Peklo
Dante Alighieri
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1965 , Slovenský ústav (Cleveland)Originální název:
La Divina Commedia - I. Inferno
více info...
Přidat komentář
Bujná představivost, jíž (nejen) středověcí umělci věnují zobrazení rafinovaných muk pekelných, odstíněných hierarchií spáchaných hříchů, je doslova fascinující. Dantovo peklo neodráží jen pohled křesťanství, reflektuje v sobě italskou politickou současnost, stejně jako odkaz antické kultury a mytologie. Jeho alegorická interpretace, o nezbytnosti na cestě poznání projíti vnitřním peklem, výstižně podaná v závěru autorem překladu, je však bezesporu nadčasová. Poznámky i ladící ilustrace knihu výborně doplňují.
Pokračování cesty očistcem k ráji je teprve přede mnou, přesto že po Dantově Pekle v sobě představu ráje, obývaného i nějakými pozemskými bytostmi, v sobě doluji jen stěží.
Danteho vrcholné dílo je ozdobou mé knihovny a průběžně se k němu stále vracím. Z tohoto nesmrtelného díla člověka mrazí, úplně ho vtáhne...
Četlo se mi trochu obtížně, asi kvůli veršování na které nejsem zvyklá. Nicméně to bylo čtení opravdu zajímavé. Procházka peklem co dodat.
tak konečne dočteno, ale bylo to pro mne opravdu těžké čtení, na verše moc nejsem, přesto se mi moc líbilo
Četla jsem Danteho Komedii ve vícero překladech a překlad Vladimíra Mikeše považuji dalece za ze všech nejlepší, nejčtivější a nejsrozumitelnější. A také za velice fundovaný.
Tahle verze jeho překladu Pekla je z roku 2007, ale Peklo v Mikešově překladu vyšlo už roku 1978. A právě verzi z roku 1978 s ilustracemi Zdeňka Mézla miluji. Oba odvedli skvělou práci. Mézlovi ilustrace upomínají ranně novověké dřevoryty, což je asi tím, že on tuhle prastarou a pracnou grafickou techniku skutečně použivá. Ale nejen že ji používá, vy z těch ilustrací cítíte, že zachovává i jejího ducha. Svět je na nich sice spletitý, ale zároveň přehledně zobrazený a popsaný
K úplnému vydání překladu Mikešovi Komedie došlo až roku 2009. Teprve tehdy ho dokončil, ale úplně nejraději mám vlastně starší verzi, která je jen výtahem z celé Komedie. Mezi jednotlivými verši, Mikeš nejen shrne a odvypráví zbytek děje, on mi poskytnul i klíč ke čtení tohoto díla. Díky němu jsem mu snad začala i rozumnět.
Shrnuto, podtrženo. Vladimír Mikeš je jedním z důvodů, proč jsem si ve svém teenegerovském věku Božskou komedii zamilovala. Udělal pro Danta v českých zemích zhruba to, co Martin Hilský pro Shakespeara. Jeho překlad rozhodně doporučuji.
Na tuto knihu jsem se chystala už dávno. Přiznám se ale, že přečíst text v překladu Vrchlického mi dalo velkou práci. A nebýt vysvětlivek na konci, asi bych si s některými pasážemi vůbec rady nevěděla. Příště asi zvolím jiného překladatele...
Je to renesance, jsou to krásné verše a ze všeho nejdůležitější je přečíst si důkladně nápis nad pekelnou bránou, protože se tam říká mj: ...Mnou dal Pán průchod spravedlnosti. Jsem z Boží moci, dílem lásky jdete, jsem sklenuta nejvyšší moudrostí. Všechno co stvořeno přede mnou v tom světě je od věků, já navždy potrvám...
Což, vzato do důsledků, znamená jen tolik, že Ďábel není zlý. Zlí jsou ti, kdo se mu dostanou do spárů.
Od začátku do konce příběh popisuje sestup peklem. Toť vše.
Ovšem po přečtení na mě v plné tíži dolehla monumentalita a význam celé vize i úsilí, které jí Dante věnoval. Ta implicitně nevyslovená samozřejmost, že vypodobňuje realitu. Žádná mentalita typu "možná nějaké peklo je, možná ne", ale jak to tam bude vypadat. Jak se muselo žít s pevným vlysem tohohle kamenného, stupňovitého trychtýře démonů v duši? Právě z doteků lidské blízkosti a současně propastné kulturní odlišnosti několika staletí, která ze stránek dýchá, mě mrazí doteď. Jinak ze stylistického hlediska je dílo napsáno úsporně, výstižně a elegantně. Ledových 5*****
PS: Ještě ke komentáři HTO o nudnosti nebe: (já ho teda nečet, ale takhle nám to vysvětlovali na škole) ono se v bibli nikde nepopisuje a Dante se bál něčemu zprotivit (Zde by hrozila i klatba, tedy nemožnost spasení. Fašouni jedni. V ornátu nabuřelí, mocí opojení.), proto ta opatrnost, mlhavost, jas atd...
Vladimír Mikeš přeložil celou Komedii, jedná se o toto vydání: http://www.databazeknih.cz/knihy/bozska-komedie-37674
Tahle část je opravdu nejčtenější, protože Dobro se tak těžko popisuje (mnohým se zdá – ale ono se právě jen zdá! – nudné) – a to i Dantovi. Už jsem to psal u Quo Vadis, takže to nebudu opakovat, až na: veliké dobro asi prostě není pro nás představitelné – koneckonců i zřeci mezi světci říkali, že dohlédnou jen do jisté úrovně (chápejte třeba dantovsky – ostatně, z Komedie se nejvíce čte Inferno, zatímco Paradiso už tolik ne) Nebe, protože potom už je záře příliš oslepující.
Zřejmě opravdu nevyšly, zkoušel jsem je sehnat, ale marná snaha. Ale ono to Peklo je stejně nejlepší a nejsilnější část.
skvělá knížka, škoda jen že další dva díly od Vladímíra Mikeše už nevyšly, nebo mě minuly...
Štítky knihy
italská literatura středověká literatura peklo hříchy utrpení spravedlnost spása Dante Alighieri, 1265-1321 středověká poezie
Autorovy další knížky
1952 | Božská komedie |
1964 | Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
2009 | Božská komedie: Peklo |
1969 | Nový život |
1998 | To sladké jméno Beatrice |
Perfektní dílo.