Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu 19. a 20. století. Frontispice nakreslil Cyril Bouda.
Přidat komentář
Nejprve jsem viděla film, pak jsem si přečetla i knihu. Film byl fantastický, skvělé herecké výkony pana Čepka a paní Janžurové, v knížce jsem již proto neměla mnoho možností využít fantazii, tak mi tam zapadli.
Štěpka mě občas trošku štvala svou povahou, koneckonců sama si vybrala, jak a s kým bude žít...Malina - voják frajírek, který se postupně mění v blázna. Fantasticky popsané postupné fáze útoku této nemoci jak na fyzickou, ale především na psychickou stránku člověka. Musím vyzdvihnout též film a výborného Petra Čepka, nelze zapomenout na jeho procházku po kolonádě a uhrančivé oči.
Moje nejoblíbenější kniha, krásné líčení přírody, vztahů a života na vsi. Zachycení Štěpčina dětství, dospívání a pak kruté procitnutí po svatbě je prostě nepřekonatelné. Filmová adaptace mě zklamala, film začíná v půlce knížky a končí zbytečnou scénkou s malým děvčátkem.
Jedna z mála knih u kterých se mi více líbila zfilmovaná verze, pan Petr Čepek i Iva Janžurová byli nepřekonatelní.
O obdivuhodnej ženskej sile a božích mlynoch, ktoré melú pomaly, ale isto. Spracovanie psychlológie postáv a Havlíčkove rozprávačske umenie netreba ani komentovať. 4/5
"Hle, kam došly chvástavost a nesmyslná pýcha. Hle, jak hynou vychytralost a nadání. Odměna ctnosti přichází pomalu, ale přichází vždycky."
Nejprve jsem viděla divadelní adaptaci, pak film (obojí výborné, i když trochu těžké uvěřit, že Janžurová není pohledná) a teď jsem se dostala i ke knize. Rozhoně nelituju. Doplněním pasáží o Štěpánčině dětství a mládí příběh dostává zcela nové kontury a z prosté lidské tragédie se stává barvitý obraz maloměstského života na přelomu století. Postavy jsou velmi životné i v epizodních rolích. Rozhodně stojí za přečtení.
Ve filmu hrála Štepu Iva Janžurová, ne Bára Hrzánová. Ale kniha i film jsou pěkné. Dobře vykreslená morálka lidí 19.a poč. 20.století a výborná psychologie postav.
krásná kniha i když je trochu temná...Pan Herz tomu příběhu přidal další level...Bára Hrzánová jako Štěpa je naprosto nezapomenutelná
Miluju zpracování této knihy jako divadelní hru, film jsem ještě neviděla a knížka bohužel nesplnila má, možná až příliš velká očekávání, některé pasáže byly na mě moc zdlouhavé a suché, některé mě naopak vtáhly do děje a nedovolily mi knihu odložit :-) Celkově dávám tak čtyři hvězdy, protože je to složité psychologické dílo a má nejmilejší kniha od Havlíčka.
zklamali mě, čekala jsem trošku něco jiného. Kniha začala být zajímavá až od poloviny. I přesto Štěpku obdivuju.
Tuhle knihu jsem se chystala číst kvůli povinné četbě, ale muzím říct, že mě příliš nezaujala, po několika stranách jsem se raději rozhodla zhlédnout filmové zpracování. Třeba se k ní jednou vrátím.
Od Havlíčka jsem četla Neviditelného, ale na doporučení kámošky a díky tomu, že je to v seznamu maturitních knih, jsem se odhodlala si to přečíst. A nelituji. Sice Neviditelný dle mě je kniha, kterou už nepřekoná, kniha, kde ukázal, jak moc dobrý je psycholog, ale ani tohle nebylo špatné čtení. Jeho kritika maloměšťáctví a psychologická studie lidí je úžasná.
Navíc se jedná o jeho rodný kraj, takže určitě dobře věděl, o čem píše.
Kniha se mi líbila (i když se nachází v mojí povinné četbě) :). Autor skvěle popisuje pocity a myšlenky hlavní hrdinky. Před Štěpkou bych smekla klobouk. Není to malá křehká dívka. Jde si za svými sny, potřebami a nezalekne se snad ničeho.
Román Petrolejové lampy se mi líbil. I přesto, že moc nemusím příběhy odehrávající se na vsi, tak tento byl výjimečný. Skvělá prokreslenost postav, především Štěpky, u které si člověk říká, že je škoda, že se nenarodila do jiné doby, která by ji i třeba ocenila.
Štítky knihy
zfilmováno psychologické romány nemocní Rakousko-Uhersko maloměšťáctví nešťastná láska sňatky z rozumu český venkov české romány klasická literatura
Autorovy další knížky
1963 | Neviditelný |
1957 | Petrolejové lampy |
1940 | Helimadoe |
1939 | Ta třetí |
1999 | Muž sedmi sester |
Několikrát jsem viděla skvělý flm, ke knížce jsem se dostala až teď.
Zprvu mi vadilo srovnání Štěpy Ivy Janžurové a poněkud negativního popisu Štěpky v knížce - tlustá, velikánská, nehezká, s hyzdícím znaménkem na tváři a mastnými vlasy... Nicméně v průběhu četby jsem si zvykla na tuto Štěpku, i když dost jinou (jen jsem si už nepředstavovala I. Janžurovou, ale jednou svou dávnou prima spolužačku, která mi tak vzdáleně do popisu zapadla - trochu hromotlucká, trošku hlučná a rozjívená, hyperaktivní, ale se zlatým srdcem). Nicméně Petr Čepek mi do popisu Pavla Maliny sedl skvěle...