Peklo a jiné destinace
Madeleine Albright
V roce 2001 ukončila tehdy třiašedesátiletá Madeleine Albrightová své působení ve funkci ministryně zahraničí Spojených států. Místo aby po náročném vládním angažmá trochu zvolnila, vrhla se po hlavě do nové kariéry, jež by vydala hned na několik životů: začala psát knihy a vyučovat na univerzitě, založila velkou konzultační firmu a investiční fond, a při tom všem nepřestávala působit ve prospěch demokratických institucí a hodnot doma i ve světě. Názorově se střetávala s prezidenty či premiéry, ve svých knihách varovala před plíživým návratem fašismu v mezinárodní politice, všemožně podporovala práva žen po celém světě, a především se snažila pomáhat těm, kteří nemají ani moc, ani prostředky na to, aby byli slyšet. Madeleine Albrightová je matkou tří dcer, a tak do prvního zaměstnání na plný úvazek nastoupila až v devětatřiceti letech. „Začínala jsem pozdě,“ říká sama, „ale jakmile jsem jednou našla svůj hlas, byla jsem rozhodnutá nenechat se zase umlčet. Každá životní etapa by měla přinést ještě víc vzrušení než ta poslední.“ Její nová kniha, rozverně nazvaná Peklo a jiné destinace, nabízí nesmírně zábavnou, čtivou a osobně laděnou rekapitulaci autorčina „života po politické smrti“; někdejší ministryně zahraničí se tu ochotně dělí o důvěrné historky, a přitom zcela konkrétně a neuhýbavě píše o tom, že současnému světu chybí odvážní političtí lídři, že lži je třeba potírat ze všech sil a že starší generace jsou těm mladším leccos dlužny. Sebe sama považuje za „optimistu, který má plno obav“, a nabádá své čtenáře, aby si navzájem věřili. „Neměli bychom se bát našich sousedů,“ konstatuje, „nýbrž těch, kteří se nás pokoušejí rozeštvat.“ Kniha Peklo a jiné destinace je působivou kronikou naší doby a zároveň fascinujícím autoportrétem ženy, jež krom všech svých politických zásluh rovněž hrála na bubny před mnohatisícovým davem v Kennedyho centru, tančila ve svém obýváku s Robertem Redfordem a proměnila svou sbírku broží v nástroj mezinárodní diplomacie. Madeleine Albrightová se tu představuje se vším svým vtipem, šarmem, moudrostí a upřímností – a v oslnivé formě.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
Hell and Other Destinations, 2020
více info...
Přidat komentář
Tento formát "sesypaných vzpomínek" mi vyhovoval. Některé názory mne překvapily, s některými jsem nesouhlasila, některé mne nutily zamyslet se nad daným tématem z jiné perspektivy.
Zajímavé spíše z pohledu vnímání události jednou stranou. Některé pasáže jsem hltala, jinými jsem se dlouze prokousávala. Nebýt výzvy, tak bych to nejspíš nečetla.
Kniha má dobré recenze, tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Kniha byla napsána čtivě, ale autorka strašně skákala od jedné myšlenky k druhé, s minulostí do pozdějších času a pak mezi. Myšlenky by mohli být zajímavé, kdyby byly víc propracované, takhle se ztráceli. Nejucelenější byly dopisy na konci knihy
Knihu velice chválím, pravda je, že jsem musela číst postupně, mnohdy není snadné díky mnoha zmiňovaným jménům, které neznám, ale bylo to velice zajímavé čtení, stejně jako bohatý život Madeleine.
Ráda jsem se o této dámě něco dozvěděla, nevěděla jsem toho o ní mnoho. Kniha není příliš čtivá, musela jsem do pokračování ve čtení nutit, ale brala jsem to tak, že se chci něco dozvědět. Informační hodnota této knihy převažuje nad formou, ale to u tohoto typu čtení nepovažuji za minus.
Mě to prostě nebavilo...Nebudu to nijak rozebírat. Autorky si velice vážím, ale knížka mě nezaujala.
Při vší úctě k Madeleine Albrightové, tato kniha jejích memoárů mi nepřipadá příliš čtivá. Jednotlivé kapitoly nejsou uspořádány chronologicky ani tématicky, jde spíš o fragmenty vybrané z jejích nesmírně mnohostranných aktivit v průběhu jejího života, od akademické sféry, diplomacie až třeba po sbírku jejích broží. Protože se pohybovala v nejvyšších patrech US politiky a navíc v tak kritických obdobích, jako bylo 11. září, válka v Zálivu atd., čekala jsem, že se dozvím nějaké podrobnosti o tom, jak a na základě jakých informací se americká vláda v té době rozhodovala. Bohužel v tomto ohledu jsem se nedozvěděla o nic víc, než co prošlo běžnými informačními kanály té doby. Kniha je zaměřena na amerického čtenáře a řada pasáží, týkajících se třeba US celebrit, televizních programů a seriálů, společenských událostí atd, je pro nás do značné míry nesrozumitelná.
Zaujímavá kniha, ku ktorej som sa dostala vďaka tohtoročnej smutnej téme z výzvy. Vďaka tejto knihe vnímam autorku ako úžasnú, múdru a pokornú ženu. Jej schopnosť hľadať diplomatické riešenia a snaha pomáhať, kde to bolo z jej postavenia možné bola obdivuhodná. Taktiež je veľmi inšpiratívne, že bola činorodá aj vo vysokom veku a energie mala na rozdávanie. Páčili sa mi aj súkromné spomienky na rodinu, priateľov a podobne.
