Pikové eso
Faridah Àbíké-Íyímídé
Jak vyzrát nad nepřítelem, když neznáte jeho totožnost a zdá se, že všechny karty hrají proti vám? Vítejte v soukromé prestižní akademii Niveus, kde se s novým školním rokem objevuje hrozba anonymního vyděrače. Říká si Eso a rád vynáší na světlo temná tajemství zdejších studentů. Jeho terčem se stanou dva na první pohled úplně rozdílní žáci. Tichý talentovaný hudebník Devon tráví čas ponořený do hudby, splývá s davem a rozhodně nechce upozorňovat na sebe ani na svoji sexuální orientaci. Ze dne na den se však stane terčem pozornosti celé školy, když Eso zveřejní jeho intimní fotografie. Naopak ambiciózní premiantka školy Chiamaka je na pozornost zvyklá. Nikdy se nebála získat všechno, co chtěla — ať už šlo o dobré známky, populárního přítele z bohaté rodiny, nebo dopis o přijetí na Yale. Jenže všichni její spolužáci brzy poznají cenu, kterou za svou moc zaplatila. Devon a Chiamaka nemají zdánlivě nic společného, ale někdo si je vybral, aby je veřejně zničil. Někdo, kdo má všechna esa v rukávu. A má s nimi v plánu mnohem víc než jen nevinnou středoškolskou hru… Pikové eso je velmi aktuální román, který se nebojí otevřít a pojmenovat problém institucionalizovaného rasismu, šikany, strukturální nadřazenosti a třídních rozdílů.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
Ace of Spades, 2021
více info...
Přidat komentář
Podle obálky jsem myslela, že to bude fantasy a on to byl young adult thriller, i když úplně čistokrevný thriller nečekejte, ať nejste zklamaní.
Ústředními tématy jsou rasismus a šikana na soukromé škole. To, co začne jako pár výhružek v sms, se přerodí ve fakt drsnou šikanu, ze které mi bylo úzko. O to víc, když se v doslovu dočtete, že autorka čerpá i z vlastních zážitků.
Kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale od určité chvíle jsem se už neodtrhla. Ze začátku to působí opravdu neuvěřitelně reálně, pak už mi to ke konci přišlo trochu přitažené za vlasy. Ale co já vím, s rasismem naštěstí zkušenosti nemám.
Kniha stojí na dvou hlavních postavách, které se po kapitolách střídají. Jsou sice neuvěřitelně nesympatičtí, ale reální tak, že jim věříte opravdu všechno.
Není to úplně mustread , ale bavilo mě to a dalo mi to nahlédnout na rasismus zase trochu jinak. Pokud jste fanoušci seriálů Gossip Girl nebo Pretty Little Liars, tak obzvlášť vás by to mohlo zaujmout, protože autorka v doslovu přiznává lehkou inspiraci právě těmito seriály.
Pikové eso
Rada obmieňam žánre. Ak dlho čítam romantiku, potrebujem po čase siahnuť po fantasy. Ak mám fantasy vyše hlavy, siahnem po niečom odlišnom. V tomto prípade to bolo Pikové eso, ktoré mi prišlo na spoluprácu s @hostbrno
Tento YA thriller ma po dočítaní nechal sedieť s otvorenými ústami. Od začiatku som sa do deja zamilovala. Autorka, ktorej meno je príliš komplikované vykreslila prostredie Niveu famózne aj spolu s Devonom a Chiamakou. Dej a zápletky ma nútili čítať stranu za stranou. Bolo to niečo úžasné a podmanivé, ale na druhej strane, tak neskutočne drastické a reálne... Myslím, že presne to chcela autorka aj vykresliť.
Či už to boli zimomriavky alebo chvíle keď som si chcela vytrhať vlasy , sprevádzalo ma to značnou časťou knihy. Ponurá atmosféra, šokujúce zvraty a epilóg, ktorý bol prekvapujúci.
