiny...ale Magnus je zlaticko, takze to cele vylepsil
Tato kniha mě hodně zklamala, protože si ji hodně lidí chválilo a prohlašovalo, že se jim snad i víc líbila než Mortal Instruments. Mám sice ráda knížky od Cassandry Clare, ale jako člověka ji nemám ráda, protože měla v minulosti nepěknou aférku s plagiátorstvím a jak se zdá tak i ráda dokola recykluje staré nápady a snaží se ze série Mortal Instruments vytřískat co nejvíc peněz. Postavy z tohoto románu mi až nápadně povahově připomínaly hlavní postavy z MI. Clary - Tessa, Jace- Will, Isabella - Jessamine (Isabelle je sice drsňačka a Jessamine dáma, ale jsou podobné počátečním chováním k hlavní hrdince.) Nejen postavy, ale i některé scény (milostné) mi připomínají popisem scény Z MI. Cassandra Clare chce ze svého úspěchu vytěžit maximum, to chápu, kdo by ne, ale ostatní úspěšní autoři (např. Rowlingová, Martin), kteří píší (napsali) nekonečné série si umí aspoň udržet svou úroveň a stále mile překvapují své čtenáře. I přes své rozhořčení budu nejspíš v pekelných strojích dál pokračovat, třeba mě ještě mile překvapí.
Kniha se mi líbila, ale musím uznat, že Nástroje smrti jsou prostě lepší. Hlavní hrdinové nebyli špatní, ale řekla bych, že tam byly podobnosti s hrdiny právě z Nástrojů smrti. Will dá se říct trochu jako Jace, Jem jako Alec a Tessa tak trochu jako Clary s tím rozdílem, že Clary je lovec stínů a Tessa je čarodějka. Jinak celkem čtivé až na některé pasáže, které se mi zdály celkem zbytečně dlouhé. Ale určitě si přečtu druhý díl.
Po Mortal instruments jsem okamžitě sáhla po další sérii od autorky. A ano, bavila mě, ale Nástrojím smrti se to rozhodně rovnat nemůže. Na to, jak málo akce tam bylo to mohlo být dvakrát kratší. Od předchozí série, kde se něco dělo na každé druhé stránce dost rozdíl. Velké plus je hlavní hrdinka, kterou jsem si hned oblíbila mnohem víc než otravnou a hloupou Clary. Oblíbila jsem si i Jema a Harryho. Will je dokonalá kopie Jace, akorát o sto procent patetičtější a nudnější. Tenhle typ postavy je už prostě okoukaný, a neskutečně průhledný. Jace měl ještě něco do sebe, Will si z něj bohužel vzal jen to nejnezáživnější. Zvraty dobré, ale nijak velkolepé, děj docela táhlý. Přesto hodnotím kladně, bylo to napsáno krásně a má to skvělé postavy. Největší plus za prostředí, to mě zaujalo nejvíc a moc hezky se to díky němu četlo.
Po knize jsem sáhla na blind na základě jednoho komentáře a nelituji. zprvu jsem se sice nemohla začíst, samotná anotace s mechanickými lidmi mi přišla divná, ale věrně vykreslené prostředí viktoriánského Londýna a plastické postavy nefilim si mě záhy získaly a musela jsem číst dál a dál. První díl po sobě zanechal mnoho nedořešených otázek, včetně načrtnuté milostné zápletky, takže doufám, že ten, kdo má knihy v knihovně půjčené přede mnou, je brzy dočte, abych mohla pokračovat. Jen Tessa je pro mne zatím trochu plochou hrdinkou, ale věřím, že v průběhu odkrývání svého talentu a minulosti její role postupně poroste. Zatím mi přišla v ději spíše postrkovaná ostatními figurami, což však může vycházet i role tehdejší dívky, která nebyla žádnou amazonkou, jak leckdy vidíme současné literární hrdinky. Líbily se mi slovní půtky Willa s ostatními a to, že kniha přesahuje rámec literatury pro náctileté, dokazují některé z Jemových myšlenek, které byly hodně hluboké.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci démoni steampunk lovci stínů pro dospívající mládež (young adult) nefilimAutorovy další knížky
2013 | Město z kostí |
2015 | Město nebeského ohně |
2015 | Mechanický anděl |
2014 | Město padlých andělů |
2013 | Město z popela |
Upřímně, série Pekelné stroje, mě bavily 100 krát více, než Nástroje smrti (i přes to, že mi chybí přečíst u Nástrojů smrti poslední díl). Miluji to, že prostředí není v našem století, tudíž v "moderním světě". Postavy, vztahy mezi nimi, a celkově děj - super!!