Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415336/bmid_pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty-b2K-415336.png
4
2384
2384
„Svět z televize je někde tam venku. Jen si pro něj někdy musíš dojít pěšky.” To je motto excentrického poutníka Ladislava Zibury, který se tentokrát vydal zdolat Himálaj a probádat údolí čínských a nepálských řek. Ať už zrovna trpí výškovou nemocí, zachraňuje lidský život nebo je zatýkán čínskou policií, vše komentuje s humorem. Chodí pěšky, spí u cizích lidí doma a vloni o tom napsal svou první knihu. Teď se nechal přemluvit a napsal další.... celý text
Přidat komentář
Málokedy sa stáva, že ma nejaká kniha rozosmeje a ešte menej, že sa smejem počas celého jej čítania. Pekné ilustrácie, hromada informácií, svižný štýl písania a humor, s ktorým Zibi komentuje celú svoju cestu, to celé dáva dohromady skvost medzi cestopismi, ktorý je narozdiel od bežných turistických sprievodcov niekde inde. Toto je cestovanie, nie to, že človek príde do exotickej destinácie a potom sa pol dňa škvarí na slnku na prepchatej pláži.
Tento cestopis pro mě byl pastvou pro oči i mysl. Nejenže se mi líbilo moc pěkně napsané povídání o cestě Nepálem a Čínou, ale také mě pobavil humor prince Ládíka. Například dodatečné informace o pandách, které jsou v učebnicích přírodopisu težko objevitelné!
Taková cesta musí být skvělá životní zkušenost a ráda bych jednou zkusila něco podobného. A do té doby? Princ Ládík!
Princ Ládík nikdy nezklame. Jeho bezelstnost a vytříbený vztah k lidem prostě nemá konkurenci. Doporučuji i jeho projekci (stand-up), naživo se jedná o ještě větší zážitek.
Nepál mě hrozně moc bavil :-) po přečtení první knihy jsem byla doslova nedočkavá a hltala stránku za stránkou... pak přišla Čína a já si říkala, aaa ta první byla lepší...
V 9. měsíci těhotenství mě do knihovny vozí přítel a tak jsem si říkala, jaj chybí mi 15 stránek, tak to vrátím, když tam jedu... Ale ne, nevrátila... a dočetla a ten konec byl pro mě natolik krásný a strhující, že mi tečou slzy ještě teď :-)
Velmi se těším na přednášku "princeládíka" v Jablonci, až tohoto muže, který se nebojí jít na dno svých sil a pak o tom s humorem napsat, osobně zažiju :)
Zasmála jsem se a ještě víc se přesvědčila, že Čína je místo, kam se chci jednou podívat.
Cesta Nepálem mě moc bavila. Dokonce jsem si říkala, jak se Ládík od své první knížky zlepšil a vypsal. Bohužel putování Čínou mě naopak nebavilo vůbec, bylo to vlastně stále stejné dokola, chvílemi jsem se nudila a těšila až společně dojdeme do cíle.
Každopádně knížka stojí za přečtení, opět nahlídneme do naprosto odlišných kultur a krajů nám na hony vzdálených. A já už se moc těším na putování s princem Ládíkem po Arménii a Gruzii :)
Kniha je super na cestování MHD, příp. vlakem či jiným dopravním prostředkem, ale rozhodně se nedá číst v kuse u šálku čaje. Autor mě překvapil pouze jeho konspirační teorií o počasí a některými postřehy v přehledných rámečcích o kulturních rozdílech. Asi na třech místech byl autor i trochu vtipný, nicméně jinak mě kniha v globálu zklamala vzhledem k hodnocení na 87%.Abych autora nezatratila a jeho filosofii předem neodsoudila, možná navštívím autorovu přednášku, věřím, že bude skvělým řečníkem s audiovizuálními podklady a zkusím si přečíst jeho první knihu, ať jeho styl více poznám. Účel knihy u mně byl asi splněn. Zaujal mě Nepál i Čína a možná na základě četby zkusím navštívit svou vysněnou zemi. Nicméně na foru o knihách se sluší hodnotit převážně styl autorův, proto je mé hodnocení takové, jaké je. Kdybych však měla oklasifikovat to, jak se Zibura choval, když hlavně z počátku knihy místy i kritizoval obyvatelé země, dala bych mu hvězdičku jen jedinou. Je nepřístojné kritizovat něčí život v jiné kultuře, obzvláště, když mi daní lidé v nouzi pomohli.
Tato kniha mě velmi bavila za prvé proto, že byla vtipná, za druhé proto, že jsem se díky ní dozvěděla pro mě zajímavé věci a za třetí proto, že jsem po celou dobu obdivovala autora v tom, do jakého dobrodružství se pustil
Výborně popsané a vypointované zážitky a příhody. Kniha se navíc skvěle doplňuje s jeho živou přednáškou plnou fotek, videí a recitací. Bavilo mě to
Efča59: To asi bude tím, že nejedete Ladislavově vlně humoru. (Nerozuměly bychom si ani spolu.) Právě i to za tím všeználkovstvím je ve skutečnosti humor.
