Sbohem buď, lásko má

včera

Dopřála jsem si pro radost jedno retro na ČRo2; druhý díl série s Philem Marlowem četl Petr Lněnička a slušelo mu to.

Americká drsná škola… Tak proč mám pocit takové pohody? Královsky se bavím, kruťárny mě nenatahují na skřipec, těším se, jak to dopadne.
No jo, to jo, - potřebuju vědět, jak to dopadne, samosebou. Ale, - jak zmiňuje mi-380, HerrPilot (ve svém, skoro nachlup rok starém, roztomilém komentáři), - a asi i někdo další: Chandlera zajímala víc atmosféra než zápletka samotná. U většiny autorů něco takového projde stěží. Jenže, Chandler nebyl většina…
A tak se v tom jeho hutném světě dočista rozplynete, a když se zas ocitnete v reálu, rozuzlení vám připadá jako poslední věc, na kterou byste si snad měli stěžovat. :)

včera

Tohoto Chandlera jsem četl koncem 60. v knize 3x Phil Marlowe. Tradiční příběh detektiva z města andělů jsem si po více než 50 letech připomněl v audiu ČRo Dvojka v podání Petra Lněničky.

03.11.2024

Phil Marlowe je opravdu nesmrtelný, tolik bezvýchodných situací a pokaždé vyvázne, to je opravdu velký kumšt. Děj této knihy mě připadá lepší jak u prvního dílu této série. Zápletka je celkem dobře vymyšlená a příběh je napínavý. Celkem jsem spokojený.

01.10.2023

Sedím u počítače, nedělní odpoledne utíká jako závodní kůň po salámové pohrůžce, usrkávám z jablečného Jupíku, který jsem si pro větší efekt nalil do sklenky na whisku a přemýšlím, co o téhle knížce napsat.
Vlastně šlo o mou první originální „marlowovku“, nikoliv o napodobeninu od jiného spisovatele. Před četbou jsem, poučen popisem žánru, očekával detektiva v baloňáku s kloboukem, naraženým do čela, třídenním strništěm, dechem v dutině ústní dobře uleželého nápoje a tváří svou morfologií připomínající pole u Verdunu krátce po skončení Velké války, kterak klátí ženy i barové podvodníčky (každé jinak, samozřejmě), žehrá na život, pije, bloumá městem, a občas si jen tak z legrace zavyšteřuje, aby dámě z finančáku koncem měsíce ušetřil hovor ohledně prázdného políčka, nadepsaného „Příjmy“.

A to jsem také dostal. Phil Marlowe pije, vyšetřuje, žehrá a lumpy kosí nejen pěstmi a olovem, nýbrž také dobře načasovanými Molotovovými koktejly sarkasmu a nihilismu. Pravda, milování a vražedná zápletka jsou zde opomíjeny jako milostný život tasemnic, ale dle Chandlerovy biografie od Toma Hineyho autora zajímala vždy spíše atmosféra příběhu, než zápletka. A upřímně řečeno tady mi to fungovalo. Úžasný noir se zajímavými postavami, atmosférou a ještě lepšími popisy (kupříkladu popis nesmělého brouka v policejní kanceláři z hlavy nevyženu ani více jak měsíc po dočtení), formující asi nejzábavnější non-parodickou detektivku, jakou jsem doteď četl.

Při něčem takovém nemohu jít pod 5* a do zásobníku si nabíjím první „marlowovku“ – Hluboký spánek. Dobrou noc.

24.04.2023

Děj byl podle mě zdlouhavý a ani Philovy hlášky to nezachránily.

18.11.2022

Starý dobrý Phil Marlowe, který nemůže zklamat.

23.04.2022

O kus slabšie ako môj prvý Chandler. Na tak krátky román trvalo strašne dlho kým to nabralo otáčky a výborné rozuzlenie to už nezachránilo. Uškodil aj slabý preklad, ktorý zlyhal v tom, čo je na Chandlerových románoch najlepšie a teda drsné hlášky, hovorový jazyk a neopakovateľné prirovnania (ide o dvojzväzok s románom Žena v jazere z roku 1985). Pani prekladateľka sa zrejme neunúvala pozrieť si pár dobových filmov, aby trochu lepšie pochopila, ako lepšie vystihnúť jazyk, ktorým sa v knihe hovorilo. Do Ženy v jazere sa mi vôbec nechce.