Bola som voči knihe skeptická. Videla som na knihu rôzne názory, no po dočítaní sa prikláňam na stranu, ktorá si ju obľúbila. Queer thriller, ktorý poukazuje na nedostatky spoločnosti a taktiež to, že nie sme ochotní prijať rôznosť našich pletí je tu dokonalo a však bolestivo vystrihnutá.
První polovina mě moc nebavila a úplně mi nesedli hlavní hrdinové, takže jsem se do čtení nutila. Pak ale, cca 150 stran před koncem, přišel úžasný zvrat a celý můj názor na knihu se otočil. Chtěla jsem vědět, jak se to celé rozuzlí a kdo za čím stojí. Při čtení mi běhal mráz po zádech a příběh se stal neskutečně osobním a aktuálním.
Pikové eso je kniha, která může mnohým otevřít oči a jen kvůli pomalému začátku nedávám plný počet hvězd.
Nebudu rozebírat děj, protože bych v jedné větě vyspoilerovala to, co čtenáře čeká na cca 400 stranách...
Já jsem se během čtení dost trápila. Autorka sice napsala thriller, ale ten je tak přeplácaný, že od konce první třetiny knihy bylo jasné, jak kniha dopadne. Po půlce knihy mě nic ani nešokovalo... a ten konec? To bylo dost “líné zakončení...
Na postavy jsem se nemohla vůbec napojit. Všichni jsou povrchní a řeší jen sebe. Chi je namyšlená a zakomplexovaná, D se točí v myšlenkovém kruhu a furt brečí.
Čtení bych si asi užila mnohem více, kdyby otázka rasismu a LGBT byla podána trošku jiným způsobem. Naopak na mě kniha působila dojmem, že autorka si prošla něčím ošklivým, a proto jsou všichni “bílí fanoušci bílých plášťů a špičatých čepic.
Ve výsledku mě kniha přesvědčila o tom, že kdo si chce pojistit, aby mu vyšla kniha, tak tam narve tyto motivy...
Mám takové rozporuplné pocity.
Na jednu stranu jsem tu knihu fakt sežvejkala skoro na posezení, na druhou stranu je na téhle knize hrozně vidět, jak si na tom autorka léčí vlastní bebíčka. Dokonale to dorazila tím těžko uvěřitelným koncem, který je natolik jako vystřižený z Disneyho, že tím absolutně zabíjí diskuzi na nějaké vážnější téma.
Na druhou stranu je otázka, zda to celé nepotřebovala udělat stravitelnější pro svoje původní publikum. Tam si v tehlech narativech dost libují.
Čtení pro náctileté, což já už dávno nejsem, přesto jsem si knihu ráda přečetla. Odehrává se na privilegované střední škole, kde jsou šikanování dva jediní černošští studenti. Kromě výrazně rasistického zaměření zahrnuje i téma třídních rozdílů nebo sexuální orientace. I když autorka nezmiňuje, kde se děj odehrává, vyzníval jasně americky. Obě hlavní postavy jsou vykresleny výstižně. Chiamaka, jako cílevědomá královna školy a Devon jako tichý kluk, milující hudbu, ve škole téměř pro všechny neviditelný. Ač by k sobě nikdy za normálních okolností nenalezli cestu, jsou nuceni se spojit proti zlu v podobě Esa, který jim udělal ze života peklo.
Kniha není vůbec nudná, naopak je napsána opravdu dobře, napínavě, takže jsem ji zhltla za chvíli a za přečtení jistě stojí.
Zajímavá kniha, ale moc mi nesedla. Jenže ani omylem nejsem cílovka, takže mé výhrady postarší generace lze smést se stolu, chápu a beru. Proto další odstavce adresuju pouze těm, kteří dopřávají sluchu nám dříve narozeným.
