Pěšec proroctví
David Eddings
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/104639/bmid_pesec-proroctvi-Q0R-104639.png
4
257
257
Legendární sága o historii války bohů, lidí a králů, jež trvala sedm tisíc let - o neznámých zemích a událostech - o osudu a proroctví, které musí být naplněno! Před dávnými časy, jak praví legendy, pokoušel se zlý bůh Torak získat vládu nad světem, a vehnal lidi a ostatní bohy do války. Čaroděj Belgarat se však postavil do čela šiků, aby získal Orb, který chránil lid Západu. Staré proroctví hlásalo, že dokud bude Orb uložen V Rivě, bude Západ v bezpečí. Tato pohádka se vypráví od počátku věků, ale Garion na pohádky a kouzla nevěří - přestože ho celá léta straší temný muž, který nevrhá stín. Mladík žije na tichém statku se svou tetou Pol- jak může tedy tušit, že Odpadlík chce probudit ze spánku strašlivého Toraka a Garion bude nucen vyrazit na dlouhou výpravu, plnou magie a nebezpečí, spolu s těmi, které miluje - ale opravdu to netuší? Zatím jsou jeho sny ještě nevinné a netrápí ho břemeno podivného dědictví. Zatím… Dotisk r. 2011... celý text
Romány Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , ClassicOriginální název:
Pawn of Prophecy, 1982
více info...
Přidat komentář
Tak jsem se pustil do dalšího autora klasické fantasy. Slovo klasická opravdu sedí - příběh je sice cílený na mladší ročníky, ale zábavný je i pro nás starší. Mám takový pocit, že mě čeká hodně dlouhé putování s touhle skupinkou podivínů. Naštěstí jsou mi všichni účastníci celkem sympatičtí, takže se rád nechám vodit po všech koutech Eddingsova světa. Výprava za ukradeným Orbem může začít... a já to vlastně přelouskal během chvilky a hned se můžu vrhnout na pokračování. Nečekejte žádné originální temné fantasy, to ne - tohle je docela milý příběh s občasným humorem.
Mnohem lepší než série o Sparhawkovi. Od Eddingse jsem nic moc nečekal. Dostal jsem ovšem skvěle čtivou, klasickou fantasy. Tak klišovitou, že je téměř předobrazem k nejtuctovějším dějovým obloukům žánru.
Sirotek ze vsi zjistí, že je předurčen k velkým věcem, pod patronátem legendárního čaroděje se musí vypravit na dobrodružnou výpravu za nalezením magického artefaktu, pomocí kterého porazí velké zlo.
To vše s kouzelnou, naivní atmosférou osmdesatkových, starých fantasy. A to včetně obálky prvního vydání. Pro tohle mam fakt slabost. A naštěstí to bylo napsané poutavě, mile, přehledně a z dnešního pohledu s onou sentimentální patinou zašlých literárních fantasy časů.
Problémem je jen nevygradovaný závěr a opět zbytečně ohromné množství postav, kdy není možné pamatovat si kdo je kdo a spousta charakterů je tam jen proto, aby zvyšovala zmatek a snižovala orientaci v postavách a tím i zážitek z četby. Jinak by to bylo rozhodně minimálně za 4 hvězdy!
(SPOILER)
Navzdory tomu, že mojí nejoblíbenější knihou je Pán Prstenů, nemám vlastně fantasy literaturu moc rád. A táto sága je krásným příkladem proč.
Na začátku samotného příběhu je kýčovitý prolog, který nejenom že nastíní pozadí toho co se bude dít, ale rovnou i vyzradí celou budoucí zápletku - protože jde přece o proroctví. Takže čtenář si pak už během čtení jenom doplňuje postavy podle toho co se dočetl v prologu - ahá tohle bude ten čaroděj, no jo tohle je jasný dlouho ztracený potomek těch králů, jo tahleta malá rozmazlená princezna to bude nejspíš jeho budoucí manželka...
Děj samotný se pak drží klasického fantasy klišé - svět je v ohrožení, musíme získat jistý orb a za tím účelem musíme putovat z místa a do místa b. Takže se čtenář dočká hodně zdlouhavého popisování putování divokými krajinami s občasnou zastávkou v civilizovanějších místech. Samotné 'společenstvo Orbu' se skládá z postav, které mi od začátku k sobě moc nesedly, přišly mi tak nějak víceméně náhodně poskládané dohromady, chyběla mi nějaká opravdová chemie mezi nimi, něco co by je doopravdy pojilo (kromě rodinných svazků tří z nich).