04.09.2021

Příjemná oddechovka s dokonalým Philem Marlowem a jeho suchým humorem.

23.04.2021

Audiokniha - hezky se to poslouchalo.
Coby ohrožený druh v pracovním procesu stále P.M. hájí svoji vybranou profesi, i přes tělesnou újmu na zdraví, od níž mu autor z gustem nepomáhá.
Případ - Cherchez la femme, klíčové heslo, které tragicky motá hlavu mužům.

Hlášky jsou někdy až až, ale fialové oči a velké smaragdové náušnice v boa z bílé polární lišky vyrovnávají skóre.

Stará dobrá klasika.

21.04.2021

Poslouchal jsem jako audioknihu. O dost lepší než Hluboký spánek, takové ucelenější, uvěřitelnější a méně zmatečné. Ze začátku se mi to celé zdálo trochu překombinované a nějak moc zvláštních náhod, ale na konci to o to lépe všechno klaplo na své místo.
Jediné co mi zabránilo se pustit do dalšího dílu je jeho momentální absence v mém playlistu... víckrát už takovou chybu neudělám.

02.04.2021

Moc pěkně napsáno. Ta přirovnání, metafory - to nemělo chybu. Také atmosféra, kde se vše odehrává, výborně popsaná.

14.01.2021

Klasika drsné školy, jen já jsem už asi trochu přefilovaná. :)
Poslouchala jsem audio u různých otravných činností, které zaměstnají ruce, ale hlavu ne, a k tomu to bylo fajn. Jen z těch frajerů a super krásek mi tak trochu poklesl morál, no...

30.12.2020

Opakování, matka moudrosti. Opakovaná četba Chandlera mi sice žádnou pozorovatelnou moudrost nepřináší, zato ale přináší příjemné pocity, a to nejen během vlastní četby, ale také díky úlevě ze zjištění, že kouzlo Philla Marlowa se s léty nerozplynulo. Naopak, v tomto románu se mi autor předvádí znovu v plné formě, popisy prostředí a postav, dialogy, celý styl občas nepřehledného pátrání snad už nemůže být překonán. Přesně v souladu s jeho citátem: „…na vzorci nezáleží, záleží na tom, co s ním uděláte…“ Kniha pro ty, kteří se smíří s tím, že pro Chandlera je zápletka méně důležitá než atmosféra a charakterizace.
95 % (zatím 143 hodnotících s průměrem 87 %).
…
Byla to blondýna. Ale taková blondýna, že by kvůli ní biskup vykopl díru do kostelního okna.
…
Dvě řady tvrdých prázdných židlí civěly na sebe přes pruh žlutohnědého kokosového koberce. V přítmí vzadu byl psací stůl a za ním holohlavý muž se zavřenýma očima, měkké hnědé ruce sepjaté poklidně na desce stolu před sebou. Dřímal, nebo se aspoň tak tvářil. Měl širokou vázanku, která vypadala, jako kdyby si ji uvázal někdy kolem roku 1880.
…
V denním světle byly její vlasy čistě kaštanové a klobouk, který na nich seděl, měl dýnko zvící sklenice na whisky a tak širokánskou střechu, že by se do ní dalo zabalit špinavé prádlo z celého týdne.
…
Pečlivě jsem si dýmku zapálil. Pozorovala to s uspokojením. Kuřáci dýmek bývají solidní lidé. Jenže v mém případě ji čekalo zklamání.
…
Pak tam byly dva náramně pěkné dvoubarevné buicky nejnovějšího typu, za které by se člověk nemusel stydět, když si jede pro cigarety.
…
„Je to roztomilá dáma v nejlepších letech s obličejem jak kýbl splašků, a jestli si myla vlasy ode dne, kdy byl Coolidge podruhé zvolen presidentem, sním svou rezervní pneumatiku i s ráfkem.“
„Ty frky vynechte,“ řekl Nulty.

