Pět jazyků omluvy
Gary Chapman , Jennifer Thomas
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527052/bmid_pet-jazyku-omluvy-655f2ee1dcc83.jpg
4
26
26
Omluva je jedna z nejtěžších věcí v mezilidských vztazích. Má ale velkou moc. Může zachránit situaci, vztah, manželství nebo pověst. A naopak. Tam, kde někdo omluvu právem očekával, ale nedočkal se, může dojít ke zbytečnému odcizení a ochladnutí vztahů. Co když ale druhý omluvu nepřijme? Jak se máme správně omluvit? A co když omluva pro každého z nás znamená něco jiného? Odpovědi najdete právě v této knize. Kniha Pět jazyků omluvy vám pomůže překonat mnohá nedorozumění ve vztazích i komunikaci a třeba i napravit to, co se už zdálo úplně ztracené.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2023 , Návrat domůOriginální název:
The Five Languages of Apology, 2006
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem měl rozečtenou několik měsíců, nebylo to knihou, nicméně asi se to projeví na recenzi. Myslím si, že pět jazyků omluvy patří k důležitým knihám jako pět jazyků lásky. Možná vše vysvětluje podtitul: Omluvit se - je dobré, správně se omluvit - je lepší... Stejně jako u jakzyků lásky nejedná se o nějaký exaktní pravidla. Jsme lidé různí, různě reagujeme v různých situacích, umíme a rozumíme více jazykům. Nicméně je dobré si uvědomit, že jiné lidé mohou omluvě víc věřit a akceptovat, když bude v jejich preferovaném jazyku. Jaké to jsou? Vyjádření lítosti, přijetí zodpovědnosti, náprava škody, upřímné pokání, prosba o odpuštění. Jazyky se vám mohou hodit v obchodním styku, v rodině, v partnerském životě i sami sebe. Dozvíte se proč se omlouvat víc než je zvykem. Jak poskládat omluvu, aby byla pokud možno ve všech jazycích, ale i jak se postavit k omluvě, jak odpouštět. A ano, někdy má smysl se omlouvat, i když naše jednání byla jen reakce, navíc nižšího stupně na výrazně horší prohřešek protistrany. Někdy to může trvat pár let, ale částečně to neděláte pro druhou stranu, ale pro vás. Na druhou stranu omluva nemá být něco samozřejmého, natož formálního nebo opakovaného. Lépe a víc vám řekne kniha.
PS: Kniha je psána věřícím, což může někoho odrazovat, ale můžete si to překládat na jinou víru, víru ve vědu, ve stát apod.
Rozhodně zde najdete dost užitečných myšlenek a z knížky si musí odnést něco úplně každý, ale už to není tak vyhraněné, jako jazyky lásky. U těch omluv mi přijde trochu zbytečné je škatulkovat do jazyků, protože ve výsledku je stejně nejlepší do omluvy zakomponovat všechno, jen něčeho trochu více. Co bych taky ráda zmínila je to, že zde autor hodně prosazuje Boha. Bylo tam toho na mě už hodně. Poslední připomínka je ta, že autor tam popisuje případy svých klientů a všechny až na jeden dávaly smysl a byly to hezké názorné ukázky, jak omluvu použít v praxi. Každopádně ukázka toho, že se jde již dospělá žena omluvit svému tátovi, který ji v dětství sexuálně zneužíval, mi přišla přes čáru. To jsem koukala s otevřenou pusou. Krom toho bych ale knížku i tak doporučila, jen se připravte na filtrování dobrých myšlenek.
Knihu jsem dostala od sestry k vánocům, protože ví, že Garyho Chapmana mám ráda. Tahle kniha byla o trochu jiná, protože se zabývá tématem, které není tak běžné. O to více byla zajímavější. Hlavně proto, že jsem po 14ti letech, co jsme s manželem spolu, konečně pochopila jeho častou větu, že já se prostě nikdy neomlouvám... Vždycky jsem byla naštvaná, když to řekl, protože to samozřejmě není pravda. Omlouvám se často...jenže úplně jiným jazykem, než mluví můj manžel...díky knize nám to došlo, zjistili jsme, co vlastně pro nás omluva znamená, jaký má kdo jazyk omluvy a zase jsme ve vztahu o kousíček dál :) Knihu doporučuji všem, nejen partnerům!
Knihy Garyho Chapmana jsou známé po celém světě. Četla jsem od něj Sedm podob lásky a Pět podob lásky. Obě skvělé, krásně napsané. Pět jazyků omluvy mě rozhodně zaujala tématem, nemohla jsem se dočkat, až se do ní pustím.
.
Jedná se o literaturu naučnou a to pro mě znamená jediné - čtení na delší dobu, rozsekání na části a poznámky. Nejinak jsem přistupovala i k této knize.
.
Umět se omluvit je jedna věc, ale přijmout omluvu je věc druhá. Pro každého z nás omluva představuje něco jiného. Autoři v této knize rozebírají, jaké omluvy můžeme vnímat, co neříkat, nebo co naopak říct. Proč je omluva důležitá a proč je nutné poznat, jaký styl daný člověk vyžaduje.
.
Moc se mi líbila kapitola, která mluvila o odpuštění sám sobě.
.
