Pink Floyd 1964–1974
Barry Miles
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/3165/bmid_pink-floyd-1964-1974-XqQ-3165.jpg
4
16
16
Pink Floyd se stali jednou z nejznámějších a nejvlivnějších hudebních skupin celého 20. století. Barry Miles v této knize nabízí jejich skutečný příběh, od začátku v Cambridge až do doby, kdy na londýnské hudební scéně dosáhli postavení kultovní kapely. Autor je na slovo vzatý odborník, neboť první článěk v tisku uveřejnil již roku 1966, kdy se kapela ještě jmenovala Pink Floyd Sound. Jednotlivé členy osobně znal a aktivně se podílel na jejich živých vysoupeních, takže mohl být svědkem rychlého vzestupu i pádu Syda Barretta.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , Volvox GlobatorOriginální název:
Pink Floyd – The Early Years
více info...
Přidat komentář
Narozdiel od knihy Pink Floyd od Nicka, ktorá mapuje v podstate celú históriu kapely sa Barryho kniha zameriava hlavne na jej začiatky. Trhlá éra plná stroboskopov, drog a hipíkov, do ktorej vtrhla parta bláznov z Cambridge až to po rokoch dotiahli pekne vysoko. Začiatky Floydov som ale nikdy nejak nemusel, možno aj preto mi táto kniha celkom nesadla.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Charles Bukowski |
| 1993 |  Frank Zappa - jeho vlastními slovy |
| 1996 | Neviditelný muž William Seward Burroughs |
| 2001 | Po mnoha letech |
| 2007 | Pink Floyd 1964–1974 |
Pokud k této knize přistoupíte v duchu woodyallenovského „Všechno, co jsme kdy chtěli vědět o Pink Floyd, ale báli jsme se zeptat…“ budete nejspíš zklamaní. A to hned ze dvou důvodů. Tím prvním je, že kniha popisuje jen rané období jejich kariéry a Barry Miles zcela bez skrupulí utne vyprávění hned po albu Dark Side Of The Moon. Dokonce nevezme v potaz ani dozvuky tohoto mistrovského spektáklu a nezabývá se jím víc, než je nezbytně nutné. Druhým důvodem je fakt, že více než polovina knihy je věnována spíše než Pink Floyd jako takovým, době, v níž členové kapely vyrůstali a okolnostem formujícím jejich charaktery. Anglie ve víru psychedelie a britská undergroundová scéna jsou rozebrány opravdu důkladně. Ne že by to bylo špatně nebo na škodu, ale přece jen je trochu zavádějící, když nám trvá více než sto stran dostat se k prvnímu albu kapely. V opozici k těmto výtkám pak stojí příjemný Milesův styl psaní, který stojí někde na půl cesty mezi nadšeným fanouškovským přístupem a chladnou vizí na slovo vzatého profesionála. Z tohoto pohledu kniha nezklamala.