Střet králů 1
George R. R. Martin
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 2. díl >
2. kniha série Píseň ledu a ohně, část 1. Čas zešílel. Deset let dlouhé léto pokoje a hojnosti se blíží ke konci, a jako zuřivá bestie se neodvratně blíží krutá, mrazivá zima. Dva mocní muži – král Robert Baratheon a lord Eddard Stark – kteří třímali žezlo moci v časech nuceného míru, jsou mrtví. Zatímco oblohu protíná znamení zkázy – kometa barvy krve a plamene – o moc nad rozdělenou říší bojuje šest frakcí. Eddarův syn Robb byl korunován za Krále severu. Na jihu vládne domnělý následník trůnu Joffrey Baratheon, oběť intrik dvořanů v Králově přístavišti. O trůn usilují také dva Robertovi bratři a ke starému způsobu dobývání se rovněž vrací v nemilost upadlý rod Železných mužů. V bitvě o světadíl riskuje svou existenci i exilová královna, Matka draků. A na severu se muži Noční hlídky vydávají do krutých končin za Zeď, aby se vypořádali s divokými a Jinými, co tam přebývají. Na pozadí krvesmilstva a bratrovraždy, alchymie a válek lze cenu slávy měřit jen krví. A chuť vítězství mohou poznat pouze muži a ženy z té nejtvrdší oceli… a s tím nejtvrdším srdcem. Protože – když se střetnou králové – chvěje se celá říše. První vydání. (zdroj: legie.info)... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2001 , TalpressOriginální název:
A Clash of Kings, 1998
více info...
Přidat komentář
Když jsem začala číst tento díl, byla jsem natěšená jak malé dítě. Ale po obrovské radosti přišlo zklamání.
George R. R. Martin si v prvních knihách nasadil laťku příliš vysoko a Střet králů (zatím část první) lehce pokulhává.Příběh postrádá posun dopředu, místo toho stagnujeme a dovídáme se proč to, zač to, s kým to...Ale alespoň jsem se přesvědčila, že Tyrion byl, je a bude stále můj favorit:)
Nemůžu si pomoct, ale jsem z první části Střetu králů poněkud rozčarovaná. Hra o trůny je napsána dobře, pořád se něco děje. Zde se spíše rozebírají mocenské intriky, králové se tu začali množit jako houby po dešti a postrádám tu ten "drive" předchozích dvou dílů. Uvidím, co přinese část druhá...
Po rozčarování z první části jsem o to více nadšená z části druhé! Nyní už chápu rozvláčněnost předchozí části, kde se zdlouhavě vysvětlují politické vztahy a intriky, aby se důsledky projevily nyní. Dobře popsaná bitva o Královo přístaviště mi vzala takřka dech. Ani jsem si netroufala odhadovat, jak to nakonec dopadne, protože když už jsem si myslela, že to vím, tak přišel nečekaný zvrat.
Tenhle díl mi připadá trochu roztříštěnější, ne tak kompaktní, jako předchozí díly, ale stylově se autor pořád vylepšuje. Skoro mám chuť se kouknout na filmové zpracování, a to se mi často nestává... ;-)
Pořád je co číst, pořád mě to baví. Jsem ráda, že jsem na tuhle ságu narazila. Až vše dočtu skouknu i seriál. Teď jdu na druhou část :) Pořád jsem napnutá jak to dopadne :)
První díl mě doopravdy nadchnul a bez čekání jsem se pustil do pokračování. Suma sumarum se ale nic zásadního, co by si zasloužilo dalších 1000 stran (což je prostor který většině autorů postačí k vyprávění celých velkopříběhů) nestalo. Vzhledem k tomu, že na internetu se dalším dílům vyčítá právě tato neřest, nevím kdy se donutím k dalšímu pokračování protože vyprávět příběh ještě rozvleklejí už snad ani nejde.
Druhý díl velkolepé a dlouhé ságy Písně ohně a ledu (chvála pánu Bohu za počítače, napsat takhle dlouhé dílo na stroji by bylo nemožné) je pořád zatraceně dobré čtivo, Martin psát určitě umí. Ale… Ve srovnání s prvním dílem dost pokulhává. Nejmarkantnější rozdíl je v uzavřenosti děje, v první části byl každý příběh v knize uzavřen, ať už šlo o Neda Starka, Tyriona, a nebo Aryu, kniha byla, přes to, že šlo jen o první díl, v podstatě uzavřená. To u druhého dílu chybí. Je to roztříštěné vyprávění z mnoha různých pohledů, ale nic není uzavřeno, kniha v podstatě začíná z ničeho, ale hlavně v končí v polovině vyprávění, nedozvíme se vlastně nic, nic není uzavřeno. To mi dost vadí. A navíc mi některé části přišly dost nudné, zejména ty popisné, v nichž se Martin rozplývá nad krásou přírody, tady mi to přišlo, jako bych četl Jiráska. Takže mě nudili hlavně ty části o Jonovi Sněhovi. Zato Tyrionovi části, nebo vyprávění Sanzy, tedy tam, kde se dostáváme do soukolí velké politiky, tam se Martin cítí ve svém a je to na tom vidět a zatraceně, tyhle části jsou prostě skvělé. No uvidíme, jak se bude vyprávění vyvíjet dál. A ještě jedna poznámka, zatímco v prvním díle své postavy autor nijak nešetřil, Ned Stark, nebo Robert Baratheon by o tom mohli vyprávět, tady si je dost šetří. Přežije Tyrion, Bran, Stannis, umírají jen postavy okrajové. Snad jim to nandá v dalších dílech.
Skvělá čtivost, opravdu slušné pokračování prvního dílu za série Píseň ledu a ohně. Člověk se na chvilku trochu začte a kouká, že je najednou na 80. straně. Popravdě asi jsem nikdy nečetla takhle rychle žádnou knihu. Těším se na další díly a hned jdu pokračovat.
S novými postavami jsou nám představena i nová prostředí, kde se příběh odehrává. Z počátku mi rozjezdy některých dějových linií připadaly pomalejší a vyprávění některých postav bylo klidněšjí, aby se o pár stránek dál opět všechno zvrhlo. Bylo zajímavé sledovat jednu událost očima dvou různých lidí stejně tak i pozorovat různé reakce a jednu událost. Často jsem uvažovala, jestli si autor nehodil nad některými osudy kostkou, aby byl děj natolik nepředvídatelný.
Štítky knihy
draci rytíři zrada intriky čest historická fantasy
Autorovy další knížky
2000 | Hra o trůny 1 |
2017 | Hra o trůny |
2019 | Oheň a krev |
2014 | Rytíř Sedmi království |
2015 | Svět ledu a ohně |
Tuto knihu jsem četla nezvykle dlouho, jelikož jsem si při tom musela plnit i věci do školy a tato zdelšená doba četby s mnoha čas. mezerami jaksi mi sebrala onen zážitek, který člověk má, když může knihu číst bez přestávky. Nemohu, ač bych chtěla, tedy říct, že knihu jsem přečetla jedním dechem. Je fakt, že občas to bylo jak na houpačce: jednou jsi nahoře, jednou jsi dole. Ke konci mě však autor opět dokázal překvapit, takovýto konec jsem nečekala ani ve svých divokých snech. A opět a zase se ujišťuji, že postava Tyriona a Lannisterští jsou mojí srdcovkou ačkoli občas mne namíchnou. Školu ať vezmou Jiní, na řadu přichází...Bouře mečů:)