Co mi ale chybělo daleko víc, byl jakýkoliv pocit napětí, či naléhavosti. Celé to jejich putování za odcizeným orbem by se dalo označit jako takový pěkný rodinný výlet. V žádné jeho části jsem necítil ani to nejmenší ohrožení, hlavně díky tomu, že celé to společenstvo se skládalo ze samých superhrdinů na něž si nikdo jen tak nepřišel. Toto byl velmi citelný nedostatek první knihy, ale nijak se to nezlepšilo ani v dalších, ale to bych nerad předbíhal.
Takže bohužel musím hodnotit tento úvodní díl pouhou jednou hvězdičkou, protože jako úvodní díl 'ságy' u mně selhal na celé čáře - nevzbudil můj zájem ani o příběh ani o postavy. Vlastně jediný důvod proč jsem v sérii pokračoval byl ten, že jsem si chtěl ověřit jak dobře jsem celý průběh děje na začátku odhadl. A musím samolibě dodat, že jsem jej odhadl naprosto přesně.
Klasika, ktera stale funguje. Nema to ostre hrany Hry o truny nebo Zaklinace, jenze vsechny ty klasicke fantasy elementy zde funguji na jednicku. Bavil me vyvoj postav, bavilo me klasicke vyrustani na farme, carodejove, kralove a predevsim pozvolne odhalovani deje. Jednim slovem - kouzelne.
Patří mezi mé srdcovky. Byla to druhá kniha, kterou jsem četla mimo povinnou četbu během dospívání a zároveň první fantasy. Od té doby tento žánr zbožňuji. Nyní jsem přečetla znovu po nějakých 15 letech a pořád mě to neskutečně baví. Čtivá, okouzlující a nestárnoucí klasika.
Tohle je klasika fantasy , když jsem to objevil v antikvariatu ani chvíli neváhal. Čteno kdysi dávno , když jsem s fantasy začínal. Čtení jsem si užil tak jako kdysi , tohle nikdy neomrzí. Doporučuji , krásné čtení , plný počet hvězd. Tohle je srdeční zaležitost jeden z nejhezčích příběhu , který byl kdy napsán. Někdo může namítnout , že od té doby vyšli lepší knihy a lepší příběhy, ale pro mě má Eddings svoje kouzlo.
Klasická hrdinská fantasy (uhnětená z podobného těsta, jako třeba Pán prstenů). Nevím, jestli bych ji také hodnotil tak vysoko, číst ji kdykoliv jindy, ale teď, po knihách o kvantové mechanice, mi skvěle sedla. Výborné odpočinkové čtení, i když je vám přes třicet, máte barák a děti. Je radost se ke knize vracet a nechat se unášet do výborně napsaného fantasy světa. Rád dám celou sérii.
Srdcovka. Nezapomenu na den, kdy jsem v patnácti letech narazil na tento titul v knihovně .. Sedl jsem si, začal číst a při zavíračce mě museli pomalu vyhodit. Ihned jsem si napůjčoval celou sérii a ponořil se do tohoto krásného světa. Samozřejmě, místy dětinské rozdělení na dobro a zlo a vcelku táhlý příběh můžou být vyčítané mínusy, nicméně já jsem si užil snad každou stránku. Eddingsův smysl pro humor, jeho poutavé vyprávění a nádherně zpracovaný svět bude vždy mou srdeční záležitosti. Moc rád se k této sérii jednou za čas vracím.
Typickej Eddings. Postavy celé série Belgariad jsou pěkně vymyšlené, vyprávění je poutavé, ale všechno ostatní - vztahy, instituce, "pravidla příběhu" - je očividně "nedůstojno" autorovy pozornosti.
Po Eleniu a Tamuli je to už má třetí série od Eddingse a musím konstatovat, že tenhle pán je zcela typickým produktem amerického přístupu k věci: Obecenstvo si potrpí na zeširoka a barvitě vylíčené prostředí ve kterém se příběh odehrává - hlavně musí být znát, že to tam chodí jinak než v našem světě. Jenže obecenstvo (najmě v USA) je málo vzdělané a nerado myslí, a podle toho k němu lze přistupovat. Takže naplácáme barvy, názvy, souvislosti ve velkém množství, hlavně aby to nedalo moc práce a nezabralo moc času, neb čas jsou peníze. Pokud je příběh sám o sobě zajímavý, blbečkové si těchto nedostatků ani nevšimnou. Autorů, kteří "vyrábějí" pokleslou literaturu továrním způsobem za účelem rychlého výdělku, je za korunu kilo. Je škoda, když to potká takového, který opravdu umí psát. Jak jsem řekl, postavy a příběh jsou báječný - jen proto dávám čtyři hvězdy.
