Peklo pod španělským nebem - Čechoslováci ve španělské občanské válce 1936-1939
Stanislav Motl
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362465/bmid_peklo-pod-spanelskym-nebem-cechoslo-0F4-362465.jpg
3
22
22
Velká část světa je obdivuje. U nás se na ně takřka už zapomnělo. Zapomnělo se na stovky Čechoslováků, mužů a žen, kteří v letech 1936-1939 bojovali a umírali ve Španělsku, kde se rozhořela krvavá občanská válka. Válka, v níž po boku vzbouřenců, kteří se pokusili svrhnout legální španělskou vládu Lidové fronty, bojovali i vojáci nacistického Německa a fašistické Itálie. Právě ve Španělsku si Adolf Hitler a Benito Mussolini mohli vyzkoušet, prvně na cizím území, svou připravenost a sílu. Narazili ale na odhodlání tisíců obyčejných Španělů, kteří se postavili na obranu republiky. Pomoci jim přicházeli Francouzi, Belgičané, Jugoslávci, Sověti, Bulhaři, Poláci, Maďaři, Američané, Kanaďané, protinacističtí Němci, protifašističtí Italové a mnozí další - včetně více než dvou tisíc Čechoslováků. Desítky tisíc lidí z více než 50 zemí světa. Příslušníci mezinárodních brigád. Interbrigadisté. Lidé provázení často až sebevražednou odvahou. Bojovali a umírali. V letech 1936–1939 zahynulo na španělských bojištích 8 000 až 10 000 interbrigadistů. Včetně několika set Čechoslováků. Více než osm desítek let, které od počátku tohoto krvavého konfliktu uplynuly, zaznamenává svět – patrné je to zejména ve Spojených státech amerických, v Polsku, v Rusku, v Izraeli a samozřejmě ve Španělsku – vzrůstající zájem historiků, publicistů, spisovatelů, ale třeba také mnohých politiků o události, jež se tehdy ve Španělsku odehrály. Tuto „fascinaci“, jak píše mexická spisovatelka žijící v Izraeli Tzila Chelminsky, je možné vysvětlit také tím, že španělská občanská válka, která v konečném důsledku stála půl milionu obětí, „přinesla poslední velké probuzení kolektivního evropského povědomí“. Do zápasu za podporu Španělské republiky, jež od 17. července 1936 čelila agresi, a především perfektně vyzbrojenému a vycvičenému nepříteli, se postavily statisíce lidí z celého světa. Nebyli to pouze komunisté, jak se ještě leckde traduje. Byli to lidé různého přesvědčení, různé víry. Mezi nimi nejvýznačnější intelektuálové doby: Ernest Hemingway, Ilja Erenburg, Alexej Tolstoj, John Dos Passos, George Orwell, Paul Robeson, Pablo Casals, Pablo Picasso, Pablo Neruda, Luis Bunuel, André Malraux, Egon Erwin Kisch, Karel Čapek a další. Vlna solidarity, která se zdvihla na podporu španělských republikánů, neměla mít potom už nikdy v Evropě obdoby. A nic na tom nemění skutečnost, že odvaha a obětavost interbrigadistů byla, jak se ukázalo, využívána a často i zneužívána k nejrůznějším politickým cílům. S odstupem mnoha desetiletí se Stanislav Motl vydal do Španělska. Aby hledal stopy dávných bojů. Aby pátral po hrobech, které zavál čas. Aby odkrýval zapomenuté osudy a příběhy. Výsledkem je tato kniha. „K napsání této knihy mě také inspiroval v Čechách poměrně známý člověk, který svého času prohlásil, že lidé, kteří v letech 1936–1939, v čase občanské války ve Španělsku, bojovali a umírali v mezinárodních brigádách, byli pouhými Stalinovými pohůnky a žoldáky Kominterny‘. V té chvíli jsem si začal postupně vybavovat všechny ty někdejší interbrigadisty, případně i členy jejich rodin, s nimiž jsem se v uplynulých desetiletích měl možnost potkávat. Opět jsem si oživoval jejich vzpomínky na krvavé boje, jimiž ve Španělsku prošli. Znovu jsem v duchu naslouchal třeba i vzpomínkám na jejich poválečné osudy, včetně vyprávění o kriminálech, do nichž byli někteří z nich po roce 1948 uvrženi. Tehdy ve mně uzrálo rozhodnutí. A již o několik týdnů později jsem směřoval do Španělska. Pátrat, objevovat, natáčet, psát. Pokusit se, přímo na místě, lépe pochopit, jak to tenkrát opravdu bylo. Další cesty následovaly…“... celý text