Já naivka ještě považuju léta studií, zvlášť středoškolských, za tu nejkrásnější dobu, kdy se neženu (pouze) za výsledkem, ale hledám duchovně spřízněné osoby, stávám se členem různých společenství na základě svých zájmů, možností a schopností, prožívám první milostné vztahy. Takhle jsem prožila středoškolská (a vlastně i vysokoškolská) léta já a tenhle americký konkurenční boj, který se postupně přenáší i do naší společnosti, resp. do stále nižších studijních ročníků, mi vůbec nesedne. (Tím neříkám, že neexistuje, to by měli vědět nynější středoškoláci.)
Dalším nepříjemným prvkem bylo vyznění knihy; sama autorka se snažila ve svém závěrečném komentáři zmírnit ostré konfrontační pojetí, ale tak nějak s křížkem po funuse, jak se říká u nás. Nepochybuju o tom, že v Americe je rovněž spousta bělochů, kteří kvůli svému sociálnímu zařazení musí na VŠ studia rezignovat, pokud nechtějí zadlužit sebe i svoje případné potomky. Takže chyba je v systému samotném, tedy v neúměrně vysokém školném.
Orientace postav je rovněž zařadila aspoň pro mne - mezi negativa této knihy. Není sice zcela jednoznačně udáváno, kolik procent populace se podle statistik hlásí k LGBT orientaci, přesto mě zarazila skutečnost, že mezi ně patří také obě hlavní postavy tohoto příběhu, ač jsou rozdílného pohlaví. (Jen podotýkám, že velmi oceňuju třeba knihy Muffin a čaj, Srdcerváči, Pátá minuta je o nás nebo Tamařino souhvězdí.)
A dále: rasismus bohužel existuje a je chvályhodné a nutné proti němu bojovat, vymezovat se, upozorňovat na něj. Ale ne tak, že všechny osoby světlé pleti označím za padouchy a spřežence ďábla. A už vůbec nesouhlasím s následující premisou: aby nehrozilo nebezpečí nařčení z rasismu, nebudu občanům tmavé pleti vytýkat prohřešky, které jsou ze zákona či z pouhých morálních důvodů závazné pro všechny občany dané země.
Ovšem při všech výhradách mě napadají dvě, vlastně hned tři velká pozitiva: příběh rozhodně není nudný, je dobře napsaný a čtivě přeložený, a jestli je to (jak jsem snad správně pochopila) prvotina velmi mladé autorky, máme se na co těšit!
Když tenhle komentář po sobě zpětně pročítám, možná to není tak špatná kniha: nabídla mi zajímavý příběh, donutila mě srovnat si myšlenky a zformulovat výhrady, ale také uvést a pochválit klady. Jak to máte vy?
P.S. A děkuju především za komentář kackac77, ten bych podepsala. Ale i jiní upozorňují na příliš konfrontační a místy nelogické pojetí příběhu. Každopádně doporučuju přečíst - sami budete moci posoudit.
Tak já nevím, snaha autorky byla jasná, ukázat, že i v současné době jsou ve spoustě z nás ještě pořád hluboce zakořeněné předsudky a jinakost se neodpouští.
Ale nějak toho bylo až moc na jeden “thriller”, navíc pro náctileté.
Občas to na mně působilo jako zoufalé výkřiky do tmy.
A i když nejsem v cílové skupině, pro kterou je kniha určena, tak děj se mi vcelku líbil, jen kdyby autorka nechtěla v jedné knize obsáhnout “všechna” bezpráví, které ji tíží.
(SPOILER)
Na muj vkus az zbytecne rasisticky zamereny - ackoliv napad s “tradici” je vskutku originalni, ale i tak to vidim jako az prilis velke kopani do “nas” belochu. Nehlede na to, ze zrejme poznamky typu “belosska skola” a “skola plna belochu” apod. zrejme nejsou brany jako rasismus a jsou zcela prijatelny. Navic jsou oba hlavni hrdinove homosexualove, coz mi rpijde, ze zrejme nemuze v zadne knize chybet a patri to snad do kolonky “povinne” pri psani knihy. Mne to prislo jako mix Pretty Little Liars a Jeden z nas lze, s tim ze PLL je lepsi a Jeden z nas lze zas horsi.
