Písečníci a probuzení krále
Václav Dvořák
Po dlouhých sedmadvaceti letech procitá posádka mezihvězdné lodi Poutník z hibernace. Ale kdosi nebo cosi na probuzení ještě čeká…Vraťte se s Tomášem Nebulou a jeho přáteli na palubu akademie Singularity a odhalte další tajemství vesmíru! Dobrodružný příběh z daleké budoucnosti Písečníci a bludný asteroid si oblíbily tisíce malých i velkých čtenářů a bez podpory nakladatelství se stal bestsellerem. Nyní Václav Dvořák, autor a nakladatel (držitel Ceny čtenářů Magnesia Litera 2021), přichází s pokračováním, které je opět doprovázené úžasnými ilustracemi Jakuba Cenkla. „Václav Dvořák – nenápadná liberecká hvězda současné literatury pro děti a mládež, jejíž tvorbu zhltnou bez mrknutí oka i jejich rodiče.“ – Časopis Respekt. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky, 528 stran, 30 barevných ilustrací. Pro čtenáře od 9 do 99 let.... celý text
Přidat komentář
Pro mě krásný návrat do vesmíru za Tomášem a celou jeho partou. Ač dospělou opět mě to vtáhlo. Spoustu napětí, dobrodružství, síla přátelství - nic tomu nechybí. A je to tak krásně nachystané, doufám, že pan Dvořák nás obdaruje dalším dílem. A až teď jsem zjistila, že existuje ještě Jak se vaří drak - ta mi chybí přečíst, jdu ji shánět :-)
Předčítáno. Syn knihy od Dvořáka zkrátka miluje a Písečníci jsou jeho splněným přáním hned po drakovi. Vesmír a technika to má rád. Už se moc těší na další díly.
(SPOILER)
Dechberoucí pokračování, které se nejenom pouští do hloubky tajemství z prvního dílu ale dokonce rozvíjí ohromný svět a přidává tak další nové vesmírné rasy, nemohu se dočkat co s nimi pan Dvořák dále vymyslí, ale jedno je jisté, vše bude podloženo jako doposud vědeckým výzkumem a dodá to tak dílu další a to poučný rozměr, který dnes bohužel spoustě dětských knih tolik chybí
Jedná se o fascinující zážitek a určitě doporučuji každému, kdo hledá něco na společné čtení s dětmi :)
*Takhle má vypadat pokračování!*
Po přečtení úžasně čtivého prvního dílu Písečníků, jsem se na jednu stranu moc těšil na druhý díl, na druhou jsem se ale bál, aby knížka nevyústila v tak častá jiná nedopadlá pokračování. O to víc jsem byl po dokončení "Písečníků a probuzení krále" nadšený - autorova druhá kniha ze světa Pátračů, temnoty a cizích tvorů je za mě ukázkou toho, jak má pokračování vypadat! Rozšíření světa, prohloubení již známých postav, nové neskutečně poutavé dějové linie.... No prostě zase 5/5 a doporučuji VŠEM fanouškům kvalitní četby!!
Písečníci a probuzení krále je pokračováním knížky Písečníci a bludný asteroid. Po přečtení poslední stránky prvního dílu jsme netrpělivě na stránkách pana Dvořáka vyhlíželi pokračování a dočkali jsme se.
Knížku jsme si opět užili všichni a tentokrát se k nám přidal i děda :-)
Máme Písečníky moc rádi, přinesli nám a našim dětem spoustu pěkných společných chvil a kdyby šlo tvorbu pana Dvořáka nějak podpořit a " urychlit" - uděláme to moc rádi. Držíme palce pro další tvorbu a těšíme se na další knížky.
Pan Václav Dvořák se stal naším oblíbeným rodinným autorem a s nadšením jsme zjistili, že je tomu tak i v rodinách velké většiny našich přátel. Takže klobouk dolů a velké díky za jeho knihy.
Druhá výprava do vesmírného světa Písečníků a naprostá spokojenost. Děj odsýpal, a konci jsem se nemohla vůbec odtrhnout a nutně jsem musela dočíst... Co více si od dobré knihy přát, než svět, který vás pohltí a děj, který vás nepustí?
