Hostina pro vrány 1
George R. R. Martin
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 4. díl >
4. kniha série Píseň ledu a ohně, část 1. Po staletích krutých zápasů a osudových zrad se sedm mocností vládnoucích jedné říši navzájem zdecimovalo natolik, že jim nezbývá než nyní žít v tísnivém příměří. Nebo to tak alespoň vypadá… Pár jedinců si stále ještě dělá nárok na kdysi zoufale žádaný „Železný trůn“, ale jsou příliš slabí nebo vzdálení, než aby se jim to mohlo podařit. Válka, která zuřila tak dlouho, strávila sama sebe… Avšak jako v dohře jakéhokoli vrcholného zápasu netrvá dlouho, a začnou shromažďovat zrádci, psanci, odpadlíci a mrchožrouti, hašteřící se nad kostmi mrtvých a nad kořistí přeživších. S tím, jak se lidské vrány slétají ke své hostině z popele, se v Sedmi královstvích rodí nové intriky a vznikají nebezpečné aliance, zatímco ze zlověstného soumraku minulých zápasů a chaosu se vynořují překvapivé postavy. Je to čas, kdy se moudří a ctižádostiví, ale i zrádní a silní snaží pomocí svých schopností, moci a magie přežít kruté a strašlivé časy, jež nastaly. Je to čas, kdy se lidé prostí i urození, bojovníci i čarodějové, úkladní vrazi i mudrcové dávají dohromady a snaží se bojovat o své místo na zemi a své životy. Protože na hostině pro vrány je mnoho hostí – ale jen pár jich nakonec přežije. (zdroj: legie.info)... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , TalpressOriginální název:
A Feast for Crows, 2005
více info...
Přidat komentář
Cersei upevňuje moc a snaží se vládnou Sedmi královstvím. Ovšem paranoia a strach jí ovládá a tak nadále intrikuje v obavě o svou pozici. Další z pokračování famozní ságy, kdy přibývají nové postavy a dochází k dalším zásadním zvratům. Martin je prostě Pan spisovatel, který dokázal vytvořit obrovský a úžasný svět.
Objevují se další a další postavy. O některých starých známých zde není ani zmínka. Nevadí. Čtení je stále zábavné a já už teď vím, že až dočtu poslední 3 díly, bude se mi po Západozemí dost stýskat.
Pořád mě to baví, i když zrovna tento díl o trochu méně, ale i tak se těším na další. Pořád nepřestávám obdivovat strukturu zápletek, množství lidí a to, jak se vše prolíná. V tomto Martina obdivuji.
Vždycky nejprve trochu pročítám hodnocení ostatních, než sepíšu to svoje. A uvědomila jsem si jednu věc - že tento díl byl asi vážně nejslabší. A to proto, že tam chyběla většina těch nejdůležitějších postav.
Ale opravdu mi VADILA jiná věc a s tou nemá pan Martin nic společného - PŘEKLADATELKA se rozhodla, že až uprostřed série přejmenuje téměř všechny postavy. Děs se v tom vyznat. Ani nespočítám, kolikrát jsem nadávala, že vážně nevím, co je tohle za šlechtice, když má najednou české příjmení. (Ve čtečce se bohužel nedá moc dobře listovat na konec do slovníčku a ani jsem o něm nevěděla.) Až na konci knihy je v dovětku vysvětlení - že jména šlechticů jistým způsobem vystihují jejich charakter, a proto nemá smysl je nechávat v angličtině. Ano, dává to smysl, ale ne, když se všichni nehlavní šlechticové přejmenují do češtiny až ve 4. díle... Jsem zvědavá, jak bude přeložen Tanec s draky.
Jinak k ději. Briennina linka nebavila příliš ani mě, ale dost mě zaujal její konec - jsem zvědavá, jak se z tohohle vymotá. Sansina linka není moc akční, ale mě bavila. Navíc mě velmi překvapilo, že jí Malíček vyjednal úplně jiného ženicha než v seriálu. Na to jsem taky zvědavá, jak to bude pokračovat. Z nehlavních postav si musím ještě postěžovat na další osudy Jeyne, Robbovy královny. Krvavou svatbu jsem sice v seriálu totálně obrečela, ale asi nakonec dopadla lépe než v knize. Na Jeyne Westerling/Západovcové mi vadí to, že to je nějaká polourozená holka z mini bezvýznamného rodu (která není ani těhotná a Krvavou svatbu přežila), a že má nechutně prospěchářskou matku. Ta mi leze krkem. V seriálu byla Robbova královna mnohem zajímavější - krásná ošetřovatelka z Východu a matka radši nikdy nedorazila. Víc mi toho už asi neutkvělo.
Jen pro shrnutí: nejdřív jsem viděla seriál, teď čtu knižní podobu. A překvapuje mě, že na to, jak scénáristi zmršili poslední série, jsem si pořád ještě našla dost věcí, které jsou podle mě v seriálu udělané lépe. Ale samozřejmě je i hodně věcí lepších v knize. Je to i o zvyku.
J.R.R. Martin se musí líbit fanouškům Tolkiena a obecně fantasy nadšencům. I přes jednu ztrhnutou hvězdičku (hlavně kvůli tomu překladu) doporučuji.