P.S.
Jak jsem na čsfd v roce 2017 hodnotil film z roku 1944:
Jedna z nejlepších filmových chandlerovek. Na Powella jsem si zvykal půl filmu, ale nakonec to vyšlo. Děj literární předlohy je samozřejmě pomíchaný, nechybí ale břitký humor, osudové krásky, mysteriózní figury, rychlý spád děje a přesná atmosféra americké drsné školy: 80 %.

28.10.2020

Me prvni setkani s Chandlerem. Jazykove nadherna, hrave psana kniha a klasicka detektiva stareho strihu. Kalifornie, pokurujici chlapci v kloboucich, uplatni fizlove, podivne postavicky, mrchy v puncochach a hlaskujici soukrome ocko. Vse v prijemne uhlazenem, sarkastickem, snad az existencialnim, frajerskem baleni.

24.08.2020

Po dlouhé době jsem se vrátil ke klasice detektivky drsné školy a bavil se stejně jako před lety. Díky barvitě popsané atmosféře jsem se lehce vnořil do doby drsných chlápků a mazaných žen, vychutnal si Philův osobitý humor i specifický přístup k řešenému případu.

12.05.2020

Další parádní kousek od RCH. V tomto díle to Phil Marlowe nemá vůbec lehké. Dostává do těla kam vkročí. Je to ale tvrďák. Samozřejmě nechybí šňába (tedy lahodný a zdravý alkohol). K tomu jedna hláška: Podezření zápasilo s žízní a žízeň vítězila. Jako vždycky.
V knihách se často nachází vata, která má občas tu vlastnost, že mám při jejím čtení tlak jak jelen v říji. Kupodivu to v knihách RCH má úplně odlišné účinky. Zde jde například o popis růžového brouka, který se courá po místnosti a já si to nesmírně užíval.
Knihu doporučuji.

29.04.2020

Přiznám se dobrovolně, že jsem původně myslela, že knihu nepřečtu. Vzala jsem si ji kvůli růži na obálce... A tak dlouho jsem ji nečetla, až mě "kámoš Covid" donutil ji přečíst díky zavřené knihovně.. Je to rozhodně zajímavý styl vyprávění. A páni.. ta přirovnání, to je fantazie (dobrý překlad). To by se člověk strhal smíchy. Např. "Byla to blondýna. Ale taková blondýna, že by kvůli ní biskup vykopl díru do kostelního okna." Nebo: "Přihnul jsem si tak důkladně, že jsem se div nepostavil na uši." Cynismus a černý humor pana detektiva je senzační. Takže jo, ale vracet se k ní nebudu.

26.06.2019

moje tour s Chandlerem a Marlowem pokračuje. A asi to nebude jedna z mých nejoblíbenějších knih jako Hluboký spánek (na tom je prostě něco, díky čemu mě ta knížka pokaždý baví) Jasně, je to fajn nahláškovaný, Phill Marlowe je prostě Phill Marlowe a Chandlerovy popisy mě zase dost bavily a začátek je skvěle rozehranej. Jenže pak se do toho zamotá případ s vydíráním a další vražda a člověk začíná mít místy pocit, že potřebuje mít kompas (ne-li rovnou mapu), aby se v tomhle labyrintu vyznal a uvědomil si, co k čemu patří. Naštěstí se to ale zlomí, Chandler dodá efektivní scénu z léčebny a hlášku: "Dokaž, že si dost chlap a obleč si ty kalhoty" a pak už to sviští dost příjemně k finále, kde se to všechno spojí dohromady, vysvětlí a... a hlavně to finále je fakt velká pecka.

06.05.2019

Knížky s Philem Marlowem by měly patřit do edice "Čtení pro radost". Už Hluboký spánek tam řadím, ale tahle knížka je radost krystalicky čistá: neškrtla bych tu ani jednu scénu, ani jednu postavu, ani jednu větu, ani jedno slovo. Všechno je tu uměřené - budu tedy i já: jazykově lahodné, celkově skvělé.