Petrolejové lampy

Petrolejové lampy
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/3015/bmid_petrolejove-lampy-cMe-3015.jpg 4 1303 1303

Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Příběh energické a nepoddajné Štěpky se zapsal do povědomí především díky stejnojmenné filmové interpretaci režiséra Juraje Herze s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích. Kniha vyšla původně pod názvem Vyprahlé touhy (1935), přepracované vyšlo 1944 pod názvem Petrolejové lampy.... celý text

Přidat komentář

Hledam94
29.12.2022 5 z 5

(SPOILER) Výborné. Kromě kladů zmíněných v dalších komentářích oceňuji i autorův sarkasmus v řeči vypravěče i některých postav. Zvláště rouhání starého Kyliána v závěru knihy, kdy se těší, že přežije svého synovce Pavla. A nepřežije.

Z dnešního pohledu je zajímavý ideál krásy na konci 19. století, kdy blahobytně vypadající Štěpka nemohla najít žádného ženicha z lásky. Možná to bylo dáno spíš její povahou, ale autor to nepíše jasně - jako v životě je to nevyřčené.

jiri77
18.12.2022 5 z 5

Hodně dobrá kniha, příběh mě bavil a posledních sto stran jsem přímo zhltnul. Hodně dobře popsané prostředí maloměsta a vztahy mezi obyvateli městečka, plus dobrá psychologie postav. Film jsem ještě neviděl ,tak nemohu porovnávat.


nevermore3
17.11.2022 5 z 5

Tak film rozhodně není lepší než literární předloha (přesto, že je super), a to z mnoha důvodů. Trošku mi to přijde, že si tu místní úderka potřebuje tak trochu obhájit to, že prostě neumí docenit všechny nesporné literární kvality, které této knize přiřknul nejeden kritik. Kniha je samozřejmě po právu hodnocená jako klenot.

Filmové ztvárnění nerozehrává tolik potřebné a naléhavé drama jako nabízí Havlíček. Je v něm navíc také spousta zkratek a nepřesností (např. Pavlovo dítě je prostě úplně mimo). Ale na Juraje Herze se zlobit nemůžu, protože plátnové provedení s omezeným časem pro jednoduššího diváka prostě neumožňuje v hodině a půl převyprávět takto silný příběh ve stejné intenzitě a rozsahu. A to Petra Čepka považuji za nejlepšího českého herce, zrovna tak jako Jaroslava Havlíčka považuji až do odvolání za nejlepšího českého spisovatele :) (nebo aspoň pro mě).
Takže zdejšímu vrchnímu hnidopichovi (a dalším) mi nezbývá než pogratulovat k - minimálně částečnému - ignorantství, a s radostí zde hodit 5***** :).

Pepina19
19.10.2022 5 z 5

Film je super, ale je tam zobrazena jen část příběhu. Kniha je skvělá a stojí za to si ji přečíst.

ludek.n
28.09.2022 3 z 5

Štěpka Kiliánová, dcera jilemnického stavitele, chtěla žít, milovat, vdát se a mít děti. Co ostatně také jiného na malém městě? Z jejích snů se však splnilo jen málo, ke šťastnému a naplněnému životu měla realita daleko. Jaroslav Havlíček mapuje jednu generaci obyvatel maloměsta a na osudech své hrdinky ukazuje, s jakou tíhou se musí vypořádat jedinec, který se odlišuje, ať už původem, nebo svou fyziognomií. Štěpka Kiliánová rozhodně není postavou, kterou by si člověk zamiloval (to ostatně platí i pro většinu ostatních - prostopášného a mstivého Pavla Malinu, hrdopyšného Štěpána Kiliána, jeho churavějící a útlocitnou ženu Annu nebo nikdy neodpouštějícího Pavlova bratra Jana). Havlíčkův realismus si koneckonců na žádnou vnější líbivost a přikrášlování nepotrpí. Je syrový, věcný a odhaluje samotné jádro pocitů a vjemů. Jeho řezy jsou jasné a čisté. Při svém zkoumání příčin a následků nehledá složité struktury a nestaví ani vzdušné zámky. Ony petrolejové lampy z názvu románu pak mají symbolizovat naději a víru, že člověk je schopen vzdorovat nepřízním osudu a nalézt štěstí, ať už je ukryto sebehlouběji.