Po letech jsem si znovu přečetl tento prolog a zase jsem jím byl učarován a ihned se musím vrhnout na další díly a znovu si celé dobrodružství prožít. Zkrátka mám Eddingse moc rád a těším se na další knihy
Sága v pěti obrazech o historii bojů bohů, králů a lidí. Vše začíná proroctvím, proroctvím, které se stane proroctvím až jej každý pochopí v tom smyslu, v jakém bylo prorokováno. Šachová partie může začít. Svižně se to čte, ale má to své černé koně a tím je převážně moc zdlouhavé vyprávění a možná i moc postav, ale to je irelevantní, že. Prostě si na to musíte zvyknout a přečíst si všech deset knih. Malá ochutnávka: Příštího dne ráno sněžilo a teta Pol, Silk, Barak a pan Vlk se sešli k poradě s králi a zanechali Gariona v péči Durnika............ Kniha je rozdělena do dvou částí nazvaných Sendarie a Šerek.
Hra osudu začíná. Eddings píše v hádankách a vede vyprávěním nepochybně k cíli... takže šachová figura a fantazy motiv.... sirotek Garion je pěšec musím naplnit proroctví. Do toho motiv putování a je jasné, že jsem chycená v pasti musím-to-přečíst-a-hned!!!
Chtěla bych taky dědu Belgarata.
Elenium stále o chlup vede. Ale je to dáno dospělostí a vyzrálostí knihy i hrdiny. Čtyři a půl.
Update: fakt nutná revize o hvězdu dolů - vlastně srovnáno s Eleniem a jde o životní nutnost.
Tak tohle byl Začátek s velkým Z. Nemám ponětí o celé sáze, ale celá tahle kniha byla vlastně úvod. Prolog, který má 3/4 obsahu knihy a navíc psaný značně neuměle. Text byl tak jednoduchý jako by šlo o pohádku a skutečně jsem si ze začátka kladl otázku, jaký je vlastně rozdíl mezi fantasy literaturou a pohádkami. Vždyť i v pohádkách bývají rytíři, čarodějové a kouzelníci a stateční kováři. Vzhledem k tomu, že je popisováno dětství dítěte jako pohádka, přišel mi text místy infantilní. Navíc jsem se do knihy nedokázal začíst, protože mi chování hrdinů nesedělo. Jakoby bych tomu neuvěřil... A takové jsou asi 2/3 knihy. Ke konci byla kniha docela úsměvná, naštěstí v pozitivním smyslu. Takový milý humor. Jsem vlastně ve stavu, kdy druhý díl může být úplně jakýkoliv, protože nosný děj vlastně začal až na konci knihy. Tím nechci říct, že by kniha byla špatná, ale ani v ničem nevynikala a docela podařený závěr nemá šanci zachránit takové obyčejné dětství budoucího hrdiny. Na tři hvězdičky kniha nemá proto, že se tohle opravdu nevyplatí číst samostatně. 55%
První díl série mne hned navnadil na pokračování. Jednu hvězdičku si přece jen musím nechat do zálohy, ale kniha je opravdu moc dobrá. Jsem zvědavá, jak to bude dál, přece jen je vidět, že první díl je spíš popisný a ne moc akční.
Děj pěkně plyne, v pozadí tušíte, že obyčejné postavy v příběhu nejsou úplně obyčejné, ale než se začne něco opravdu dít, je tady konec knihy. První díl pouze připravuje půdu celé sérii, předpokládám, že by se dal klidně vynechat :)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Elénium |
| 1994 | Diamantový trůn |
| 1995 | Strážci Západu |
| 1995 | Královna magie |
| 2018 | Tamuli |
Mocný drahokam Orb, vytvořený samotářským bohem Aldurem, byl ukraden. Nebude-li nalezen a vrácen, hrozí světu smrt a zkáza. Výprava, která se vydává po zlodějových stopách, bude plná dobrodružství a nebezpečí. David Eddings otevírá svou Belgariad ságu historickým prologem o válce lidí a bohů, z něhož se mezi řádky dovídáme, o čem to celé bude a kdo budou naši hlavní hrdinové (opravdu netuším, kde vzal Jan Patrik Krásný onoho draka, kterého dal na obálku AndClassického vydání). Čerstvě poznamenán četbou famózní Feistovy ságy o Impériu mi Eddingsův Pěšec proroctví přišel mnohem méně dospělý a i v těch nejdramatičtějších momentech až příliš „hodný“. Možná za to mohou všichni ti strýčkové, tety, bratranci, nebo fakt, že v tomhle příběhu téměř nikdo nedojde újmy, a když už, tak je to jen takové klukovské pošťuchování, případně se to děje někde za rohem. Celé vyprávění má tak domáckou atmosféru, až jsem si chtěl nazout babičkovské papuče a jít si sednout ke krbu (myšleno v dobrém a samozřejmě jen za předpokladu, že by venku nepanovaly tropy). První kniha Belgariadu je prostě milé, klidné, příjemné a líbivé čtení, u něhož člověk nemusí moc přemýšlet.