Přidat komentář
Jako rodilý třebíčák jsem v mládí slýchával jména Leopold Pokorný i manželé Holubcovi. Nic jsem o nich však nevěděl, až tato knížka mi pomohla se s jejich osudy seznámit. Určitě je dobře že pan Motl otevřel tuto méně známou kapitolu československých dějin. I když už nepřináší nic nového, (a to zřejmě po těch letech ani nejde) člověk si rád přečte o hrdinství našich lidí kteří neváhali v dalekém Španělsku položit své životy v boji proti nastupujícímu fašismu. Obdivuji zápal pana Motla pro hledání stále nových témat, co mi ale trochu vadí je styl jeho psaní. Často odbíhá od tématu, některé informace se opakují a zachází do podrobností které s danou tematikou nesouvisí. A to je si myslím, škoda. Přesto si jeho knihy rád přečtu i když už je nekupuji.
Velice zajímavá kniha. Pro mne první četba o španělské občanské válce a jako bonus popsané příběhy Čechoslováků , kteří se do této války zapojili. Nechápu tak nízké hodnocení i když toto téma určitě není tak atraktivní jako témata jiných autorových knih. Doporučuji k přečtení .
Na knihu jsem se velmi těšil.... protože seriózní literatury o španělské válce je velice málo.
Bohužel jsem trošku zklamaný a to především v tom smyslu, že kniha přináší minimum nových informací o tomto konfliktu. Kniha obecně jistě znamená velký přínos, autor velmi podrobně popisuje vznik a vývoj tohoto válečného konfliktu ve Španělsku, zmiňuje tehdejší politickou situaci a její vývoj, reakce světových mocností, největší bitvy, zrod mezinárodních dobrovolnických brigád, jejich názvy, členění, reorganizace atd. . Prokládá to informacemi nejen o československých dobrovolnících účastnících se tohoto konfliktu (např. i amerických, anglických nebo včetně popisu osudů některých slavných osobností). Co se však týká čs. dobrovolníků tak v knize spíše cituje a shrnuje jejich již dříve vydané vzpomínky. Vykonal několik cest do Španělska, navštívil a vyfotografoval místa tehdejších bojů, ale z jeho zjištění vyplývá, že získání detailnějších informací o čs. dobrovolnících je zde téměř nemožné (za což autor samozřejmě nemůže) - vítězný generál Franco totiž dělal vše možné pro to, aby po republikánech nezbylo zhola nic (dokonce srovnal se zemí většinu jejich hrobů), sami lidé ve Španělsku vzpomínají na válku velmi neradi a hlavně mimo výjimek nedokáží blíže identifikovat jednotlivé zúčastněné národnosti - pro obyčejné Španěly byly prostě Rusové, Češi, Poláci, Srbové, Chorvaté všichni jednoduše Slovani - nerozlišovali jednotlivé národnosti. Občas musím přiznat, že kniha na mne působila chaoticky, autor například věnuje velké úsilí vysvětlení, že bojovat do Španělska odjížděli lidé uvědomělí, rozhodně ne jen komunisté, na dalších stranách knihy však zdůrazňuje právě komunistické smýšlení bojujících. Jistě - v průběhu španělské války došlo k okolnostmi vynucenému sklouznutí republikánů ke komunistickému Rusku (západ se vůči nim velice silně neutralizoval, i když věděli o podpoře nacionalistů ze strany Itálie a Německa - trošku mi to připomnělo Mnichovskou dohodu). Netroufám si však posoudit, zda v tehdejší době měli obyčejní chudí lidé takový politický a lidský nadhled, aby sami od sebe odjížděli bojovat za ideální svět do Španělska proti v té době mimo Německo a Itálii nevýraznému nacismu.... Autor přitom sám několikrát zmiňuje, že jedním z důvodů příjezdu dobrovolníků byla i jejich chudoba a nemožnost sehnání práce v tehdejší těžké době. Každopádně se jedná o přehlednou a ucelenou publikaci, která velmi dobře popisuje španělskou válku a její vývoj - takže doporučuji přečíst.
