David Eddings

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1931 - 2009

Populární knihy

/ všech 29 knih
Elénium
Elénium
Soumrak
Soumrak
Tamuli
Tamuli
Královna magie
Královna magie

Nové komentáře u knih David Eddings

Královna věků Královna věků

„Královna věků pokračuje v líčení událostí, které předcházely narození budoucího rivanského krále Gariona. Ruku v ruce s kouzelnicí Polgarou si tak projdeme dozvuky zničení nejkrásnějšího města na světě Vo Wacune, znovu vybojujeme legendární bitvu s angarackými armádami v čele s Torakem u Vo Mimbre, a pak pečujeme o několik generací potomků rivanského rodu až k tomu poslednímu, Garionovi, který je předurčen přihlásit se ke svému dědictví a znovu usednout na dlouho opuštěný rivalský trůn. Na rozdíl od první Polgařiny knihy tentokrát už nedostaneme nic nového (samozřejmě pokud nepočítáte nekonečnou přehlídku mladých Polgařiných chráněnců, kteří se skrývají, splývají s davem, žení se a plodí syny, aby prodloužili rodovou linii). Je to nevzrušivé, malinko jednotvárné loutkové panoptikum bez přidané hodnoty. Jestliže jsem u Rivanského trůnu zmínil hrozbu vytěžování tématu nad únosnou míru, Královna věků už tuto hranici opravdu překročila. Z ohromující bitvy u Vo Mimbre se dalším opakováním stalo stínové divadlo a bez defilé rivanských princů bych se klidně obešel. Tím spíše, že v knize je opět obrovské množství tiskových chyb.“... celý text
— ludek.n

Rivanský trůn Rivanský trůn

„V kole osudu má Polgara, dcera nejmocnějšího čaroděje Belgarata, své pevné místo. Nejenže se stala ochránkyní rivanského rodu, ale stará se i o to, aby v Arendii po letech neustálých nesvárů a klanových válek konečně zavládl mír. Po Čaroději Belgaratovi je Kouzelnice Polgara dalším příspěvkem do cyklu, započatém sérií Belgariad a pokračující pětidílným Malloreonem. Původně jsem si myslel, že když Belgarat zkopíroval události Belgariadu, Polgara naváže a bude rozkrývat pozadí Malloreonu. Tato úvaha byla nepodložená, a jak se ukázalo i mylná. Vracíme se totiž znovu na začátek, hluboko před narození bohobijce Gariona a dáme si to celé ještě jednou - nyní z pohledu Belgaratovy dcery. Naštěstí to není úplná „kopírka“, protože události v Arendii doposud nebyly v žádném z předchozích románů popsány, ale i tak to zavání vytěžováním tématu nad rámec únosnosti. Ne že by tu nebylo pár skvělých míst, které člověka strhnou a ohromí, ale celkově je to rozvleklé a pro čtenáře, který zná původní cykly, zcela nadbytečné čtení (navíc okořeněné až neskutečným množstvím tiskových chyb).“... celý text
— ludek.n

Rivanský kodex Rivanský kodex

„Rivanský kodex je sbírkou Eddingsových materiálů, které si připravil předtím, než se pustil do psaní sérií Belgariad a Malloreon. Kromě životopisu čaroděje Belgarata (který známe z románu Úsvit/Soumrak čaroděje Belgarata kromě drobných změn téměř stejný slovo od slova), Svatých knih (většinu z nich jsme si přečetli v prolozích jednotlivých dílů Belgariadu), obšírných a do detailu vypiplaných dějin jednotlivých království (úžasný počin, který však bohužel nenabízí nic moc nového), popisu bitvy u Vo Mimbre (kolikrát ještě?), Malloreánských proroctví (které se tak trochu točí pořád okolo jednoho a toho samého) a deníku krále Anhega z Šereku (pravděpodobně to jediné, co mě opravdu bavilo číst), obsahuje kodex ještě dvě Eddingsovy úvahy pro začínající autory o tom, jak psát epickou fantasy. Tenhle materiál je opravdu jen pro velké fandy a asi bych ho ocenil více, pokud by série, ke kterým patří, byly nějakým způsobem ohromující a nezapomenutelné. Jenže tak, jak byly průměrné jednotlivé romány, stejně tak v podstatě bez velkého zájmu a okouzlení jsem proplul i tímto dokumentem.“... celý text
— ludek.n

Soumrak Soumrak

„Bohové odešli a nastal čas proroctví. Čaroděj Belgarat se musí postarat o to, aby byla tato proroctví zachycena, pochopena a došla naplnění. David Eddings pokračuje v líčení událostí, které předcházely pětidílné sérii románů o Garionovi. Jak sám název knihy napovídá, vše sledujeme z pohledu nesmrtelného čaroděje Belgarata, což na jednu stranu znamená, že jsme přímo u zdroje všeho dění, na druhou stranu se u ničeho nemůžeme zastavit a podrobně to zkoumat, neboť musíme překlenout tisíciletí vývoje lidské společnosti. Střídáme tak jednu generaci za druhou jak na běžícím pásu a ještě k tomu hned v několika královstvích, což má za následek lehkou apatii i k těm nejvypjatějším scénám, protože i ty jsou v celkovém pohledu pouhými epizodami, zlomky celé té gigantické epopeje, rozprostírající se na obrovské ploše z jednoho konce světa na druhý a na věky věků. Člověk má z Belgaratova Soumraku pocit neskutečna a současně jakéhosi loutkového divadla, kde jsou všechny postavy voděny na provázcích bez jakékoliv vůle a vlastního přispění. Jako bych se celou dobu pohyboval v lepenkových kulisách bez jediného závanu emoce. Nedostihla mě radost, zlost, smutek ani strach. Klasifikace „výplně“ je v případě této knihy více než na místě.“... celý text
— ludek.n

Úsvit Úsvit

„Narodil se v malé vesničce jménem Gara, ležící na krásném, zeleném břehu říčky. Matka mu zemřela, když byl ještě malý, otce nikdy nepoznal. Vyrůstal jako býlí v poli, byl líný a nespolehlivý, často se o něm mluvilo jako o lháři a zloději, sám sebe ale považoval za velice mazaného mladíka. Vesničané mu říkali Garat. Tak nějak začíná prequel ság Belgarion a Malloreon, vyprávějící o tom, jak všechno to soupeření dobra a zla, válka králů, lidí a bohů začala. Problém podobných reunionových knih je v tom, že většinu (ne-li celý) příběh už známe předem a dostávají se nám do rukou už jen střípky, zpřesňující epizody nebo vynechané scény, a to i přesto, že stále mluvíme o souvislém vyprávění. Čaroděj Belgarat není v tomto výjimkou a je potřeba k němu takto přistupovat. Prohlubování a rozšiřování známých událostí a faktů si od autorů vyžaduje vysokou erudici a dar podívat se na věci z jiného úhlu pohledu. Pokud totiž nepřijdou s něčím originálním, nad rámec již řečeného, bude to jen prachsprosté zlatokopectví bez přidané hodnoty. Belgaratův Úsvit je někde na půl cestě. Má několik skvělých okamžiků a vypjatých momentů, ale v celkovém pohledu je těch nezáživných, repetitivních a prázdných ploch bohužel až příliš mnoho.“... celý text
— ludek.n

Přejít na knížky autora