Píseň Kálí
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12601/pisen-kali-12601.jpg
4
92
92
Osudové setkání amerického básníka s uctívači bohyně Kálí v současné Kalkatě. Tajuplný příběh o tom, jak se básník jdoucí po stopách zmizelého indického spisovatele , zaplétá s nebezpečnou náboženskou sektou, která zapříčiní jeho rodinnou tragédii. Více než podivný příběh plný zla, zaujme sugestivní líčení bídy a sociálních problémů dnešní Indie.... celý text
Přidat komentář
"Aeon - Anavae"
Přiznám se. Nečetla jsem anotaci knihy. Chtěla jsem si knihu přečíst a teprve doma jsem si na zadní straně přečetla, o čem to je. A možná to tak bylo lepší. Že je na zadní straně napsaná pouze jedna linka. A ne onen důvod, proč Bobby odjel do Indie. Hezky se to totiž promotalo a já jenom koukala.
Celá kniha je neskutečně čtivá a téma se do mě zakouslo. Od druhé poloviny hodně temná kniha, která nešla odložit. A nebylo to jenom tématem, ale i zpracováním. Připadala jsem si, že jsem tam byla a ohledně emocí jsem cítila úplně všechno. Simmons to napsal krásně.
A napsal to tak, že jsem si chvíli říkala, že to je skoro až reálný. Kdo četl, ví, proč tohle píšu. Navíc byl konec naprosto dokonalý. A ta poslední stránka? To už byla konspirace totální :D
Označení žánrem "horor" chápu, přestože to horor není. Vlastně já bych sama měla problém to označit. Říct tomu horor je snazší. Umírání v Bangkoku je jasný horor kvůli počtu stran, protože autor neměl čas tam narvat to, co mohl sem. Uf, tak co je Píseň Kálí? Mrazivý atmosférický tajemný román s přesahem do sociálního rozboru říznutý historií. No, tak fajn, no... :D
Píseň Kálí je prvotina. Problém (?) je v tom, že kdyby mi to nikdo neřekl, nepoznám to. Řeknu si, že čtu knihu zkušeného a vypsaného spisovatele. Možná by bylo fajn se občas zamyslet, než si někdo řekne, že chce taky psát a něco splácá, bez studia věci a načtení knih kvůli slovní zásobě a zkušenostem. Za pár let o tom nikdo nebude ani vědět. Ale o tomhle bude...
PS: Už jednou jsem se zamýšlela nad tím, kdo jsou jsou tři největší autoři současné doby. Dnes se zamýšlím znovu. Nejvýznamnějším tři spisovatelé posledních let se narodili v rozpětí dvou let. Čuchám v tom konspiraci či vládní experiment :O
Ostatní Simmonsova díla, která jsem četla, se mi líbila více. Ale na prvotinu to není vůbec špatné. Je to čtivé, i když myslim, že by to misty mohlo být i trochu kratší..
Atmosféricky perfektně zvládnuté, o tom není pochyb, jen mi to přišlo místy až zbytečně protahované. Některé úseky bych si klidně dovedl představit krapet ořezané a věřím, že ani tak by kniha neztratila na své působivosti a získala by na tempu, které místy přecházelo z rychlého běhu do pomalé chůze.
Simmonsova prvotina u mě bodovala... reálie Kalkaty, špetka okultismu, mysticismu a šílenství... Simmons má někdy problémy se zakončením svých knih... u této se tak nestalo. Doporučuji.
Simmons mi dokáže perfektně navodit atmosféru místa, kde se děj odehrává a při tom se nejedná o žádné sáhodlouhé popisy míst. Jestli jsem se u Terroru klepal zimou, tady jsem se potil a cítil ten bahnitej smrad.
Kniha je nepochopitelně v "modrých" číslech, takže vy co máte Simmonse rádi neváhejte, Píseň Kálí si přečtěte, ať je brzy v "červených".
Velmi silný příběh okořeněný nemalou měrou mytologie. Znovu jsem dostal možnost vrátit se do Indie a znovu mě tato země oslovila. Ovšem poněkud jinak, než poprvé. Po Robertsovovo Šántárámu, kde jsem se do země našich předků takříkajíc zamiloval, přišla studená sprcha syrového, ledového a nadmíru nepříjemného deště. Nenávist hlavního protagonisty k Indii je cítit od prvních řádků a i když je to velmi efektní, vzhledem ke stavbě příběhu, trochu to narušuje moment překvapení v dalších fázích děje.
Dan Simmons má dar od Boha. Dar vyprávění příběhů. Dostalo se mu měrou vrchovatou a na mém osobním piedestalu všech vypravěčů světa stojící Ray Bradbury se každou další Simmonsovou knihou kymácí víc a víc.