Já nevím, opravdu jsem se snažila tu knihu dočíst....ale posledních 100 stran jsem už jen proběhla. Rozhodně nemohu doporučit někomu, kdo už cestoval někdy sám s batohem na zádech. Nevím, jaký je autor ve skutečnosti, ale celá kniha je protkána "všeználkovstvím" a rádoby vtipy, u kterých jsem se ale nesmála.....Jedna hvězda alespoň za ilustrace.
Byla jsem možná z prvopočátku k této knize trošku skeptická. Ovšem, překvapila a moc mile. Pan Zibura má skvělé postřehy, je vtipný a jeho básničky jsou originál. Krásné je také zpracování celé knihy doplněné a moc hezké ilustrace. Více se mi asi líbila Nepálská část, ale to asi proto, že je mi citově bližší.
Dlouho jsem nevěděla, která část byla pro mě poutavější - jestli je třeba to vůbec řešit - ale myslela jsem, že to bude část tibetská, ale nakonec spíše část čínská. Líbí se mi autorovy postřehy, krátké, výstižné...mám ráda cestovatele jen tak...
Druhé vyprávění od Ládi mi sedlo víc. I když pořád mi ten jeho „ostrovtip“ úplně nesedí, bylo v knížce víc úsměvných momentů. Závěrečný komentář o tom, jak se máme dobře a doma nejlíp byl, omlouvám se, dosti patetický. Nakonec se musím přiznat, že by mě víc bavilo syrovější vyprávění.
Jiný kraj, jiný mrav. Země profláklá turizmem, nebo čínský drak s neustálou kontrolou. Zapůsobilo. Nějak se mi tam nechce a hlavně se vyhnout lidem. :D Arabové a židé jsou nám tak jako tak bližší, i když se vzájemně chceme vyvraždit, jinak si docela rozumíme. :D
Závěr; knížka mě nechala v rozpolcenosti. Styl psaní mi přišel lepší, Láďa se někam posunul, co je super. Celkově však nevím, zdali jeho pouť je dostatečně silný materiál na knížku. Nakonec to byl hodně ledabyle vylouhovaný čaj. Láďovy objevy nejsou nikterak objevné, tedy pro něj ano, ale jinak to zapadá do postřehů desítek lidí před ním a čtenář se nedoví nic, co by nebylo i na prima zoom nebo čt2. I chůze se scvrkla na nejsnazší způsob přepravy. Co k čemu. Četlo se to líp, ale nakonec to bylo hrozně prázdné. Promiň. :(
Pro mne prijemnejsi forma nez u prvni knihy. Nejak se mi to cetlo lepe, kdyz putovani nebylo striktne rozdelene podle dni.
Tato kniha je plná vtipu a problémů jednoho člověka, který si umí udělat legraci sám ze sebe. Upřímně tedy Cesta do Jeruzaléma se mi líbila víc, ale určitě i teď jsem mohla být spokojená. Ladislava sleduji i na Fb a musím říct, že působí jako inteligentí člověk a já se zasměji nad každým jeho příspěvkem. Knížku doporučuji každému, kdo si chce oddechnout a od srdce se zasmát :)
Naprosto skvěle pojatý "cestopis". Úsměvné, poutavé...
S určitým nadhledem popsaný čas strávený v úplně jiném světě, než je ten náš "běžný, obyčejný" život.
Místy jsem mu záviděla, místy mi ho bylo líto.
Ale užila jsem si to.............
Štítky knihy
buddhismus Čína humor cestopisné příběhy cestování cestopisy Nepál české cestopisy pěší turistikaAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
překvapuje mně, kolik lidí kniha rozesmála.Mně ze začátku přišla možná trochu zábavná, než jsem si uvědomila CO VLASTNĚ čtu.To, že ten člověk - míněno autor- se chlubí tím , jak propracovaně vyjídá a vypíjí ty nejchudší lidi na světě a cítí se uražen, pokud někdo od něj chce cokoliv zaplatit.Prostě profesionální parazit, který své umění zdokonaluje.Knížka mi nepřinesla jediný poznatek o navštívené zemi-prostě NIC, programově.Tak si říkám, jestli opravdu přemýšlet o smyslu knih, někde jsem četla zajímavou recenzi- na jiném webu, že kdyby chodil na páse a svým humorem popisoval, jak se potí, bolí ho nohy , vyjde to na stejno...Do oblastí, kam jiní lidi jezdí pomáhat, zakládají školy, vozí léky, učí děti a investují sami sebe to má Ládík opačně, jezdí je vyjídat, ........