Kniha není jen obyčejná nalévárna informací, která z Vás udělá lepšího člověka. Na názorných příkladech a skutečných lidech je tu názorně ukázáno jak odpuštění může probíhat. Díky tomu mi čtení rychle utíkalo a já si vše dokázala krásně představit v realitě.
.
Na konci knihy je připraven krátký test pro čtenáře, který si není jistý, jaký je jeho primární jazyk omluvy. To cením, sama mezi tyto čtenáře patřím!
.
Za mě opět skvělá kniha o mezilidských vztazích, které Vás může něco naučit, pokud se necháte a otevřete se. Hravá, milá a lidská forma, která ve Vás něco zanechá.
Důležité vysvětlení je, aby si každý uvědomil, jak si představuje omluvit se nebo omluvu od druhého přijmout. Kniha navede, ale realita je jiná.
A , jako vždy, je to o komunikaci. Co stačí jednomu, druhému nevyhovuje. Ale je potřeba se zamyslet .
Hodně mě naučil život, umím se aspoň trochu omluvit sama sobě, omluvu, někdy se skřípěním přijmu, nezapomenu, ale nepitvám a zamyslím se pro příště.
Omluva by měla být vždy upřímná, od srdce a já se potřebuji dívat druhému do očí.
Přeju všem, aby to zvládali. Myslím si, že ti, kteří se neumí nebo dokonce nechtějí omluvit, žijí ukřivděným životem vůči druhým. Bohužel si to nechtějí připustit a vinu házejí na druhé.
Začnu tím, že skoro každého napadne, co se v knize dozvím? Omluvit se umíme už ve školce. Ano i ne. Říct slůvko promiň, když ho nemyslíme vážně nestačí, jenže to je to, co ve školce učí. Dítě řekne promiň, aby mělo klid a mohlo si jít zase hrát. Je přesto jasné, že umět se omluvit vzniká v rodině a to jak se chovají rodiče k sobě, k dětem i ke svým rodičům, sourozencům a svému okolí.
Ne ve všech rodinách se to děje správně. Zarazilo mě, že je pět jazyků omluvy. První jazykem je vyjádření lítosti. Druhým přijetí odpovědnosti. Třetím je náprava škody. Plán změny tvoří čtvrtý jazyk omluvy. Pátý a poslední jazyk omluvy je prosba o odpuštění.
Ve všech vztazích je potřeba zjistit, jakou omluvu preferujeme aneb jakým jazykem omluvy mluvíme. Co to znamená? Pro každého z nás je jiná věc při omlouvání důležitá. Někdo potřebuje ujistit o tom, že víme, že jsme udělali chybu. Další očekává návrh napravení chyby, aby k ní znovu nedocházelo a někdo potřebuje slyšet slůvka a prosbu, aby mu to ten druhý odpustil.
Není na škodu zkombinovat více forem omluvy, ale myslet ji upřímně a opravdově toho litovat. Na konci knihy je test, podle kterého zjistíte jakým jazykem omluvy mluvíte.
Nejvíc mě na knize zasáhlo, že někdy se nestačí omluvit všem okolo sobě a mít jejich odpuštění. Musíme promluvit a omluvit se sami sobě. A dát si odpuštění.
Myslím, že mnozí z Vás znají knihu: Pět jazyků lásky, knížka, která vypráví o základních projevech lásky. Někdo projevuje lásku fyzicky, druhý potřebuje pozornost. Každý jsme jiný, každý jsme jedineční. A stejně jako každý jinak přijímáme lásku, každý také jinak přijímáme omluvu. A omluvě mluví právě tato jedinečná kniha.
„To, že tě někdo nemá rád podle tvých představ, neznamená, že tě nemám rád, jak nejvíc sám dovede.“
Pamatuji si, že jsem kdysi četla tento projev a hluboko mě zasáhl. Vzpomínám si na to, jak jsem danou větu a četla pořád a pořád dokola. A stejné pocity mě zastihly i u čtení této knihy. Myšlenky, které dlouho nedostanu z hlavy. Kolikrát jsme tak moc zahledění sami do sebe, že nevidíme pocity toho druhého. Nerozumíme, jak se cítí, jak projevuje lítost a smutek. Nechápeme, proč neprojeví lítost nebo proč své chování nenapraví.
Přečtení této knihy mi dalo úplně jiný náhled na omluvy a vztahy vůbec. Opravdu jsem se velmi zamyslela, jak jsem na tom s omluvami já sama, jak můj přítel, rodina, kamarádi. A tak vnitřně jsem si srovnala spoustu věcí.
Pokud se zajímáte o problematiku vztahů, tohle by pro Vás měla být povinná četba!
Z této knihy mám smíšené pocity. Řekla bych, že má určité poselství, ale na mě je až příliš mnoho věcí připisováno Bohu. Zároveň je tam až moc často zmiňován.
Na druhou stranu - měla jsem možnost zamyslet se nad omluvami a odpuštěním, což nikdy není na škodu.
Jelikož jsem četla knihu Pět jazyku lásky, y které jsem dosud nadšena, tak jsem si moc těšila na tuto knihu. Ovšem některé pasáže mi přišly trochu mimo. Ale to podstatné jsem zachytila, i když mi přišla kniha Pět jazyku lásky psaná lepším a srozumitelnějším stylem.