Písně a elegie
Nicolás Guillén
Výbor ze všech dosavadních sbírek veršů i z rukopisných novinek velikého kubánského básníka a bojovníka za svobodu svého lidu, za bratrství národů. Formou lidové taneční písně s neobyčejnou výrazovou sugestivností zpívá o kráse své zotročené vlasti, o utrpení a hrdinství jejího lidu, burcuje k boji za svobodu, žhavou satirou stihá dolarové otrokáře. Do výboru jsou pojaty též Antillské elegie, které vyšly v českém překladu r. 1957.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1962 | Z tvé číše, Ameriko... |
1980 | Antilské rytmy |
1958 | Písně a elegie |
1957 | Antillské elegie |
1986 | Preklady |
„Jsou takoví, co zahnívají
už zevnitř: čím víc parfému,
tím smradlavější duši mají.“
Slovně, alegoricky, ale i přímočaře krásné a nejednou vnitřně drsné básně a písně plné exotiky, života, vzdoru, ohlížení kolem sebe, uvědomění i odhodlání. Ale i nepříjemných pravd, jako např. v hodně silné básni Mau – Mau.
„Jsou tady bílí a černí a žlutí a mulati.
A protože mnoha svazky z lásky vždy ztrácíme,
jde tu jen o barvy laciné,
které se pomíchaly, žádný tón není stálý a neplatí.
(Ten, kdo má jiný názor, ať přijde se optati.)“