Už jsem si skoro zvykla, že trvá dlouho, než mě autorovy knížky zaháčkují a že se do čtení musím trochu nutit. Tady to kupodivu nenastalo na začátku, který byl poměrně akční, ale později, při rozvláčném líčení každodenního života na akademii. Dokonce jsem knihu ještě před půlkou na několik týdnů odložila, a nebýt letošního tématu výzvy, možná bych se k ní ani nevrátila. Což by byla škoda, protože posledních cca 150 stran jsem sfoukla prakticky na jeden zátah.
Co mi vadilo nejvíc? Tomáš. Víc než půlku knížky se choval jako sebestředný spratek bez špetky ohledů, přesvědčený, že všechno ví nejlíp, kterého jsem opakovaně měla chuť proplesknout (a kterému jeho chování v pohodě procházelo). Jeho pátrání po minulosti mě moc nebavilo. A protože ostatní postavy jsou tam víceméně kvůli Tomášovi, aby ho podporovaly, nemají vlastní dějovou linku, nevíme o nich nic moc víc kromě základní charakteristiky, je pak těžké s někým sympatizovat. (Možná je chyba u mě, ale pořád jsem si musela připomínat, která z děvčat je "ta chytrá přes přírodu" a která "ta přes techniku". A Olle mi tam bohužel připadal úplně nadbytečný. A "nepřátelé" mi splývali úplně.) Nejsympatičtější z celé knihy mi tak byl zvědavka.
Původně jsem si libovala, že se autorovi povedlo oprostit od Harryho Pottera, ale s ubíhajícím dějem tam společných znaků s především druhým dílem bylo víc, než je mi milé. Přitom autor dokázal, že umí vymyslet i originální příběh a takovouhle berličku nepotřebuje. Doufám, že se v dalším díle nedočkám variace na Azkaban, protože dávám přednost originálnímu Harrymu, který je propracovanější, kompozičně promyšlenější, a navíc mnohem víc odlehčený humorem, jehož je tady pomálu.
Přiznávám taky, že sci-fi (zvlášť to vesmírné) není můj žánr, takže i těch opakujících se gravitačních vln, úderů a kopců (nemluvě o jiných záležitostech) na mě bylo místy trochu moc.
Příběh jako takový je vymyšlený dobře, obsahuje mnohé působivé scény, solidně do sebe zapadá, ale podle mě mu škodí přílišná délka spojená s jistou už zmiňovanou rozvláčností. Spoustu dětských čtenářů odradí už tloušťka knihy a jiní nejspíš odpadnou v průběhu čtení. Přišlo mi, že udržování čtenáře/Tomáše v nevědomosti je poněkud umělé, nu což, aspoň má být o čem další díl. V závěru mi pár věcí haprovalo, ale jsem ochotna přistoupit na hru a přivřít oči.
Líbilo se mi, že Tomáš není king, který všechny poráží s jednou rukou uvázanou za zády a kterému jde, na co sáhne; že si poměrně často natluče, protože se ukousl větší sousto, než zvládne. To bylo příjemně realistické. Ale je těžké udržet se před hranicí, za kterou už hrdina bude vypadat jako ňouma, jehož triumf pak působí spíše jako dílo šťastné shody okolností. A připadá mi, že benevolence vůči jeho domnělým i skutečným eskapádám bylo až příliš.
Vyzdvihnout musím i strhující závěr a alespoň letmé naťuknutí některých vážnějších témat (třeba čeho je lidstvo schopno z touhy po moci). Celkově patří kniha i přes jisté vady na kráse k tomu lepšímu, co naši autoři pro tento věk píšou, a věřím, že vytrvalí čtenáři se zájmem o sci-fi si ji mohou opravdu užít.
Další krásný díl je za mnou, a já doufám, že se brzy dočkáme dalšího! Tenhle svět je originální, promyšlený... Pro mladé dobrodruhy parádní čtení, které ale chytne i dospěláka! Z knihy je znát, že si s ní autor vyhrál. Třeba název planety Niragag? Geniální!
