Peníze od Hitlera
Radka Denemarková
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13957/bmid_penize-od-hitlera-IVX-13957.jpg
4
674
674
Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora, zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na sklonku života dosáhnout spravedlnosti.... celý text
Přidat komentář
Námět a myšlenka nebyly špatné, ale knize škodí mnoho metafor a popisů, které jsou pro příběh nepodstatné.
První část z období těsně po válce je výborně napsaná. Silný, emotivní příběh, kde všechno do sebe zapadá a nic nepůsobí rušivě. Bohužel navazující přítomnost už trochu drhne, převažuje patos, některé kapitoly jsou jen sledem metaforických vyjádření bez konce. Opakující se vsuvka s čočkou a davem vesničanů, kteří vystupují jen jako tupé nesympatické figurky, už nemá daleko k nezáživnosti. Díky první části kniha nicméně stojí za přečtení.
Po úžasné, sugestivní, srdcervoucí první kapitole přišlo bohužel zklamání. Po dalším tragickém momentě v životě Gity už pro mě příběh ztratil uvěřitelnost. Té symboličnosti, metaforičnosti a květnatých promluv bylo zkrátka moc. Až bych řekla na hranici exhibování...
Úžasná kniha.. Perfektní jazyk a silné téma... Doslova jsem ji zhltla. Určitě to není poslední kniha od teto autorky.
Velice silné téma, zajímavé postavy a pocit zadostiučinění dělají z knihy velký román, jen ten "rozkodrcaný" sloh mi trošku snížil zážitek z vyprávění.
Pominu to, že je to nádherně napsané a čtivé. Než jsem se do této kniha pustila, věděla jsem téma knihy a řekla jsem si že potřebuju naprosto nezaujatý postoj. Vždyť historický kontext znám. Ale nešlo mi to. Protože mi některé postavy naprosto hýbaly žlučí. A daly zabrat mému slabému srdci. Gitě jsem naprosto, přiznaně fandila. V duchu jsem si vlastně představovala, co bych těm lidem řekla, kdybych je měla před sebou. A asi bych to vážně dokázala. Pro mě velký knižní zážitek.
Moje první knížka od této autorky. Chci napsat skvělá, ale jde to? Po pár stránkách je jasné o čem to bude a bylo to ještě horší. Začíná vám být stydno za to, co se tu po válce a vlastně ještě dnes, může dít. Některé pasáže jsou až neuvěřitelně brutální a nejeden mistr hororu by mohl závidět. Po Gertě Schnirch mi bylo špatně, po Gitě Lauschmanové je mi hrozně. Bohužel je a bude nutné, si tuto dobu neustále připomínat a vymetat ty naše kostlivce ze skříně.
Pět hvězdiček zcela zasloužených.
"Že si nedaj pokoj. Koho ty pravěký historie zajímaj..."
Až otravně propírané a donekonečna omílané je ono téma křivd druhé světové války. Ale z čeho jiného se nepoučitelní mají poučit?
Brilantní práce. Snad jen... příliš mnoho metaforických odboček umořilo osla.
Nedokázala jsem přestat číst. Je to neuvěřitelná kniha. Všichni opěvují Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch, ale tohle je mnohem silnější. Tuším ale asi, proč knížka není tak čtenářsky "slavná". Nejde s mainstreamem a hodně bolí. Čtenáře rozdrásá až na dřeň, není v ní skupinová anonymita, ale jednotlivci, pro které nelze najít omluvu a kteří přitom byli omluveni, protože "doba byla taková". Jenže ne doba, ale lidé jsou vinni, a každý je zodpovědný za své činy, bez ohledu na to, jak se pohled na ně bude v čase měnit. Kolik asi bylo takových Git Lauschmanových, kolik bylo a je obcí jako Puklice? Strašné je to propojení minulosti s přítomností, jako kdyby se dobré i špatné dědilo a synové napodobovali činy svých otců. Naštěstí jsou jednotlivci, kteří se tomu pasivnímu točení se v kruhu dokážou vzepřít. Otázkou je, co zmůžou a jestli není pozdě.
... nedočteno, asi za to až tak úplně autorka nemůže , ale už ten neuvěřitelně krutý začátek příchodu z koncentračního tábora ... prostě to nešlo
Drsná kniha plná emocí, hrůzy a hnusu. Krásný jazyk a nelehká četba zároveň. A příběh jedince - ženy, který je zároveň příběhem chování společnosti, neschopností uznat vinu a projekce zla na druhé. Člověk je jenom člověk, se všemi hnusy, které je schopen páchat a Radka Denemarková to umí velmi sugestivně vyjádřit.
