Petr a Lucie
Romain Rolland
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137459/petr-a-lucie-137459.jpg
4
7752
7752
Již třicet dní se píše rok 1918. Ve Francii stále zuří válka. A právě zde začíná náš příběh. Lidé při bombardování Paříže prchají do prostor podzemní dráhy, aby našli alespoň dočasný azyl. Mezi nimi i mladý muž Petr Aubier, který se zde poprvé setkává s Lucií. Nepromluví spolu, jen se vlivem tísnícího davu dotýkají. O pár dní později se spolu znovu potkávají. Opět žádná slova, jen vyzývavé úsměvy. Na třetím setkání se už ale Petr odhodlá a dá se s dívkou do hovoru. Začíná se rodit láska. Tráví spolu spousty času, Petr doprovází Lucii i do práce. Dívka se živí malováním a následně svá díla prodává, aby si vydělala na živobytí. Oba milenci přestávají vnímat okolní svět. Žijí jen pro sebe, zapomínají na válečné útrapy, které sužují jejich zemi. Oba je ale trápí představa, že Petr bude v červnu povolán do války, ve které už bojuje i jeho starší bratr Filip. Snaží se proto co nejvíce užívat života. Jeden žije pro druhého a během velikonočního týdnu se mají jeden druhému zcela oddat. O Velkém pátku, který roku 1918 připadl na 29. březen a kdy si Petr s Lucií šli slíbit lásku do kostela na náměstí svatého Gerváce, je však během varhanního koncertu při bombardování pohřbí mohutný padající pilíř.... celý text
Literatura světová Novely Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Pierre et Luce, 1920
více info...
Přidat komentář
Kouzle první lásky s hořkosladkou příchutí. Je to tak kraťoučké, že se do toho člověk nemůže hlouběji ponořit, ale i tak ho to donutí k zamyšlení. A to já na klasiku moc nejsem.
Kdysi dávno - a snad i teď? - povinná maturitní četba. Kdysi jsem nepochopila úplně celou tragedii příběhu o zoufalé snaze poznat lásku za zvuků válečné vřavy. Teď už to člověk chápe, poté co má sám něco odžito a jeho láska nerušeně trvá. Jak málo času měli hrdinové příběhu a jak hrůzná je jakákoliv válka.....
Petr s Lucií se do sebe zamilovali v Paříži za zvuku dopadajících pum. To dělá jejich zamilovanost výjimečnou a hodnou podrobného popisu. Láska, kterou k sobě chovali, byla zvláštní tím, že pramenila z války. Dostali se až do extrému; byli zahleděni jen do sebe, a když spolu zrovna nebyli, snili jeden o druhém a byli lhostejní k okolí. Chtěli zapomenout na válečné útrapy a toužili jen po lásce, kterou si přece zaslouží každý. Avšak realita se postavila proti nim, protože ona tu je, ať už to chceme nebo ne.
Nelze se jim divit. Málo lidí evropské civilizace už v dnešní době ví, co to znamená být ve válce. Obzvláště na citlivého a mladého člověka to musí mít nesmírný dopad; úzkost střídající se s úlevou, strach z nedostatku základních životních potřeb a hlavně zoufalý nedostatek lásky, kterou je každý mladý člověk oslněn a touží po ní. Byli si navzájem útěchou a dokonce si umožňovali těžké časy prožít, ne jen přežít. Na tom samotném nic špatného nevidím. Nicméně člověk by se s tím neměl uzavírat do sebe. Myslím, že by měl využít podporu, sílu a lásku, kterou dostává od druhého, pro pomoc ostatním lidem.
To jsem si z této knihy odnesl.
Nechci psát, že jsem zklamaná. Zkusím se perifrázovat. Když autor převzal motiv Romea a Julie, čekala jsem inspiraci touto tragédií, ale ne téměř totožný příběh, kdy byl změněn pouze časoprostor a konec byl svým způsobem také pozměněn.
Dávám 3 hvězdičky za krásný archaický a knižní jazyk plný metafor. To bylo přímo nádherné a zde si autor zaslouží můj obdiv, ne každý si umí s obraznými pojmenováními takto vyhrát.
Jedna z krásných knih světové literatury, která je příjemně naivní, ale i přesto laskavá, citlivá a filosoficky hluboká. Je to láska, která chrání duše mladých milenců před hrůzami války. Četla jsem znova po deseti letech a nelituji.
Četla jsem knihu jednou na gymplu a pak až teď po deseti letech. Pamatovala jsem si to jako krásnou knihu, ke které se chci někdy vrátit. Nyní jsem trochu pozměnila názor. Dějově je kniha opravdu zajímavá. Ale na mě až moc filosofická a občas jsem se až nudila.
(SPOILER) To bylo... jak jen to říct? Dost o ničem. Ano, krásné, mladý pár a válka. Ano, smutné, na konci oba zemřou, ale upřímně, nemělo to bůhvíjaký příběh ani myšlenku.