Historicky cenné, stylisticky však značně podprůměrné čtení. Zejména mi vadil autorův přehnaný patos (smrt je zásadně psaná s velkým S, téměř na každé stránce je nějaká ta dramatická odmlka vyjádřená pomlčkou či třemi tečkami). Podobná kniha by si zasloužila kvalitnější redakční zpracování a také uctivější práci s obrazovým materiálem - fotografie jsou často nesmyslně zmenšené, reprodukované letáky a knižní obálky jsou nelogicky oříznuté...
Zase jedna ze zajímavých knih J. Mottla. Sice se o této válce ve školách moc nemluvilo, kromě dvou zprofanovaných hesel, které se zde vyskytují. Tady je popsána veškerá bitva jednak bych řekla po lidské stránce, ale i po politické. Je vidět, že politikové rozhodují u stolu, ale největší tíži nosí obyčejný lidé. To je zde popsáno jakou sílu nebo uvědomění museli mít, aby do této války vstoupili navzdory pozdějším osudům. Na konci knih je spíš jedna smutná ozvěna doufám, že autor se s tou paní setkal .
Autorovy další knížky
| 2009 |  Lída Baarová & Joseph Goebbels - prokletá láska české herečky a ďáblova náměstka |
| 2010 | Strážce brány |
| 2002 | Prokletí Lídy Baarové |
| 2003 | Kam zmizel zlatý poklad republiky |
| 2006 | Mraky nad Barrandovem |
(SPOILER) Publikace je bezesporu zajímavá a je také chvályhodné, že u nás vyšla k tématu alespoň kvalitní literatura faktu (pan Motl je právě autorem z této oblasti, odbornou literaturu nepíše). Dal bych i o hvězdu lepší hodnocení, avšak publikace se mi zdá zbytečně příliš dlouhá a natahovaná. Čtenář se dozví nejen o hmatatelném příspěvku Čechů a Slováků v boji proti Francovi (zejména nemocnice Jana Amose Komenského - postupně na několika místech Španělska, protiletadlová baterie Klementa Gottwalda, která sestřelila 80-90 letounů nepřítele, bližší životopisy Leopolda Pokorného, Jana Mrkvy a jeho družky Emilie Nitschneiderové aj.), ale také známé i méně známé údaje o španělské občanské válce obecně, např. angažmá Ernesta Hemingwaye, George Orwella, Ilji Erenburga, Michaila Kolcova, Hanse Beimlera, Paula Robesona, Franka Capy, Gerdy Taro, F. G. Lorcy, údaje o pomoci ze zahraničí oběma stranám, kobercové bombardování Madridu a baskické Gerniky, potření anarchistů a trockistů provedené komunisty v roce 1937, politika nezasahování západních mocností, významná účast Němců a Italů na straně Franca... Účastníci interbrigád si zaslouží úctu a věčnou památku za boj proti španělským frankistům, přestože tento boj neskončil vítězně. U Madridu se skutečně bojovalo i o Prahu, v tom měl Klement Gottwald pravdu. Howgh!