Někdy se zdá být život tak křehký! A někdy tak strašně tvrdý a drsný! Čím vším si musela jedna žena za svůj život projít! Zdá se, že návrat z koncentračního tábora s sebou nese nový život. Šestnáctiletá Gita se vrací domů, ale její domov už neexistuje. Jaký bude její další život? Gita Lauschmannová se vrací v létě 1945 a pak až v létě 2005. Žila nebo celou tu dobu jen přežívala? Pro mě je toto dílo hlubokou sondou do života a osudu jedné ženy, jejíž osobní život poznamenaly dějinné události, které hluboce ovlivnily osudy mnoha lidí.
U Vyhnání Gerty Schnirch někdo napsal komentář, že vyhnání Němců byl jedním z největších zločinů českého národa. A já se tedy ptám, který byl větší?
Kniha je perfektně napsaná, na kráse ubírá pouze místy velmi nevhodně zvolené metafory. Kniha je asi 1000x lepší než A já pořád kdo to tluče. Ukládám do knihovny pro potomstvo...
Velmi těžká kniha... Autorka má opravdu skvělý talent na psaní, to bezpochyby... Kniha není čtivá, ale i tak vám ukáže jiný pohled na svět... Vlastně zde nenajdete ani nějak gradující děj... Spíše jen střípky vzpomínek a zážitků z celého života hlavní hrdinky.. Magnesia litera je v tomto případě opravdu zasloužená...
Ano, kromě všech zvěrstev, jež napáchali lidé na lidech ve jménu zrůdné fašistické ideologie, je potřeba si připomínat i tuto druhou stránku, mnohdy pomíjenou, zamlčovanou i popíranou.
Velmi smutná a stísňující knížka o tom, že zdaleka ne pro všechny lidi znamenal konec války a návrat domů z koncentráku konec utrpení.
"Fyzicky zvládala všechno. Ale nikdy jsme nevěděli, co udělá psychika"..
Když jsem viděla Peníze od Hitlera jako divadelní hru, říkala jsem své dceři, že půjdeme o přestávce domů a koupíme si lístky na jindy, abychom to dokoukali. Byla to čistá hrůza, ne kvůli dílu samotnému, ale kvůli emocím, které příběh vyvolával. Loni jsem si koupila knížku a s vědomím do čeho jdu, jsem ji přečetla. Je to příběh přeživší židovské dívky Gity Lauschmanové, která se vrací z koncentráku "domů", jenže žádné doma už není. To, co se rozehraje poté je neuvěřitelně depresivní příběh, příběh kostlivců ve skříni, hry na pravdu a lež v zrcadle vlastních vzpomínek a krutostí, které dělají lidi lidem. Je to však knížka, která není laskavá, i kdyžna konci se to zlepší, ale jen trochu, ale asi by si ji lidi měli přečíst. Nedá se na ni zapomenout, právě proto 5 hvězdiček.
Asi to opravdu nebyl můj šálek kávy. Přišlo mi to takové strašlivě nerealistické. Neutrhěte mi hlavu, ale ty dialogy byly opravdu neuvěřitelné (a tím myslím ne uvěřitelné), jelikož připomínaly spíše dlouhé monology, celou dobu se vlastně dočítáme jen o sebelítosti (jasně, stalo se jí plno hrozných věcí, chápu, ale nemusela o tom básnit milionkrát, na to měla snad celý život) a do toho -- spoiler -- znásilnění od tří mužů, kteří jí zlomí ruce, uřežou hlavu jejímu čtyřměsíčnímu synovi a pak si s ní pohazují a nakonec si s tím vražedným nožem uřežou kus špeku na chleba... zní tak hrozně, až je to vlastně nesmírně směšné. Aspoň pro mě. Ostatním neberu pozitivní názor, ale pro mě tohle "klišé nad klišé" opravdu nebylo. Nakonec stigmata za všechnu krev, nevinnou krev, která byla prolita za dobu života hlavní představitelky. Musela přece někudy odtéct ven. Proč ne přímo z jejích rukou. Nepřišlo mi to zdaleka tak tragické, jak kniha mohla být, nebo jaké je téma samo o sobě. V žádné z postav jsem bohužel nemohla nalézt nic, s čím bych se ztotožnila a možná negativnímu hodnocení knihy z velké části pomohla hlavní představitelka, která mi byla neuvěřitelně protivná.
Už delší dobu jsem nečetla knihu, která by mě tak strhla. Přes velmi tragický text, které nečtu příliš často, jsem byla přímo vržena do děje a četla a četla...
Štítky knihy
Židé vraždy česká literatura nenávist Sudety poválečná doba vysídlení Němců holokaust, holocaust Magnesia Litera přeživší holokaustuAutorovy další knížky
| 2006 |  Peníze od Hitlera |
| 2018 | Hodiny z olova |
| 2023 | Čokoládová krev |
| 2011 |  Kobold |
| 2005 | A já pořád kdo to tluče |
První kapitola slibovala, že knížka bude emotivní. Jenže pak se vše přesunulo do současnosti a příběh ztratil nápad. Vše se točilo v kruhu neustále dokola. Knihu nezachránil ani konec, který mi tak nějak vyšuměl mezi řádky.