Píseň kamene
Iain Banks
Temný, antiutopicky laděný román populárního, dnes již kultovního skotského spisovatele, je příběhem vášně, zvrácené lásky, zrady a smrti. Děj je zasazen v blíže neurčené době v bezejmenné zemi, vysávané občanskou válkou. Krajinou se potulují partyzánské skupinky a zabíjejí a plení na každém kroku. Vtrhnou i do poklidného a odloučeného života dvojice hlavních hrdinů, Abela a Morgan, kteří obývají rodinné šlechtické sídlo. Prastarý zámek, svědek jejich temného tajemství, je vlastně dalším hrdinou a stejně jako Abel a Morgan, ani on neunikne pohromě, která je jen odrazem rozkladu uvnitř jeho zdí. Překlad Pavla Horáková.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Volvox GlobatorOriginální název:
A Song of Stone, 1997
více info...
Přidat komentář
Kniha mého srdce. Věděl jsem, že je to neuvěřitelný autor, ale to, co jsem četl, nechalo má ústa široce rozevřená. To není próza, to je poesie v próze, a to jak v přímém tak v přeneseném významu. Útlá kniha, která vaši hlavu zasáhne vahou Kodexu Gigas.
Velice atmosférické a temné dílo odehrávající se ve válkou zmítané době, napsané krásným poetickým jazykem. Nedovídáme se o jakou válku se jedná, avšak ve své podstatě to není pro příběh důležité, protože není každá válka krutá a zbytečná? Hlavním vypravěčem je zde Abel, jenž je společně se svou sestrou, kterou vroucně miluje a ona jeho, odvlečeni partyzány na jejich vlastní zámek a na němž jsou drženi. A tak jak se postupem vyprávění zámek rozpadá, bortí a ničí, tak i vše okolo spěje ke tragickému konci. Už dlouhu jsem nečetl nic tak krásně napsaného s tak krutým a syrovým závěrem. Svou náladou zde spatřuji určitou podobu s některými díly McCarthyho (Cesta, vnější tma).
Velmi dobrá postapo s gotickým nádechem. Vykreslení zámku (panského sídla hlavního protagonisty) je hutné a přízračné, stejně jako popisy drancování a chování žoldnéřů. Až na ústřední dvojici (trojici) chybí ostatním postavám jakákoliv psychologická hloubka a působí jen jako mátohy a loutky, na kterých autor demonstruje chování v mezních situacích i a úvahy o smyslu toho lidského pinožení obecně.
Doporučuji audioknihu. Skvěle načteno.
Četla jsem od Bankse Vosí továrnu a Most, v jeho knihách je tajemství, autora něčím přirovnávám ke Kafkovi. Kromě tajemství jsou v nich i prvky zla nebo ničení, které se ovšem v Písni kamene zmnoží na bezuzdné krutosti - pro mne nad únosnou míru. Přesto jsem román dočetla ze zvědavosti, jak to dopadne. UF!
Dlouho jsem byl z téhle knížky na rozpacích. Připadalo mi, že vypravěč zbytečně prokládá děj vzpomínkami na sexuální dobrodružství se svou "přítelkyní" a že se v knize vlastně nic moc neděje. Ale na posledních cca 50 stranách nabírá děj na obrátkách (a také brutalitě) a všechno se tak nějak poskládá dohromady, až to vyvrcholí jedním z nejtemnějších závěrů, jaké jsem v knížkách zažil. Velmi silná kniha, se spoustou podnětných úvah o základních tématech lidského života, psaná poetickým jazykem (místy až příliš) - taková moderní balada v próze.
Brilantní dílko, přečtené před lety na které jsem si naposledy vzpomenul při koukání na Habermanův mlýn.
Děj knihy pozvolna plyne, někomu by mohlo přijít, že až moc pozvolna...eskaluje ale do překvapivého závěru, kvůli kterému stojí za to knihu přečíst.
Poetická a temná balada o krutosti války i lidské a beznaději;těžko stravitelná,dlouho zůstávající v hlavě.