Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy)
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492031/bmid_pipi-dlouha-puncocha-PMb-492031.jpg
5
785
785
Kniha plná fantazie, báječných nápadů a jedinečného humoru! Svérázná devítiletá dívenka Pipi, s nevšedním chováním, jménem i vzezřením, prožívá spoustu veselých dobrodružství se svými přáteli. Jednou se dokonce vydá lodí za tatínkem, který je na dalekém ostrově černošským králem… Obsahuje: Pipi Dlouhá punčocha -- Pipi Dlouhá punčocha se nalodí -- Pipi Dlouhá punčocha v Tichomoří -- Pipi Dlouhá punčocha na chmelnici.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Albatros (ČR)Originální název:
Pippi Långstrump, 1945
více info...
Přidat komentář
Ti, kterým Pipi připadá jako hlučný drzý spratek, se mnou rozhodně nebudou souhlasit, ale kdyby měla moje dcera být jako ona, byla bych na ni hrdá.:-) Je svérázná, nesobecká, odvážná, přátelská, má slušnou vyřídilku a bujnou fantazii, je šikovná, mrštná...Jen ten vztah ke školní docházce by to chtělo vypilovat :-D
Jak se dívám na komentáře, tak vidím, že se tato kniha některým líbí a některým ne. Mě se nelíbila ani, když jsem byla dítě, ani mi ji maminka nedočetla. Mým sestrám se taky nelíbila.
Pipi je hlučná, strhává pozornost na sebe.
Zatím se mi ostatní knížky od Astrid Lindgren líbili, ale díky Pipi, mám obavy jestli to nebude něco co se mi bude stejně líbí jako Pipi.
Ja som vyrástla na filmoch, na ktoré sme chodili každý štvrtok za 1 Kčs v rámci družiny (teraz školského klubu). Knihy mi priniesli až moje deti z knižnice, kam chodili tiež v rámci školského klubu. Spoločne sme sa zabávali na "nesamozrejmej logike Pipi" a vysmievali "nelogickej samozrejmosti" mnohých dospelých.
Krásná knížka, ale přiznám, že jsem jí ocenila až s dětmi.
Bohatá fantazie.
Pipi se chová sice vůči dospělým divně, ale absolutně logicky, a tím jejich logiku zpochybňuje.
Četla jsem Pipi až jako dospělá, když jsem ji předčítala své tehdy 6ti leté dceři. Musím připustit, že dceři se to docela líbilo a smála se u toho. Já ale nebyla schopná knihu dočíst, přečetla jsem jen první část a pak řekla dceři, že zbytek si může dočíst někdy sama. K postavě Pipi jsem prostě nedokázala získat ani trochu kladný vztah, její charakterové vyznění mě rozčilovalo, přišla mi vůči druhým lidem sebestředně bezohledná, strašně rušivá, hloupá, nepříjemně na sebe všude strhávající pozornost, hlučná, neschopná sebereflexe, prostě otravná a ještě si u toho připadala děsně světová. Humor v knize mě neoslovoval, ty situace, které měly být humorné, mi připadaly podobné tomu, jako kdyby nějaké nevychované dítě na návštěvě všechny donekonečna otravovalo a u toho by se bavilo. Sranda pro něj, pro ostatní ne. Na Pipi jsem nenalezla nic, s čím by mi přišlo fajn, kdyby se děti identifikovaly. Kdyby Pipi procházela nějakým charakterovým vývojem, tak by to dávalo smysl, ale to se tuším v knize neodehrává. Poselství knihy pro mě nula. Dvě hvězdičky za to, že dcera se u knihy smála.
Pěkná vzpomínka, čteno po 25 letech, synkové jsou nadšení a jak mi oznámili budem číst znovu.
Ta atmosféra dětství!!!!
Záviděla jsem jim ten strom, ve kterém se schovávali! :-)
To, jak se mi líbí Děti z Bullerbynu, se mi Pipi teda ale vůbec nelíbí. A ani jsem ji neměla ráda, když jsem ji musela na ZŠ číst!
Ó, Pipi, Pipi, jak ráda bych s tebou vyrazila nakupovat nebo chystala Vánoce!!! S Tvými příběhy pod polštářem jsem jako malá holčička usínala. Tvé příběhy jsem četla svým dětem. Tvé příběhy prostě miluji a když mou duši přemáhá světabol, Tvé příběhy léčí, i když už mi dáááávno není osm. Děkuji Vám, paní Lindgren, za celoživotní kamarádku.
Ke knížkám z dětství se obyčejně nevracím, ale když už je to kategorie ve Čtenářské výzvě, Pipi byla jasná volba... Tomy, Anika, Pipi, vila Vilekula, kůň, pan Nilson, ostrov Kurekuredutů... I po tolika letech to na mě dýchlo stejnou veselou atmoférou.
Ale poslední kapitolu "Pipi Dlouhá Punčocha nechce být velká" jsem si už z dětství nepamatovala :-)
Tomy se najednou zachmuřil.
"Já nechci být nikdy velký," prohlásil.
"Já taky ne," přidala se Anika.
"To je fakt, být velký stojí za starou bačkoru," souhlasila Pipi. "Dospělí lidé si vůbec nikdy neužijí žádnou legraci. Jsou pořád jenom samá otravná práce a hloupé šaty a kuří oka a daň z přijímání."
Číst Pipi v dospělosti je zážitek. Číst ji se svými malými dětmi a sledovat, jak historky o nezkrotné holčičce prožívají ony, je k nezaplacení. Nikdy by mě nenapadlo, že se mé tříleté dceři složitá Pipi zalíbí víc než jakákoliv klasická pohádka, já ji četla až někdy v jedenácti letech a pokládala jsem ji ještě donedávna za knihu pro starší děti. Chyba lávky! Lindgrenová dokázala psát tak geniálně, že si její příběhy užije snad každá věková kategorie.
Mne sa kniha páčila, Pipi je svojhlavá, nebojí sa a jej názory i hodnoty sú občas pokrútené, ale inak je s ňou sranda...synovi sa kniha páčila, aj keď neskôr ju prebil Emil z Lonnebergy :-)
Volnomyšlenkářský spratek s nadpřirozenými schopnostmi, bortí zažité společenské konvence...
Jak já jsem chtěla alespoň na okamžik být Pipi. Kniha i film jsou dodnes moje nejoblíbenější.
Pipi vykouzlí úsměv na tváři .. v mládí .. i ve stáří. Když jdou na mě chmury .. přivolám Pipi .. a hned je mi veseleji. A to za to stojí. :-)
"Trpíte pihami!" stálo napsáno na krabičce s krémem.
"Ne!"
"Copak si přeješ?" zeptala se paní.
"Ne!" opakovala Pipi.
"Já ti nerozumím," řekla paní.
"Já pihami netrpím!" řekla Pipi,
Teprve teď paní prodavačce svitlo, co má Pipi na mysli. Když si ji trochu prohlédla, podivila se: "Ale dítě, vždyť jsi pihami celá posetá!"
"To vím taky," odtušila Pipi, "ale netrpím tím! Jsem naopak ráda, že je mám! Má úcta!"
Štítky knihy
pro děti švédská literatura dobrodružství
Autorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Akční a svérázná Pipi - jedna z mých největších hrdinek! Nejsem to asi přímo já, ale chci ji jako svou nejlepší kamarádku. Jsem si totiž naprosto jistá, že by mě taky svezla na jejím puntíkovaném koni, spaly bychom nohama na polštáři, prováděly bychom spolu lumpárny... No a já bych se na oplátku zhostila nemožného - domluvila bych jí, ať chodí do školy ;)