Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415336/bmid_pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty-b2K-415336.png
4
2372
2372
„Svět z televize je někde tam venku. Jen si pro něj někdy musíš dojít pěšky.” To je motto excentrického poutníka Ladislava Zibury, který se tentokrát vydal zdolat Himálaj a probádat údolí čínských a nepálských řek. Ať už zrovna trpí výškovou nemocí, zachraňuje lidský život nebo je zatýkán čínskou policií, vše komentuje s humorem. Chodí pěšky, spí u cizích lidí doma a vloni o tom napsal svou první knihu. Teď se nechal přemluvit a napsal další.... celý text
Přidat komentář
Ziburův styl psaní mi vyhovuje, líbil se mi Jeruzalém i tento díl. Vůbec mi nevadí, že je kniha trochu monotónní, zejména část o Číně. První částí, o Nepálu, jsem byla nadšená.
Autorův styl psaní mě prostě baví!
Opět mě nezklamal co se jeho cestovatelskych zážitků týče.
Bylo to milé,vtipné, originální, prostě to bylo super.
Posloucháno jako audiokniha, ale tentokrát mě tolik nenadchla jako Jeruzalém. Ale jako oddechovka super.
No nevím, úplně mě to nezaujalo...v podstatě větší půlka jen otom jak se jde od vesnice k vesnici a jí se Dhal bhat a nebo se pije čaj. Asi jsem čekal více popisů prostředí a lidí. Ladík mi přišel jako takovej vesničan z vysočan...
Na jednu stranu je fajn, že se autor moc nenimrá v různých těžkostech, které se mu cestou nutně musely přihodit (třeba jako Cheryl Strayedová). Na stranu druhou mi dokumentární pojetí nepřipadá úplně šťastné, většina cesty působila dost jednotvárně - což se ostatně také dalo čekat. Kdyby Zibura psal jen o zajímavých příhodách, kniha by mohla být poloviční (a četla by se lépe).
Četla jsem Arménii- Gruzii, Jeruzalém a teď i mezi budhisty...ale kdyby vyšla další, už si ji asi nekoupím (když tak, kvůli hezkym naivním obrázkům :-)) Lehké letní čtení... Autor optimista, motivator, místama však zdlouhavé a humor dost předvídatelný. Nenáročné.
Bezvadné počteníčko. Líbí se mi styl Ládíkova psaní i vkusný humor, který mě opravdu pobavil. Toulání mne velice nadchlo. V tomto životě už to nedám, ale příště to taky zkusím. U knihy jsem se moc moc bavil a vždycky mne potěšilo, když se potkal s milými a vstřícnými lidmi a že to bylo více než často. Tak to má být. Šest hvězdiček!
Příjemná oddechovka. Autorův inteligentní humor a projev je velkým plusem, ale chvílemi kniha postrádá spád až trochu nudí.
Poslouchejte, poslouchejte, co jsem zaslechl na tržišti! – Počkej, počkej… je to něco poučného? – No to ani ne. – Tak něco povznášejícího? – To taky ne. – Tak je to alespoň zábavné? – Hmm, vlastně ani ne. – Tak proč bychom to měli poslouchat (číst)???
Jedna malá hvězdička za grafickou úpravu a ilustrace. Jinak pro mne naprostá ztráta času.
Autor opět nezklamal, zábavné čtení, přečteno jedním dechem ... akorát jsem u této knihy měla pořád chuť na rýži:-)
Moc se mi to líbilo, i když asi bych takto cestovat nechtěla. Rozhodně nelituji, že jsem tam nikdy nebyla a určitě tam nepojedu. Dík Ládíku, žes to za nás všechny udělal.
„Vydávám se s batohem do světa, abych poznával lidi a zažíval věci. Pak o těch lidech a věcech píšu knížky. Kromě psaní a cestování taky moc rád mluvím. A tak objíždím republiku s přednáškami.“
Tuto knihu, jako ostatně všechny své knihy, ještě skvěle sám načetl a já musím říci, že při poslechu jsem měla pocit, že mi to vypráví, že jsem tam někde s ním a zažívám ty okamžiky, krátká setkání s lidmi, radosti i strasti jeho putování. Líbí se mi jazyk, jeho užívání, líbí se mi cyklus „špatná poezie“, a obdivuji autorovu odvahu a vtip.
Uf..konečně dočteno. Na pro mě první ziburovku jsem byla zvědavá a pro dočtení už mě další opravdu neláká. Nemohu neocenit autorovu odvahu, svéráznost a originalitu s citem pro jazyk, ale tento styl vyprávění mě příliš nebavil. Od třetiny jsem se začala nudit a místy se do čtení až nutila. I když je mi sympatický přístup poznávat raději místní lidi a jejich zvyklosti než se honit za turistickými cíli, od cestopisu přeci jen čekám víc než deníkové líčení "tam jsem došel, koho jsem potkal, toto jsem snědl a tam spal" a to pořád dokola. Nejzajímavější mi na celé knize přišly autorovy faktické poznámky na závěru některých kapitol. A to je pro mě trochu málo. Takže dávám slabé tři hvězdy.
Nejprve mě nadchlo vizuální zpracování knížky. No, kdy se vám dostane do ruky cestopis, kde není ani jedna fotka? Kresby jsou originální a nádherně dokreslují vyprávění. A pak to vyprávění! Autorův styl vyprávění je něco nepopsatelného (myšleno v dobrém slova smyslu).
Tento cestopis se mi neplánovaně dostal v knihovně do rukou a velmi mile mě překvapil. Četlo se mi parádně, autor je vtipný, sympaťák, původem Jihočech. Jako bonus jsou v knize úžasné ilustrace. Ráda si přečtu i ostatní díly a kdybych měla možnost jít na některou z projekcí, nebudu váhat.
Štítky knihy
buddhismus Čína humor cestopisné příběhy cestování cestopisy Nepál české cestopisy pěší turistikaAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Bylo to opět zábavné, trochu poučné a nesmírně milé čtení. Tentokrát mi to navíc i tak nějak lépe ubíhalo, z autora se holt stává postupně profík, tak se těším na další setkání s princem Ládíkem.