Písně otroka
Svatopluk Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102641/bmid_pisne-otroka-FR2-102641.png
3
77
77
Alegorická lyrika pomocí které chtěl autor povzbudit národ v boji za jeho práva, protože měl pocit, že se národ cítí ponížený.
Přidat komentář
Musela jsem si nechat dojmy chvíli uležet. Bohužel stále setrvávám na tom, že toto dílo S. Čecha mě věru neoslovilo. Chápu významnost v dobovém kontextu. Nicméně můj šálek kávy to není. Přes krátké (v drtivé většině) zpěvy to na mne působilo zdlouhavě, až pak přišel zlom a začalo burcování lidí do akce a získalo to lehký spád. Za mě to mohlo být ještě kratší, ale to je jen subjektivní názor.
Jsem však zvědavá na další díla tohoto autora.
Opravdu velmi emotivní a vlastenecky založená poezie. Sice to není úplně šálek mé kávy a na další knihu od tohoto autora počkám, ale Písně otroka jistě předčily má očekávání. Popis utrpení a touhy žít "normální život" byl velice autentický a vtáhnul mě do děje i pocitů usoužených otroků.
Vlastenecky laděná poezie Svatopluka Čecha se mi nejprve jevila poměrně "o ničem", ale po začtení jsem se u příběhu až dojala. Verše jsou poměrně jednoduché, báseň se čte lehce. Pro pochopení významu básně musíme ovšem nejdříve znát historické souvislosti autorovy současnosti.
Písně otroka měly ve své době pochopitelný úspěch u čtenářů a jistě splnily svůj účel a snad i sehrály nějakou roli v historii. Jsou ale čistě politickým dílem, obsahově o nic zajímavějším než jakýkoliv jiný pamflet svolávající na demonstraci. Nevychází z nitra, ale z hlavy, a to z hlavy, která si s nimi nijak nevyhrála. Svatopluk Čech klade verš za veršem nikoliv s vášní básníka, ale s vášní grafomana. Forma je zcela podřízena cíli. Písně otroka neobsahují žádné pointy. Nic v nich není ve své čisté krystalické podobě. Epika přitom musí podobně jako drama na relativně malém prostoru vystihnout podstatu motivů. Jinak dochází k tomu, že člověk na konci jednoho verše neví, jaký byl vlastně jeho začátek (jak píše Sněžková v komentáři pode mnou). Nevermore!
Verše mě nebavily. Roztahané, čeština v nich je strašně zvláštní, na konci jednoho verše jsem nevěděla, jaký byl vlastně jeho začátek.
Mno, co člověk, to názor...
Vlastenectví, neustále se opakující v literatuře 19. století, se mi už znechutilo. A tato sbírka jej ukazuje ve velmi vyhrocené podobě. Nemám nic proti vlastenectví jako takovému, ale v literatuře už ho mám dost.
nádherná báseň .. pokaždé když ji čtu si uvědomím jak velké máme štěstí že jsme svobodni a že můžeme rozhodnout o vlastním životě ... otroci tu možnost nemají
Autorovy další knížky
| 1970 |  Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století |
| 2008 | Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
| 1952 | Výlety pana Broučka |
| 2009 | Hanuman |
| 1983 |  České humoresky |
Silná kniha, ale bohužel mě verše tolik neoslovily. Jako protest vůči rakouské vládě ale super.