Nicmene ctive to bylo tak zhruba od pulky, jak jsem jiz zminila, tak napad byl taky neotrely, ale jinak me to neoslovilo tak moc, jak jsem dle recenzi ocekavala.
Jo a ze v tom nejak jede Belle mi bylo jasne od chvile, kdy se tam furt zminovaly blondate vlasy.
• Devon pochází ze sociálně slabé rodiny. Jeho matka má tři zaměstnání a mimo něj živí ještě dva malé sourozence. Žije v pochybné čtvrti a sem tam se připlete do nějakých kšeftíků, aby rodině finančně vypomohl. Miluje hudbu a díky stipendiu studuje na prestižní soukromé univerzitě Niveus.
• Tři roky tvrdé dřiny na Niveu zajistily Chiamace to, o čem vždycky snila – prestiž. Je chytrá, rodinou dobře zajištěná a stala se školní prefektkou. Studiu medicíny na Yalu a korunovaci královny maturitního plesu už nic nestojí v cestě.
• Jenže s nástupem do čtvrtého ročníku se objevuje tajemný Eso, který, jak se zdá, ví úplně o všem. Jak málo stačí k tomu, aby se Devonovi i Chiamace ze dne na den obrátil život naruby….
• Tohle bylo perfektní! Když jsem knížku otevřela a přelouskala prvních pár kapitol, začalo na mě dotírat neblahé tušení. Cítila jsem ve vzduchu něco zlověstného a nebylo mi vůbec dobře.
• Devon nepatřil mezi šťastlivce, ale měl srdce na správným místě a kdybych mohla, budu ho objímat a utěšovat do konce života. K Chiamace jsem cestu hledala delší dobu. Zaráželo mě, že ji i přes to všechno hrozně dlouhou dobu záleželo na udržení vlastního postavení. Po přečtení můžu říct, že se mi vývoj jejího charakteru vlastně líbil.
• Děj má perfektní atmosféru a výborně popsané pocity hlavních hrdinů v konkrétních situacích. Příběh je napínavý, čtivý, pro mě šokující a s přesahem. Najdete tu rasismus, třídní diskriminaci, homofobii a hledání sebe sama v rámci sexuální orientace.
• Doporučuju všema deseti :)!
Pikové eso je thriller především pro náctileté, tudíž nejsem cílová skupina, což je možná ten kámen úrazu… :-)
Román se odehrává na soukromé akademii Niveus, na níž studují pouze dva černošští studenti, Chiamaka a Devon. Právě ti se stanou terčem záhadné osoby jménem Eso, která o nich rozesílá esemesky s intimními a odhalujícími detaily z jejich života. Chiamaka i Devon jsou ve čtvrtém ročníku a touží jít studovat na výběrové univerzity, jenže jejich vysněná budoucnost a možná i život jsou nyní v ohrožení.
Nejprve klady: knížka je dobře napsaná, čtení odsýpá, chcete číst dál a dál, abyste se dozvěděli, jak to všechno dopadne. Postavy jsou dobře vykresleny, jsou specifické, originální, chápu většinu jejich vnitřních pohnutek, dilemat a bolestí.