Je neuvěřitelné, že je Píseň Kálí Danovou prvotinou, jelikož styl a forma vyprávění se zdá vybroušena k naprosté dokonalosti.
Smekám a doporučuji k přečtení.
Na závěr snad jen poznámku - není to horor, jak je uvedeno v žánru knihy. Je to "jen" velice sugestivně vyprávěný příběh, který se už dozajista mohl stát skutečností.
Na tuhle knihu jsem se chystala asi od mých deseti let, protože mě zaujala obálka, ale starší bratr mi četbu zakázal, protože je "moc drsná". A tak jsem čekala, až budu dost velká, abych si mohla takovou zlou knížku přečíst... A myslím, že tak přehnaná očekávání jsem neměla v životě na žádné jiné dílo. Přesto mě překvapuje tak nízké hodnocení tady na databázi, protože příběh byl rozhodně velmi silný. Závěr nezávěr ve mně nechal mnoho otevřených myšlenek a otazníků. A asi poprvé jsem při čtení měla pocit, že knize velmi uškodil český překlad. Nejednou jsem se zastavila nad skutečně divnou větnou skladbou nebo použitými slovy a přemýšlela, jak asi znělo původní autorovo znění.
Já to nechápu,když jsem kdysi dočetl od Simmonse Černé léto říkal jsem si že by další mistr hororu?Jenomže Simmonsova tvorba je tak fatálně nevyrovnaná že některá jeho díla(bohužel všechna ostatní co jsem zatim četl) opravdu odrazují..jako Písen Kálí..Pořád někde čtete že díla tohoto autora sráží hlavně u nás jeho nekvalitní překlad vydavatele ale určitě to není ten kámen urazu...problém autora je dokonalá myšlenka kterou potom dokáže tak ve finále pohřbít že až čtenář nechápe..Což o to,Písen Kálí vám zase až tak moc času nezabere na rozdíl od pozdější autorovi tvorby ale po přečtení máte stejný pocit jako u dětí noci že celé dílo je neskutečně odfláknuté..Simmons nastuduje a snaží se mistrně podat souboj odlišných kultur který tak nák celkově vyšumí do ztracena,další obrovské zklamání a to mě u Simmonse hodně mrzí..
První kniha, co jsem od Simmonse četl. Na dost dlouho mě od dalšího díla tohoto pána odradila.
Nepochopitelně nízké hodnocení!! Pravděpodobně ho četli nesprávní čtenáři, což je chyba i českého vydavatele, protože v jeho podání kniha působí jako laciný horor. A on je to přitom dost hluboký ponor do problematiky střetnutí odlišných, vzájemně nesrozumitelných kultur.
Překvapuje mě velmi nízké hodnocení knihy, a nejspíš by překvapilo i ty, kteří rozhodli o tom, že tato kniha získá cenu World Fantasy Award. Píseň Kálí je totiž velmi dobrou knížkou. Ne tak dobrou jako pozdější Simmonsova díla, samozřejmě....přece jen je to jeho prvotina. Ale sakra, z knihy je prostě cítit ten až neuvěřitelný talent, který pak nabere skutečné obrátky v Hyperionu. Zobrazení dusivé atmosféry Kalkaty, ve které se mezi brečícíma dětma na ulicích a tradičnymi náboženskými rituály skrývá všudypřítomné zlo zvládá Simmons výborně. Je to kratší příběh, napsaný ne tak sebevědomě a rozmáchle, ale spíše skromně, jakoby Simmons ještě netušil, jak dobrý je spisovatel. Píseň Kálí vřele doporučuju, nemůže urazit, a konec je naprosto skvělý.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Cesta do Indie za objevením nového básnického díla před lety zmizelého umělce M. Dase se pro rodinu Luczakových promění v noční můru, které vládne přízrak bohyně Kálí. Prvotina Dana Simmonse má k fantastickému žánru, ve kterém proslul, nebetyčně daleko. Nanejvýš bych si dovolil označit Píseň Kálí přívlastkem mysteriózní, a to ještě jen v povznesené náladě, protože tohle dílko je především o strachu, bídě a sračkách. Někde hluboko uvnitř jsou bezpochyby ukryty i velké myšlenky o jediné, neměnné a vše zahrnující životní pravdě, ale se vší úctou k autorovi, bavit mě to začalo až ve chvíli, kdy dal vale filozofii a začal psát příběh o utrpení ze ztráty dítěte. Všechno to básnické rozplývání, hledání jsoucna a přemýšlení o božské podstatě dostalo formu, tvar a smysl až v samotném, tak trochu detektivním, závěru Simmonsova díla. Nebýt tohoto dramatického konce, pohřbil bych knihu v hlubinách zapomnění a nikdy bych ji už nechtěl vzít do ruky. Takto si vysloužila alespoň hluboké zamyšlení a prozkoumání vlastních pocitů.