Bambus
06.08.2022 4 z 5

O knize jsem předem nic moc nevěděla, ani o ději, ani o autorovi. Film jsem neviděla, takže jsem neměla žádná očekávání. Z toho asi plynulo, že prvních 30 stran jsem absolutně nechápala. Nechápala, co na té knize všichni vidí. Nezajímal mě detailní popis života každé postavy, nic se nedělo a já měla pocit, že nemám šanci přelouskat dalších 370 stránek. Přežila jsem ale pár dalších kapitol a pak se to zlomilo. Kniha sice nezačala být napínavá, děj se nerozjel a popisy byly pořád stejně dlouhé, ale začalo mě to bavit. Ponořila jsem se do děje právě díky velmi unikátnímu stylu psaní, který mi na začátku tak vadil. Štěpka mě bavila. Její osobnost a myšlenky se vyvíjí takřka s každou kapitolou. Měla jsem pocit, že jsem tam s nimi, v malém městečku na přelomu 19. a 20. století, což pro mě byl unikátní zážitek a já jsem vděčná, že jsem knihu i přes počáteční rozpaky dočetla s takovým nadšením.

RonnieSmithx
22.07.2022 5 z 5

Kniha od mistra svého oboru určitě nezklame. Promyšlený děj, rozsáhlá psychologie postav a barvitě popsané prostředí vás vtáhnou do této maloměstské „idylky". Některé stránky díla jsou smutné, nad některými se usmějete, ale tak či tak je to geniálně napsané drama s hlavním postavou Štěpánkou coby postrachem okolní smetánky. Mě osobně knížka nejvíce chytla od části, kdy vychytralý Pavel přišel se svým plánem, jak si zařídit pohodlný zbytek života. Přišlo mi, že od toho momentu čtení jen a jen odsýpalo.

Kabuky
11.06.2022 5 z 5

Vynikající.

kykiryki28
20.05.2022 3 z 5

(SPOILER) Když to celkově shrnu, tak se mi nejvíce líbilo cca posledních 100 stran, kdy se provalilo, že je Pavel nemocný. To teprve mělo nějaký spád. Především scénka, jak Pavel utekl do hor...nebo jak se Štěpka snažila zabránit tomu, aby Pavla umístili do blázince. Na konci knihy jsem si dokonce říkala, že je velká škoda, že kniha nepokračuje dalším dílem. Celkem by mě zajímalo, jak by to bylo dál se Štěpkou a Janem.

Ale ten začátek byl tak hrozně táhlý a pomalý. Popisovalo se především Štěpčino dětství a mládí. Místy to bylo zajímavé, ale občas jsem se do čtení nutila...

camelopardus
14.02.2022 4 z 5

Je třeba se obrnit proti Havlíčkově rozvláčnosti. Ač mám rozvláčné knihy ráda, zde mi to přišlo až příliš - ale možná to byl autorův záměr. Co se týče dialogů a psychologických rozborů, pak jsou zcela uvěřitelné a na svou dobu velmi moderní. I přes smutné a tragické situace, kterými musí Štěpánka projít, jsou pro mě Petrolejové lampy na rozdíl od Neviditelného rozhodně optimistické, a Štěpku jsem si pro její sílu, vitalitu a odhodlání úplně zamilovala.

Kontryhelka
22.01.2022 odpad!

Kniha mně neuvěřitelně nudila a ani film s Čepkem a Janžurovou mně neoslnil. Hodně velká bída.

dennydee
20.01.2022 4 z 5

Chvílemi me kniha unavovala sahodlouhymi popisy, chvíli se to táhlo. Jinak mě kniha hodně zasáhla, hlavně na konci mi ukapla slza..

Liturgievpatek
13.12.2021 5 z 5

Dokonalý rozbor rozkladu osobnosti pod tíhou syflu. Dokonalá psychologie postav i rytmus celého díla, skoro jako symfonie. Doporučuji všem!

fruitbueno
05.12.2021 4 z 5

Neskutečně zvrácené čtení! Havlíček je vedle Ladislava Fukse prostě český mistr svého oboru, o světelný rok před jakoukoli jinou tvorbou současníků. Dám si tu práci a konečně ho pořádně načtu. Ale až po pauze, teď jdu číst složení krému na ruce, to mě dozajista uklidní!

koubin007
20.11.2021 5 z 5

Vsechny komentare tady jsou velice moudre a tak pridam jen souhlasne prikyvnuti a vysoky obdiv nad autorovou genialitou. Havlicek byl opravdu opomijeny mistr psychodramatu a zbytecne zastineny jinymi velikany sve doby. Obdivuji se jeho strhujicimu vypraveni, barvitemu popisu psychilogie postav a dokonale propracovanosti deje. Knizka, ac je mohutnejsi, byla zhltnuta temer jedn dechem. Film jsem videl jako kluk a pry je dobry, ale tohle asi nejde verohodne natocit. Na to by se nikdo nechtel divat. Petr Cepek je jeste slaby odvar toho, cim Pavel Malina skutecne byl.