Teď to, co mi nesedlo, a abych to vysvětlila, musím hodně spojlerovat: nevadí mi, když se v knížkách řeší rasismus, homofobie nebo homosexuální orientace, naopak, souhlasím s tím, že se o tom psát má, jenže čeho je moc, toho je moc…
Jako tady máme na škole pouhé dva studenty tmavé pleti, ale oba jsou homosexuálové? Proč? A pak mi vadila nevyváženost situace: nakonec se ukáže, že na Niveu jednou za deset let (!) přijmou pouze dva (!) černošské studenty, které chtějí ve čtvrtém ročníku „zlikvidovat“… Jde po nich komplet celá škola, jak učitelé, tak studenti, jsou to všichni bez výjimky (!) rasisti skrz naskrz. A tohle mi připadá trochu postavené na hlavu: když jsou tak strašně rasističtí, proč jim stačí zničit pouhé dva lidi jednou za deset let? Podle mého názoru je tohle dost nepromyšlené…
Ke konci mi i vadilo, jak byla Chiamaka naivní ve svém nalezeném řešení problému. Celou knihu je nám představována jako velice chytrá a protřelá holka, jež má všechno velmi dobře promyšlené, a teď najednou tak snadno uvěří určitým lidem, které ani nemá pořádně prověřené. A vím, že se má ukazovat, že kluci můžou klidně brečet, jo, můžou, ale nezlobte se na mě, Devon byl plačka, brečel skoro pořád, taky toho už na mě bylo moc…
To, že knížka se v určitých ohledech hodně podobá knížce a potažmo i seriálu Jeden z nás lže, už vidím hlavně jako svůj problém, protože jsem se nedávno na seriál dívala… :-)
Suma sumárum já z knihy u vytržení nejsem, ale dokážu pochopit, že naše náctileté děti budou spokojené…
Hodnocení: 3,5* z 5*
Elitní bělošská škola a jediní dva černošští studenti začnou být (kyber)šikanováni. Zároveň patří mezi nejlepší ve svém ročníku a „čirou náhodou“ spadají i do jiných škatulek, které ale nebudu prozrazovat. Takže ano, je to hlavně o rasismu (a privilegiích bílých a bohatých), ale ten je v USA mnohem komplexnější a systematičtější, než většina běžných lidí mimo USA tuší. A autorka se tomuhle tématu věnuje napínavou formou ve stylu „Superdrbny“, jenž jak sama přiznává, byla hlavní inspirací pro napsání téhle čtivé YA jednohubky, která mi dosti připomněla návykovou četbu ve stylu knížek Karen M. McManus.
Parádní čtení… hlavně teda druhá polovina knížky…
Chiamaka i Devon byli skvělý a nejde jinak než jim fandit v boji proti Esu, o kterém nic neví…
Skvělá knížka, velmi doporučuji…
“Jak vyzrát nad nepřítelem, když neznáte jeho totožnost a zdá se, že všechny karty hrají proti vám?”
.
S @endlessbibliophile jsme se nechaly nalákat redaktorkou a spisovatelkou @kat.sardickou a rozhodly se přečíst si Pikové eso v rámci našeho společného čtení #ctisnami. Megamoc se mi líbila obálka a věděla jsem, že je to thriller. Toť vše. Občas je fajn pustit se do knihy, o které skoro nic nevíte.
.
Prvních pár kapitol jsem byla… rozpačitá. Hlavní postava chodí na střední školu, kde o ní neznámý člověk rozšíří veliké tajemství. Kde jsem to jenom četla? Aha, jasně, Probuzení Simona Spiera nebo třeba Felix na věky a jsem si jistá, že se najde ještě spousta dalších knih. Námět mě tedy moc nezaujal, zato dvě ústřední postavy ano. Devon je nesmělý, tichý a velmi hudebně nadaný. Jo a taky homosexuál. Chiamaka je premiantka školy a mezi spolužáky velmi oblíbená. Je velmi ambiciózní a jde si za svým cílem za každou cenu. Morální hodnoty? Co to je? Tito dva by nemohli být více rozdílní, ale přece jen je něco spojuje. Anonymní vyděrač, který si říká Eso, si je vybral jako terč a rozesílá jejich tajemství po celé škole.
.
