Piknik u cesty
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551848/bmid_piknik-u-cesty.jpg
4
1539
1539
Předloha kultovního sci-fi filmu Andreje Tarkovského. Pásmo, to je nejmenovaná oblast v Severní Americe, kde byly nalezeny tajemné stopy po návštěvě z vesmíru. Není jasné, zda zde havarovalo kosmické plavidlo, spadl meteorit se zvláštními vlastnostmi a nebo zde jen tajemná mimozemská inteligence udělala krátkou zastávku na cestě a zmizela neznámo kam. Přísně střežená a vojensky izolovaná zóna přitahuje jako magnet stalkery, „slídíče“. Stalkeři tajně vnikají z hraničních oblastí do Pásma a riskují svůj život při střetu s neznámými mimozemskými silami, aby odtud vynesly zasažené předměty, střepiny. Za tyto objekty s podivnými vlastnostmi, na zbytku zemského povrchu zcela nevídanými, jsou ochotni překupníci na černém trhu zaplatit pohádkové částky. Jedním z nich je i vnitřně rozpolcený Roderick Shoehardt. Žádný ze stalkerů však netuší, jaké nebezpečí představují nejen pro ně samotné, ale i pro jejich potomky. Pásmo si účtuje vysokou cenu. A zaplatit musí všichni. Někde v jeho středu se však možná skrývá naděje...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2018
,
Tympanum
Originální název:
Пикник на обочине (Piknik na obočině), 1972
Interpreti: Jiří Zavřel
více info...
Přidat komentář
Sci-fi knížky nečtu, žádnou jsem nikdy nedočetl do konce. Tahle mě donutila udělat výjimku. Osmkrát. Ještě jsem v ruce neměl knihu s lepší atmosférou.
Výborná sci-fi od svérázných ruských bratří, mistru žánru. Jsou ve světovém měřítku opomíjení, ale to mnoho tehdejších, východních.
Takže kdo autory zná, pozná zde jejich specifický rukopis. Zajímavá premisa, popularitě též přispěla Černobylská havárie, kdo by neviděl podobu se zónou, čehož se později chytly i PC hry ze série Stalker, též od východních bratrů. No ale ještě dřív měl příběh štěstí v podobě Andreje Tartovského. Těžko říct, co je lepší, film nebo kniha. To je jako srovnávat Kmotra knihu-film. Jedno umělecká vizuální pastva pro oči, druhé kniha z "té doby".
Stalkera jsem nečetl (pokud to dobře chápu, je to to samé, jen se známějším názvem), ale Piknik na obočině mi učaroval. Je to velice dávno a jistě, je úžasná, ale není to best-off žánru. Myšlenka je skvělá, ale kniha příliš krátká na to, aby jí naplno využila. A stejně se to zčásti stočí na existenční drama a pár neduhů, které tam být nemusely (ale autoři tak jsou zvyklí psát).
Fajn, rozhodně doporučuji (základ východní sci-fi), ale ne nejlepší.
Jedna z prvních kdyh jakou jsem četl a rád se k ní vracim. Dokázala mě vtáhnout do děje a prožívat situace jako bych tam byl. Doporučuji přečíst
Nejdřív jsem viděl film. Vzhledem k době kdy je točený to je poměrně zajímavý filmový počin. Po přečtení knihy jsem byl nadšen prostředím a příběhem. Možnostmi, které pásmo má. Určitě zajímavé klasické sci-fi.
Tento starší výtisk jsem bohužel půjčil a zpět nedostal. Ale novější vydání ku příležitosti vydání hry S.T.A.L.K.E.R doma mám :)
Kniha, ke které mě přivedla neméně úžasná filmová adaptace Andreje Tarkovského. O to víc je zvláštní, že obojí má společné jen ten název. Bratři Strugačtí se víceméně zaměřili na zvláštnosti samotné Zóny (popřípadě Pásma), která dala prostor jejich představivosti, zaměřili se na setkání s jinou civilizací. Bohužel si už pamatuji víceméně jen některé obrazy. Ale až si knihu opět přečtu, určitě zde informace doplním. Oproti tomu Tarkovskij v podstatě udělal symbolické filozofické dílo, plné hledání, hloubání a ač Zóna hraje roli velmi zásadní, není zde tím, o co ve filmu jde. Navíc podle mě vyvrátil i téměř veškeré sci-fi prvky a Zónu udělal spíše jako oblast jaderné katastrofy, kde se dějí podivné věci. Obě média mají ovšem své nezaměnitelné (a nejen ruské) kouzlo.
"Ve Stalkerovi jsem se snažil přenést těžiště problémů vnějších na problémy vnitřní, na věci spojené s věrností člověka sobě samému, svému duchovnímu ideálu. Zajímal mě problém víry jako problém sounáležitosti osobnosti s lidským ideálem. Domnívám se, že člověk se ocitl v bezvýchodné situaci, jelikož zatoužil všechny své problémy řešit fyzicky."
(Andrej Tarkovskij)
Stará, ale dobrá sci-fi. Nebo fantasy? Kdoví. Zkrátka pro ctitele těchto žánrů nepominutelná.
Velmi dobrá sci-fi s prvky westernu, pohádky i detektivky – je důkazem toho, že braty Strugacké čtou i milovníci literatury „velké, skutečné, seriozní“, kteří jinak čtení tohoto žánru považují za ztrátu času. Snad někdy uvidím film, který podle této knihy vznikl.
Jedná se o skvost mezi sci-fi. Nic podobného jsem nikdy předtím nečetl, ani myšlenka není převzaná, naopak je velice originální. Kdo má rád sci-fi, musí si tuto knihu přečíst.