Vysoké okno
Raymond Chandler
Phil Marlowe série
< 3. díl >
Jeden z nejznámějších detektivů na světě, ostrý hoch ale stále dobrák Phil Marlowe, má další případ: jde o bohatou pasadenskou vdovu nevalného charakteru, zmizelou snachu s pochybnou minulostí a zlaté mince mající hodnotu malého jmění. Dohromady to nedává žádný smysl, potom ale objeví Marlowe důkazy o vraždě, znásilnění, únosu a nejhorším zneužívání lidské bytosti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1969 , OdeonOriginální název:
The High Window, 1942
více info...
Přidat komentář
Pěkně vykreslené charaktery s uvěřitelným příběhem. Rozlousknutí případu se ale odehraje v podstatě na několika stranách a není moc dovysvětleno, odkud detektiv Marlowe na všechna podstatná fakta přijde. Sám ostatně dodává, že dost hádá. (Ne)spolupráce s policií mne také trochu zarážela. K přečtení však jednoznačně doporučuji.
Nikdy neuškodí si přečíst oblíbené knížky svého mládí, Chandler a Marlowe jsou mým vzpomínkovým historickým tandemem.
Slyšela jsem na Marlowa tolik chvály, že pro mě knížka byla zklamáním. Typicky vystavěný detektivní příběh, možná až moc zamotaný. Přesto jsem pointu rozlouskla dlouho před koncem.
Nesedly mi postavy ani autrův styl psaní. Nejsem si jistá, jestli jsem všechny dialogy pochopila, ale většinou mi přišly jenom jako nesmyslné žvatlání. Pokud v nich byl nějaký skrytý smysl, tajná zpráva nebo odkaz na něco, o čem nemám ani páru, tak mi to uniklo a zkazilo čtenářský zážitek.
Rozhodně mám v plánu přečíst si od R. Chandlera ještě jiné knihy, aby byl můj názor uceleně objektivní, nicméně láska na první pohled to určitě nebyla.
",Odcházím, tak, jak odcházím vždycky,' řekl jsem. ,Se svižnou úklonou a lehkým úsměvem na rtech. A s hlubokou a upřímnou nadějí, že se s vámi příště nesetkám v base. Dobrou noc.' (...) Jel jsem nazpátek do Holywoodu, koupil si půllitr dobrého pitiva, zapsal se v hotelu Plaza a zanedlouho už jsem dřepěl na pelesti postele, čuměl si na nohy a tankoval whisky rovnou z lahve. Zrovna jako docela obyčejný ochmelka. Když už jsem byl tak akorát zkárovaný, že se mi mozek zamžil a přestal myslet, svlékl jsem se a vlezl do postele a po chvíli, která nebyla dlouhá, ale mohla být kratší, jsem usnul.'"
Nemá smysl tohle komentovat, za všechny Raymondovy ctitele to naprosto pregnantně vystihl kolega marlowe, k tomu není co dodat.
Snad si jen postesknout, že všechna vydání Vysokého okna překládala paní Kovalyová - mám pocit, že třeba Škvorecký nebo Jungwirth by byli chandlerovější.
Moje celoživotní nostalgická láska k autorovi mi brání hodnotit úroveň příběhu jako takového. Chandlerovy knihy (po několikerém přečtení) vnímám spíše jen jako sbírku nádherných obrazů, které si rozvěsíte po domě a potom už jen tak procházíte místnostmi, pokuřujete doutník, ucucáváte ze sklenky něco životodárného a těšíte se z té krásy…
Hluboký spánek zůstává stále nepřekonán. Původní nápad, i když posléze trochu rozvleklý a dopsaný podle mne se sebezapřením, byl originální, vtipný a vtipně cynický. Sbohem buď, lásko má, už hapruje jak v příběhu, tak jemném cynismu, dokonce mi přišlo, že se Marlowe chová spíše jako pitomec a že vše přežil jen z vůle autora, nikoliv z logiky děje. Vysoké okno vypráví příběh, který mohl být kratší. Přece jen pouhé zaúkolování Marlowa zabere skoro čtvrtinu knihy, posléze poněkud slepě jde tam a tam, najde mrtvolu, druhou, povypráví s policií, někdo mu vyhrožuje, a zase si jde povyprávět, aby vlastně případ vyřešil opět náhodným prvkem (náhodou najde rozbitý obraz a v něm obálku, náhodou se u mrtvého Vanniera objeví dva zasvěcení a popovídají si o klíčových bodech případu). Humor a popisy jsou chvílemi dobré (on překlad tedy za moc nestojí, takže těžko soudit), ale právě že jen chvílemi - tak jednou za 50 stran. Celkově mírně nadprůměrný dojem, ale přece jen pouze mírně, na laťku nastavenou prvním příběhem to fakt nemá.
Kvalita překladu paní Kovályové je na zaplakání a výrazně ubírá na zážitku z knihy. Jinak jde o standardní noirovou detektivku se vším všudy, výjma femme fatale, ale včetně překombinovaného příběhu. Ale jako vstup do světa Phila Marlowa to nebylo vůbec špatné.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány americká literatura detektivní drsná škola soukromý detektivAutorovy další knížky
| 2011 |  Hluboký spánek |
| 1967 |  3x Phil Marlowe |
| 1965 | Dáma v jezeře |
| 1976 | Poslední útočiště |
| 2011 | Sbohem buď, lásko má |
Kniha mě vážně bavila. Suchý a drsný humor detektiva Marlowa mě nadchnul. I když je fakt, že málokomu tento typ humoru sedne. A konečně vím, čím je inspirován můj oblíbený film Mazaný Filip. Některé hlášky a atmosféra seděly do puntíku.