Zhruba v polovině začíná vyvěrat na povrch, co je hlavním tématem této knihy. Přehodnocuji své domněnky a s velkou zvědavostí se naplno nořím do čtení a zběsile otáčím stránky. Pamatuju si, jak jsem knihu četla v restauraci v Karlových Varech, dostala se k jedné velmi znepokojivé pasáži, rychle knihu zaklapla a zpracovávala to. Přišel ke mně ustaraný číšník, jestli je vše v pořádku. No… nebylo, ale za to on nemohl. Tak jsem nahodila úsměv a kývla. Nevím, co od knihy vyžadujete vy, ale já potřebuju, aby ve mně vyvolala horskou dráhu emocí. Když se jí to povede, můžu ji s klidem označit za Dobrou knihu. A tou Pikové eso je, věřte mi.
Možná budete mít ze začátku pocit, že takový příběh, jako se objevuje v této knize, už jste viděli nebo četli mockrát, ale budete překvapeni. Já jsem rozhodně byla, nic podobného jsem do teď nečetla. Ano… šikana, rasová problematika je skloňovaná v knihách často, ale tady mě to opravdu dostalo. Do půlky jsem se musela trochu přemlouvat ke čtení, příběh neodsýpal podle mých představ, ale pak už jsem se nemohla odtrhnout od čtení. Určitě po knize koukněte, je neskutečně čtivá, má neotřelé charaktery, spád, překvapivé rozuzlení a ta obálka? Ach… :)
@knihomaniak
Já ani přesně nedokážu popsat, jak se cítím. Tohle byla tak úžasná kniha, nikdy jsem takovou nečetla. Více se mi líbily kapitoly z pohledu Chiamaky, ale i Devon mě bavil. Knížka rychle utíkala a ten konec? Ten jsem vůbec nečekala. Jsem hrozně ráda, že knížka s takovou tematikou vznikla, protože je to pořád aktuální téma a je potřeba o tom mluvit.
(SPOILER)
Knížka se četla dobře, byla velmi napínavá, zvláště v druhé polovině už nebylo možné přestat číst.
Je to o dvou studentech Chiamace a Devonovi (černé pleti), kteří studují na prestižní škole, díky svému nadání. V posledním ročníku se jim začnou dít zvláštní věci, chodí jim obviňující sms, začnou slovní a později i fyzické útoky.... Jak se snaží odhalit útočníka, tak postupně zjišťují, že za spiknutím stojí celá škola, všichni žáci, učitelé... vlastně kdokoli se v příběhu objeví je vlastně zradí. Odhalí, že existuje organizace Eso, která nejenom na jejich škole, ale všude možně ve světě, přijme naoko černošské studenty, aby je na konci čtvrtého ročníku zlikvidovali, což se děje už desítky let. Kromě otázek rasismu kniha poukazuje i na homogobii.
Dávám pouze tři hvězdičky, je to dobře napsané, ale připadá mi to pritažené za vlasy a upřímně i nebezpečné. Každý běloch v knížce byl špatný a nemoralni a hlavne rasista. Každý černoch byl ... no minimálně popsaný jako dobrý člověk, který tedy vlivem okolností musí např. prodávat drogy.
To se mi nelíbí, knížka rozděluje lidi.
(čteno v angličtině)
Stále jsou tu ty ne moc originální prvky klasického YA thrilleru, ALE ve finále mě to překvapilo. Je to mnohem hlubší, temnější a propracovanější než u jiných knížek tohoto typu. Postavy byly uvěřitelné a vykreslené, a i první polovina knihy, ve které se toho tolik neděje, se mi líbila, kvůli skvělému a čtivému stylu psaní. Konec sice nebyl tak grandiózní, jak jsem očekávala, ale aspoň byl uspokojivý. Doporučuji, v tomto žánru určitě jedna z lepších knih.
Neměla jsem vysoká očekávání, o to více mě kniha překvapila. Dění na prestižní střední škole, soutěže v oblíbenosti, vztahy jako obchodní dohody. A pak se v posledním ročníku královně školy Chiamace začne její svět hroutit. Musí se spojit s nevýrazným spolužákem Devonem, aby zjistili, co se to proti nim děje, a co nebo kdo za tím stojí.
Velmi čtivá kniha zabývající se širokou škálou osobních i společenských problémů.