Tato hostina se mi líbila,Martin nezklamal.Jsem rád,že jsem mohl tuto sérii číst.Zajímavé kolik intrik dokáží lidé vymyslet.Při této hostině se sešlo mnoho různých lidí.Uvidíme kolik jich bude pokračovat v tomto boji
Jak já Hostinu Pro Vrány žeru. Chybí tu Tyrion a Jon, ale to nevadí. Máme tu Jamieho a Sama. Přiznám se, že tenhle díl jsem si přečetl třikrát.
Hmm, tak ze všech postav celá kniha o těch nejhorších.. Briennina linka z 80% nuda, až ke konci se to zlepšilo, Cersei grr, Arya mě nebaví už od útěku z Rudé bašty, Sansa měla záživný snad jen sestup z Orliho hnízda, Sam taky žádné extra drama.. aspoň, že je tam Jaime :) no snad budou v dalším díle už jen hlavní postavy. Abych jen nekritizovala, tak kvalita vysoká, jen mě jiné postavy baví víc
Uvidíme co druhá kniha, ale zatím nejméně záživná část. Určitě ale má své opodstatnění v celém díle. To se ještě ukáže.
Pravda, nebylo to takové wow, jako předchozí díly, a jak píšou mnozí, menší spád, mnoho vedlejších postav apod., ale kniha se mi četla dobře. Na velké množství jmen jsem si již zvykla dávno a myslím, že v těch důležitých se dá orientovat. Nejmíň mě asi zaujal příběh Brienne, takže chápu, proč ho tak v seriálu upravili :)
Prvé 3 diely som "slupnul jak malinu". Aj tento sa mi čítal dobre, hoci súhlasím aj s tu uvedenými výhradami. Ibaže, toto je vlastne polovica jednej knihy, takže do psej vrtule s nimi...
Těžká nuda a první řada, kdy se seriál nedrží knižní předlohy. A jsem za to rád. Martin rozjiždí hromady nových linek a celé je to takové nekonzistentní.
Uhhhh.... proč?
Tahle knížka je nejhorší ze série, a to že Hru o trůny mám fakt ráda. Měla jsem s ní dokonce takový problém, že jsem ji na půl roku odložila nedočtenou do knihovny a nechtělo se mi k ní vracet.
Namísto obvyklých (a skvělých postav) se první část Hostiny pro vrány točí kolem postav vedlejších, z těch hlavních se dočkáme jen Cersei (a zprostředkovaně Jamieho), Aryi a Brienne (a tu bych fakt jinak do hlavních postav nepasovala). Zbytek byl pro mě obrovský zmatek, tím že se postavy střídají, jsem si nemohla vůbec zapamatovat, kdo je kdo a která dějová rovina se k dané postavě váže. Zkrátka těch serů a pan na mě bylo hrozně moc.
Co se týče děje, jasně, je to první kniha tohohle dílu, ale i tak to nemělo žádný spád. Do pokračování se asi pustím, přece jenom nerada nedočítám série a slyšela jsem, že Tanec s draky má být opět nářez, ale nemůžu říct, že bych se na druhou část Hostiny těšila....
Zatim nejslabší kniha ze serie...
Chápu že chce dokreslit děj po celým světě, ale stejně uff ..
Po bitvami nabité Bouři mečů se opět dostáváme spíše k pomalému budování budoucích velkých konfliktů. A jako by George R. R. Martin těch postav a odlišných kultur neměl dost, tak v Hostině pro vrány přidává mnoho dalších. Ale pro oboje má veliký talent, takže to tak nevadí. Zamrzí však, že tentokrát už nečekáme 100 stran na další děj ke své oblíbené postavě. Teď už čekáme celou knihu (Tyrione, kde jsi???).
Osm lidožravých vran z deseti.
Dostali jsme se trochu jinam a k jiným lidem. Aby to bylo trochu zamotanější. Naštěstí máme skvělého Malíčka, který je úžasný. Lannisterové trochu ustupují a děj najednou vadne. Věřím, že se brzy probudíme.
Těžké čtení. Serie je výborná, ale tahle kniha zatím nejslabší. Rozvinutí stovky nových postav, jejich rody a nová místa dají dost zabrat. Klobouk dolů, že se v tom aspon autor vyzná.....snad tedy.
Pletichy Králova přístaviště mě moc neberou, ale třeba kolega v práci se v tom vyžívá. Proti vkusu žádný dišputát, ale za mě místama trocu nudné ve srovnání s akčně nabitým koncem 3. knihy série.
Autorovy další knížky
2000 | Hra o trůny 1 |
2017 | Hra o trůny |
2019 | Oheň a krev |
2014 | Rytíř Sedmi království |
2015 | Svět ledu a ohně |
O co víc intrikaření a pletich, o to méně přímé akce. A navíc nové a nové postavy. Připadá mi, že tím, jak se děj neustále košatí a větví, že George R. R. Martin sám sebe zahnal do rohu a teď váhá, jak z něho ven. Chuť "táhnout dál" některé postavy ho evidentně opouští, tak mu nezbývá, než je zabít, jiné mu asi chyběly natolik, že se je snaží naopak oživit, nová území jsou plná nových lidí...tedy lidí - většinou, přesněji - jak se to vezme.
No a pak jsou tu ty postavy, které udělaly v knize tak zásadní kotrmelec, že nad tím zůstává rozum stát. A do toho všichni ti vrabčáci, rudí, příznivci jednoho mnoha tváří, nebo sedmi nebo čarostromů nebo co já vím, koho ještě, tyhle náboženské řeči mě už opravdu nudily.
No nic. Snad v další knize dostane děj zase ten stejný spád, jako měl na začátku! U Sedmi bohů, moc si to přeji!