Krátký, přesto však krásný příběh. Až mi bylo líto, že tak rychle skončil. 4.5/5
Další milostná protiválečná novela se shakespearovským námětem. Při bombardaci Paříže se všichni utíkají schovat do metra. V davu je i Petr Aubier, který se zde poprvé setkává s Lucií. Nepromluví spolu, jen se dotýkají. O pár dní později se spolu znovu a znovu potkávají.
Romain Rolland byl silně zaujatý proti válce a fašistické diktatuře, což v jeho dílech rozhodně nepřehlédnete. Děj novely se odehrává ve Francii v Paříži za dnů první světové války (od středy večer 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918). Příběh je vybudován na kontrastu dvou základních rovin – atmosféry válečné Paříže a intimního světa lásky. Kromě základního děje zachycuje novela také Petrův osobnostní vývoj, během dvou měsíců velice rychle dospívá. Autor na pár stranách zachycuje hrůzy války, morálku tehdejší společnosti a vztah dvou lidí, kteří dokázali v tomto období podlehnout citu tak vznešenému jako je láska. Dílo je mimo jiné i plné zklamání a hořkosti. Možná už jen ta délka přispívá k tomu, proč jsem tomu jednoduše nevěřila. Rolland pouze lehce klouže po povrchu, jako máslo na rozehřáté pánvi. Nevím, proč dílo bývá srovnáváno s Otčenáškovou knihou Romeo, Julie a tma. Oba romány sice mají podobné roviny (staví na lásce a válce), ale Petr a Lucie rozhodně nedosahuje Otčenáškových kvalit a hodnot. Asi to pro mě bylo příliš strohé, přeidealizované, přecukrované, nereálné...naivní? Nenadchlo mě to, vlastně jsem si to vybrala z povinné četby jen díky válečné tématice – Petr a Lucie jsou v tomto žánru bohužel tím slabším článkem. Knížka je opravdu krátká, konec je odbytý jednou větou (doslova spíše jedním sloupem). Petra a Lucii bych nejspíš doporučila romantickým duším, nenáročným čtenářům a těm, kteří hledají co nejkratší knihy do maturitního seznamu.
Nesmrtelný příběh, který svou hloubkou stále dokazuje, že láska je láska bez ohledu na místo i čas.
Branou očí vešla do jeho srdce,
vstoupila tam celá;
dveře se za ní zavřely.
Hluk zvenčí ustal. Ticho.
Mír. Byla tu.
Knihu jsem do rukou brala s určitou představou, jak bude příběh z vyprávění od ostatních vypadat. Ale dokud si člověk sám nepřečte, nemůže a nemá právo soudit. S první stránkou začalo melancholické okouzlení, které měnilo barvy během příběhu. Překvapilo mě, jak rychle a dobře se četla. Jednou jsem si ji vzala do metra a kapitoly utíkaly stejně rychle jako stanice - během chvíle jsem se ocitla u konce knihy.
Někteří tento příběh přirovnávají k Romeovi a Julii. Ano, sice v obou případech jde o nešťastnou lásku, obě díla nesou v názvech jména hlavních hrdinů, ale ... . Podle mého názoru Petr a Lucie především ukazuje, jaký dopad měla válka na životy obyčejných lidí, ať se třeba jednalo o zamilovaný mladý pár.
Každo a pádně, knihu doporučuji všem 20 bodů z 10.
Krásná kniha!!
Líbí se mi, jak si Petr a Lucie dokázali užít hezký, milostný čas, i když nebyla zrovna dobrá doba. Je to nádherně napsané a konec je opravdu smutný.
Krátký, ale silný příběh o lásce v nevhodnou dobu. Velmi smutný konec. Pro mě je to taková klasika válečné literatury. je vidět, jak válka ovlivnila obyčejné lidi a jejich každodenní život, jaký strach koloval Paříží, jak se lidé báli, jakmile jenom přelétla letadla :(
některé popisy byly pro mě moc dlouhé, ale celkově napsáno pěkně a je to rozhodně kniha k přečtení za 1-2 hodinky.
Klasický shakespearovský námět, který je tentokrát zasazen do válečné Paříže. Příběh je krásný, krátký, plný filosofických myšlenek Petra.
Rose
Krátký, ale za to velmi krásný a poutavý příběh o lásce dvou, v podstatě ještě, dětí, které se potkaly a zamilovaly v nešťastný čas.
Příběh chytil za srdíčko a donutil se zamyslet nad jistými věcmi.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) láska smrt milostné romány Francie Paříž bombardování tragédie novely pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 1984 |  Petr a Lucie |
| 1963 | Dobrý člověk ještě žije |
| 1974 |  Okouzlená duše I |
| 1957 | Jan Kryštof I |
| 1956 | Život Beethovenův |
Krásná kniha. Sice jsem ji musela číst dvakrát, protože jsem ji na poprvé nepochopila, ale stálo to za to. Oceňuju hlavně autorův styl a rychlý děj.