Pěšec proroctví přehled
David Eddings
1. kniha série Belgariad. Legendární sága o historii války bohů, lidí a králů, jež trvala sedm tisíc let – o neznámých zemích a událostech – o osudu a proroctví, které musí být naplněno! Před dávnými časy, jak praví legendy, pokoušel se zlý bůh Torak získat vládu nad světem, a vehnal lidi a ostatní bohy do války. Čaroděj Belgarat se však postavil do čela šiků, aby získal Orb, který chránil lid Západu. Staré proroctví hlásalo, že dokud bude Orb uložen v Rivě, bude Západ v bezpečí. Tato pohádka se vypráví od počátku věků, ale Garion na pohádky a kouzla nevěří. Mladík žije na tichém statku se svou tetou Pol – jak může tedy tušit, že Odpadlík chce probudit ze spánku strašlivého Toraka a Garion bude nucen vyrazit na dlouhou výpravu, plnou magie a nebezpečí, spolu s těmi, které miluje – ale opravdu to netuší? Zatím jsou jeho sny ještě nevinné a netrápí ho břemeno podivného dědictví. Zatím …... celý text
Romány Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 1995 , ClassicOriginální název:
Pawn of Prophecy, 1982
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pěšec proroctví. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)
Tak jsem se pustil do dalšího autora klasické fantasy. Slovo klasická opravdu sedí - příběh je sice cílený na mladší ročníky, ale zábavný je i pro nás starší. Mám takový pocit, že mě čeká hodně dlouhé putování s touhle skupinkou podivínů. Naštěstí jsou mi všichni účastníci celkem sympatičtí, takže se rád nechám vodit po všech koutech Eddingsova světa. Výprava za ukradeným Orbem může začít... a já to vlastně přelouskal během chvilky a hned se můžu vrhnout na pokračování. Nečekejte žádné originální temné fantasy, to ne - tohle je docela milý příběh s občasným humorem.
Mnohem lepší než série o Sparhawkovi. Od Eddingse jsem nic moc nečekal. Dostal jsem ovšem skvěle čtivou, klasickou fantasy. Tak klišovitou, že je téměř předobrazem k nejtuctovějším dějovým obloukům žánru.
Sirotek ze vsi zjistí, že je předurčen k velkým věcem, pod patronátem legendárního čaroděje se musí vypravit na dobrodružnou výpravu za nalezením magického artefaktu, pomocí kterého porazí velké zlo.
To vše s kouzelnou, naivní atmosférou osmdesatkových, starých fantasy. A to včetně obálky prvního vydání. Pro tohle mam fakt slabost. A naštěstí to bylo napsané poutavě, mile, přehledně a z dnešního pohledu s onou sentimentální patinou zašlých literárních fantasy časů.
Problémem je jen nevygradovaný závěr a opět zbytečně ohromné množství postav, kdy není možné pamatovat si kdo je kdo a spousta charakterů je tam jen proto, aby zvyšovala zmatek a snižovala orientaci v postavách a tím i zážitek z četby. Jinak by to bylo rozhodně minimálně za 4 hvězdy!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pěšec proroctví v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 415x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 29x |
v Knihotéce | 206x |
v Chystám se číst | 119x |
v Chci si koupit | 20x |
v dalších seznamech | 8x |
Autorovy další knížky
2017 | Elénium |
1994 | Diamantový trůn |
1995 | Strážci Západu |
1995 | Královna magie |
2018 | Tamuli |
Mocný drahokam Orb, vytvořený samotářským bohem Aldurem, byl ukraden. Nebude-li nalezen a vrácen, hrozí světu smrt a zkáza. Výprava, která se vydává po zlodějových stopách, bude plná dobrodružství a nebezpečí. David Eddings otevírá svou Belgariad ságu historickým prologem o válce lidí a bohů, z něhož se mezi řádky dovídáme, o čem to celé bude a kdo budou naši hlavní hrdinové (opravdu netuším, kde vzal Jan Patrik Krásný onoho draka, kterého dal na obálku AndClassického vydání). Čerstvě poznamenán četbou famózní Feistovy ságy o Impériu mi Eddingsův Pěšec proroctví přišel mnohem méně dospělý a i v těch nejdramatičtějších momentech až příliš „hodný“. Možná za to mohou všichni ti strýčkové, tety, bratranci, nebo fakt, že v tomhle příběhu téměř nikdo nedojde újmy, a když už, tak je to jen takové klukovské pošťuchování, případně se to děje někde za rohem. Celé vyprávění má tak domáckou atmosféru, až jsem si chtěl nazout babičkovské papuče a jít si sednout ke krbu (myšleno v dobrém a samozřejmě jen za předpokladu, že by venku nepanovaly tropy). První kniha Belgariadu je prostě milé, klidné, příjemné a líbivé čtení, u něhož člověk nemusí moc přemýšlet.