Kniha sa mi občas čítala ťažšie, na môj vkus tam bolo občas príliš veľa mien len tak okrajovo max v jednom odstavci alebo vete a celkový chaos.
Naopak komunikácia s pre mňa známejšími politickými činiteľmi ohľadom celosvetovej politiky a šírenia demokracie bola prínosná. Myslím, že táto kniha je veľmi inšpiratívna nielen pre ženy, hoci postaveniu žien, ako v spoločnosti tak aj v politike sa venovala v knihe trochu viac. Výborná kniha, 4* sú stále nadpriemerné hodnotenie, čítala sa však ťažšie, chýbala chronológia a veľa odbočiek bolo akoby navyše.
Knihou jsem se prokousávala pár týdnů, ale teď mě mrzí, že jsem to už dočetla. Jako všechny knihy Madeleine Albrightové je i tato plná velmi zajímavých úvah o světě, o minulosti, o demokracii, ale i o životě. Bylo tam toho tolik, že si budu muset udělat výpisky! Poučné jsou pasáže o velkých konfliktech nedávné minulosti, vhled autorky do dění je obdivuhodný. Ale kniha je zajímavá i z lidského hlediska. Už na začátku jsem tak trochu zkoprněla, když ukázala, že rozvod byl pro ni ránou z jasného nebe, ale nebýt něj, asi se nikdy nestala ministryní zahraničí a její kariéra by nebyla tak vlivná. Madeleine Albrightová mě fascinovala svou energií. I po odchodu z úřadu hledala cesty, jak zlepšovat stav světa a demokracie. Měla tolik aktivit! Hledala nové lidi, kteří by jí pomáhali prosadit její vize. A navíc měla nádherný humor! Ještěže těch knížek napsala 7 a ještěže jsem přečetla teprve tři!
Ve své poslední knize Madeleine Albright vzpomíná na období po skončení jejího angažmá ve vysoké politice. Vtipné momenty prokládá vážnými tématy a pamatuje i na takové osobnosti, jako byl Václav Havel. Její život byl opravdu obdivuhodný a svět s její smrtí přišel o obrovskou personu vyznávající demokracii, humanismus a skutečnou službu pro stát. Madam Secretary, odpočívejte v pokoji a díky za všechno.
Dala bych tak 85 nebo 86%. Názory a komentáře Madam Secretary na nedávné dění jsou přesné. Jen některé části, týkající se její konzultační činnosti nebo činnosti ve správních radách, nebyly zas tak čtivé. Události jsou vyprávěné chronologicky, ale občasné odbočky tam nebo zpět v tom dělají trochu chaos. Jednotlivé kapitoly nemají spojující téma. Přes ty výhrady ale určitě stojí za přečtení, stejně jako všechno ostatní, co Madeleine Albright napsala.
Madeleine Albrightová je pro mě svým způsobem vzorem a ráda si od ní přectu její úhel pohledu na různá politická témata. Je obdivuhodné, že je i v požehnaném věku stále společensky a politický činná. Jediné, co bych knize vytkla, je přeskakování mezi spíše osobními kapitolami a těmi politickými případně kariérními. V knize je spousta příběhů a občas mi mezi kapitolami chybí pojítko...
Vynikající kniha plná politiky, ale psána čtivě a srozumitelně. Kromě toho obsahuje kniha i příběhy ze života, který je neméně zajímavý. Na autorce obdivuji neutuchající energii stále něco dělat a pracovat pro stát a lidstvo. Ať jí to vydrží co nejdéle
Brilantní memoáry z "života po životě", který svojí zajímavostí nezaostává za obdobím ve vládě. Aktivita, činorodost, schopnost držet krok, svěžest myšlení paní Albrightové je obdivuhodná, její osobnost je zároveň vzpomínkou na staré dobré časy v politice i současným pilířem liberálů. Pro čtenáře jejích předchozích knih, mezi které patřím, jsou trošku navíc biografické informace, kterým se již věnovala v jiných knihách.
Pravě dočteno a opět smekám! Madeleine Albrightové si vážím a obdivuju ji za její energii, moudrost, pokoru, smysl pro humor i pro detail, schopnosti a víru v demokracii a dobro. Navíc mi je s přečtením každé její knížky bližší lidsky. V této (už sedmé) knize obsáhla obdobi od ukončení svého působení v roli ministryně zahraničí Clintonovy vlady v lednu 2001 po začátek tohoto roku, s mnoha návraty do více či méně vzdálenějších let, a, přestože jsem se vzhledem k jejim různorodým aktivitám a celosvětovému rozhledu v mnoha jménech, událostech i problémech často ztrácela, šlo o skvělé, svižné a inspirativní čtení.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Pražská zima |
2003 | Madeleine |
2010 | Tajná řeč broží: Příběhy z mé šperkovnice |
2018 | Fašismus: Varování |
2020 | Peklo a jiné destinace |
Velmi inspirativní žena. Nic moc jsem do přečtení těchto pamětí o Madeleine nevěděla, tak jsem si čtení užívala, a nezbývá mi než vyjádřit obdiv a také jistou vděčnost, za propagování a pomoc ženám. Velmi se mi líbil lehce satirický tón směrem k sobě samé.
S vícero myšlenkami velmi souzním, ale nade všemi ční, že "v pekle je zvláštní místo pro ženy, které nepomáhají jiným ženám."