Eistee
01.11.2021 5 z 5

Příběh silné ženy s těžkým osudem... Zní to jako klišé? Rozhodně, ale tahle kniha je jiná - propracovaná k dokonalosti. Skvělá psychologie postav, sonda do maloměšťáctví, uvěřitelný děj i charaktery a temná atmosféra. Doporučuji si román přečíst před zhlédnutím filmu, tam se totiž bohužel nevyhnete kýčovitému konci, který s tím knižním nemá nic společného...

sick.boy
27.10.2021 5 z 5

Byť je filmové zpracování velmi neotřelým zážitkem a Čepkovo démonickodementní pochechtávání rád imituji, kniha, kterou jsem si naservíroval až nějaký čas po shlédnutí Herzovo mistrovského díla, šla přeci jenom dál, hloub, výš...
Havlíček je v mých očích tak trochu zapadlou perlou. V rámci české literatury se pořád dokola střílí Čapky, Nezvaly, Kundery a jistě, všichni jmenovaní mají své kvality, jenže Havlíčkův obří talent si s nimi nezadá a ono opomíjení si nezaslouží.
Jeho Neviditelný jest skvostem, který ani po letech od přečtení neztratil nic ze svých kvalit, naopak, rezonuje stále, nejintenzivněji při vzpomínce na finální třetinu.
Petrolejové lampy si jsou s Neviditelným v kvalitách rovné. Oproti filmu tu máme detailně popsáno Štěpčino dětství, dospívání a následné události na nás díky tomu dopadnou o to tíživěji, to i díky Havlíčkovu psychologickému drobnohledu.
Krom Štěpky a Pavla hraje důležitou roli město, respektive maloměstská společnost se svými upjatými pravidly. Je zcela zřejmé a čitelné, jaký měl Havlíček postoj k oné pokřivené morálce, kdy na oko musela každá rodina fungovat podle předepsané šablony a jakákoli odchylka byla trestána minimálně pomluvačnou šeptandou, jež mohla v oněch časech přejít ve společenskou sebevraždu.
Na postavě Štěpky pak Havlíček demonstruje, jak netolerantní taková společnost dokáže být. A vůbec, vybíjí si na ní veškerou krutost, není problém během četby pocítit lítost, jelikož Štěpka, tu svou vlastní naivitou, tu pouhou shodou okolností, dostává od života naloženo.
Onen démonický sňatek s Pavlem, temnou postavou, zhýralého jinocha jak vystřiženého z Gellnerových básní, pak celou zkázu posvětí a začne největší zábava.
Štěpčina nenaplněná touha po mateřství, z které mi bez prdele bylo chvílemi do breku, Pavlova nemoc, dělající z něj místo líného povaleče línéhodementníhonebezpečného povaleče, prostředí statku, které vytváří iluzi odtrženosti a bezvýchodnosti. Jenže jedná se opravdu o iluzi? Měla se Štěpka kam vrátit, měla jinou šanci? Všem neblahým událostem se nicméně staví statečně, feministické srdéčko plesá radostí a já také plesám, protože Petrolejové lampy jsou dalším skvostem, objeveném v českém rybníčku.

Katka2382
05.08.2021 5 z 5

Úplně namátkou jsem v knihovně narazila na tuto knihu,no proč ne?řekla jsem si.A rozhodně nelituji.Četla se sama a děj mě vtahoval čím dál tím víc.
Film jsem viděla,ale už kdysi dávno a tak jsem jím nebyla ovlivněna.
Pan Havlíček byl úžasný spisovatel který něco věděl o tom jak to tak na světě a mezi lidmi chodí.Škoda jen jeho tak brzkého konce,mohl nám tu zanechat ještě mnoho krásných knih.

RADOST
26.07.2021 4 z 5

Četla jsem kdysi dávno, nyní si jen osvěžila. A opět na mě padla tíha morálky a společenských konvencí té doby a radost, že jsem se narodila o půlstoletí později.

Evina.Cetba
18.07.2021 5 z 5

Skvělá hrdinka a nádherně lidská knížka napsaná s porozuměním pro lidské slabosti.
Hlavní hrdinka, nevzhledná Štěpka s nadváhou a dobrým srdcem, zdolává nepřízeň osudu. Pochází z měšťanské rodiny a postupně stárne, ovšem bez vážného ctitele. Časem se blíže seznámí se svým bratrancem Pavlem, který přišel z vojny nakažen vážnou nemocí, o které však Štěpka neví a tak si ho idealizuje. Vdá se za něho a teprve později prohlédne. Líbila se mi tím, že vše brala tak, jak bylo, jak život šel. Snažila se s nesnázemi vyrovnat prací, nelitovala se, zdravý selský rozum jí udržoval na poctivé cestě. Místo neplodného snění či propadání do malomyslnosti vzala i zklamání, které jí život nadělil. Uměla se k problémům postavit čelem, přizpůsobit se okolnostem.