Konečně druzí Písečníci. Přečetla jsem si znovu i první díl, abych byla lépe v obraze. Druhý díl už částečně opouští potterovskou strukturu a jde víc po vlastní ose a to je dobře. Hodně mě bavil výlet na vodní planetu a výprava na měsíc Niragag, který má mimochodem vtipně vymyšlené jméno. Ale i všechny další věci okolo vesmíru mě zaujaly. Co mě už tolik nebavilo, byla hlavní zápletka tohoto dílu. To jsem si při čtení chvílemi i nudila a také mi chyběla větší hloubka postav. Ale jsem ráda, že jsme se dozvěděli další zajímavosti z Tomášovy minulosti. Další díl si určitě přečtu, jsem zvědavá, jak to vše s Tomášem bylo, a také mě zajímají další planety. Tenhle vesmírný svět je pěkně vymyšlený.
Písečníci podruhé... Další rok na akademii Singularity vypráví další příběh Tomáše Nebuly. Kniha značně narostla co do počtu stránek oproti předchozímu dílu. Mně to samozřejmě nevadí (528 stran není problém), ale děti to se mnou odmítají číst - tak se snad někdy později odhodlají.
Druhý díl je dvakrát delší než předchozí. Je takový temnější, záhadnější a strašidelnější. Líbila se mi zvědavka.
Kniha „Písečníci a probuzení krále“ volně navazuje na předchozí díl „Písečníci a bludný asteroid“, ve kterém zůstalo mnoho nezodpovězených otázek. Byla jsem zvědavá, která tajemství nám v pokračování knihy autor poodhalí a která zůstanou i nadále hádankou. Řekla bych, že se panu Dvořákovi podařilo odkrýt přesně tolik záhad, aby se čtenářovo nitro spokojilo s novým poznáním a zároveň zůstalo lačné po dalším příběhu, který by toho mohl prozradit ještě víc. Je to krásně napsaný čtivý příběh, který mě zaujal od samého začátku děje a udržoval v napětí, jak vše dopadne, až do úplného konce knihy. Při čtení mi příběh doslova ožíval před očima. Zavedl mě do vzdáleného vesmíru plného neznámých tvorů a nejrůznějších nástrah, které však síla opravdového přátelství dokázala překonat. Na knize oceňuji i to, že se z ní naprosto nenásilnou a poutavou formou může čtenář lecčemu přiučit nejen o fungování vesmíru, ale i dalších fyzikálních zákonech a technických záležitostech. Knihu vřele doporučuji a doufám, že autor bude ve své skvělé tvorbě pokračovat.
Autorovy další knížky
2018 | Písečníci a bludný asteroid |
2020 | Já, Finis |
2022 | Písečníci a probuzení krále |
2023 | Jak se vaří drak |
(SPOILER) DLUŽÍM KOMENTÁŘ, a tak aspoň ve stručnosti napravuji:
Druhý díl Písečníků mě bavil výrazně více, protože u něj jsem už neviděla tolik paralel s Harry Potterem a příběh byl pro mě hodně originální. To, co se stalo Primaluce, jsem sice odhadla poměrně rychle, ale „kdo“ je Král jsem netušila vůbec. Pokud bych měla něco vytknout, tak Tomášovo chování: mnohokrát bylo nelogické – bylo zjevné, že mu někdo usiluje o život, ale nejenže se nikomu nesvěřil (v knize odůvodňováno tím, že by se bál ztráty deníkových záznamů), ale ještě zásadně vyhledával rizikové situace, chodil sám do temných opuštěných prostor a celkově dělal všechno pro to, aby se mu něco stalo. Stejně tak mi přišlo nedořešené neférové chování Albia při závodech, kdy tenhle „Malfoy“ podváděl už poněkolikáté, ale dospěláci to nadále přehlíželi a neřešili. Ilustracím jsem na chuť spíše stále nepřišla, ale příběh mě chytil a měla jsem ho přečtený během pár dní. Autor rozřešil některé záhady a nejasnosti z prvního dílu (Tomášův původ), ale současně si připravil půdu pro zápletky do dalších knih. Doufám v pokračování!