Pivo na Loiře
Tommy Barnes
Pivo na Loiře - aneb Jak se jedna rodina usadila na francouzském venkově a začala tam vařit britské pivo Tommy je muž na prahu středního věku, frustrovaný nenáviděnou kancelářskou prací, kterou bez většího úspěchu spíše předstírá. Tommy je také ne zrovna úspěšný stand-up komik. Když je zároveň se svou přítelkyní propuštěn ze zaměstnání, rozhodne se vyměnit Londýn za francouzský venkov a splnit si svůj sen – založit minipivovar. Cesta k tomuto snu je ovšem trnitá, zejména zásluhou Tommyho samého. Dříve než pivovarníkem se stane otcem a z nutnosti také zahradníkem, nicméně navzdory bezpočtu přehmatů, omylů, nehod a nedorozumění a také navzdory pekelnému psu jménem Burt nakonec všechno dobře dopadne. Autobiografický příběh o životních peripetiích anglické rodiny v údolí Loiry je mimořádně vtipný, ale zároveň i dojemný, je psán svěžím jazykem, s nelítostnou sebeironií a odzbrojující upřímností. S přídavkem autentických pivních receptur tvoří neodolatelný koktejl.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
A Beer in the Loire: One Family's Quest to Brew British Beer in French Wine Country, 2018
více info...
Přidat komentář
Na začiatku to bola fakt aj sranda, ale potom už som to chcela mať za sebou. Popisovanie prípravy piva ma vobec nebavilo a hlavná postava bola trochu naivná, ale zase zapálená pre vec. Za mňa to bol priemer na letné čítanie.
Úryvek z knihy budu letos číst na Noci literatury, tak jsem se rovnou pustil do celé, jelikož ji máme v knihovně. Ze začátku mi humor moc nesedl, přišel mi na sílu. Nevím jestli se to postupně v knize zlepšilo, nebo jsem mu přišel na chuť, ale po první čtvrtině jsem se i smál. Humorné životní eskapády prokládané krásným francouzským venkovem a zajímavými (pro mě jako pivaře) informacemi o technologii vaření piva.
Slasti a strasti nešikovného anglického týpka, prisťahovalca z Londýna do francúzskej dedinky Braslou. Samozvaného podnikateľa čoby výrobcu remeselného piva.
Má to jeden menší zádrhel. O varení piva netuší zhola nič. Tak začína metóda "pokus - omyl".
A či sa mu podarí vyrobiť aspoň jednu poživateľnú dávku, zodpovie táto knižka:).
Okrem toho je to vtipný sprievodca života na francúzskom vidieku, medziľudských vzťahov a "adaptácie" Tommyho rodiny v cudzom štáte.
Trošku trvalo, kým som sa začítala, ale potom to bolo fakt veselé.
A dostala som chuť na jedno chladené...:).
"... nový život ve Francii jsem plánoval důkladně a nesázel vše na jednu kartu. Jen blbec by odešel z celkem přijatelné práce v londýnské kanceláři, přestěhoval se na francouzský venkov a co se finančního zajištění týká, spoléhal výhradně na to, že jeho knižní prvotina, humoristický román s prvky detektivky, bude bestseller. Ba ne, kromě psaní jsem měl v ohýnku ještě jedno idiotské želízko. Založím pivovar. V jedné z nejvyhlášenějších vinařských oblastí Francie. V oblasti, kde místní, jak se mi zatím zdálo, nemají pití piva nijak zvlášť v oblibě. A aby toho nebylo málo, asi jsem při tom svém důkladném plánování přehlédl jeden drobný detail, a sice, že když chcete vařit pivo, musíte vědět, jak se to dělá."
Ani jsem netušila kolik druhů piva existuje :D Knížka se četla dobře a nakopla mě se nevzdávat tak snadno.
„POKUD SE K NĚČEMU UPNETE A PŮJDETE ZA TÍM, AŤ UŽ JE TO COKOLI, POKUD JE VAŠÍ MOTIVACÍ LÁSKA A POHODA VAŠÍ RODINY A KAŽDÁ HROZÍCÍ KATASTROFA VÁS VE VAŠEM ROZHODNUTÍ JEN UTVRZUJE, POKUD JSTE PŘIPRAVENI PŘIZNAT SI SVÉ CHYBY A POUČIT SE OD OSTATNÍCH, DOKONCE I KDYŽ TO JSOU FRANCOUZI, POKUD JSTE ZKRÁTKA OCHOTNÍ VSADIT VŠECHNO, CO MÁTE, NA TO, ČEMU VĚŘÍTE, PAK VÁS MOŽNÁ JEDNOHO DNE NĚJAKÝ PES S NADVÁHOU TAKY NECHÁ NA POKOJI.“ Tak není to „prdel k popukání“, ale takový čtení, který občas vyloudí úsměv. Tommy totiž není žádná ultra kladná postava, ale spíš takovej lůzr, dělající často nepochopitelný věci (je to chlap, takže o tom bych něco věděl) a kterej nakonec svoje štěstí najde. To není spoiler – to musí bejt každýmu přece jasný!
Letní oddychové čtení, které mě přimělo poohlídnout se po nějaké té nemovitosti ve Francii.
Skutečně vtipná, čtivá a milá oddechovka. Hlavním zdrojem humoru jsou stereotypy o Britech a Francouzích, takže zábava zaručena.
Pokud máte rádi pivo, tak tohle se vám bude líbit! Je to fajn oddechovka občas s trochu silnějšími výrazy a střelenými nápady hlavního hrdiny a jeho psa.
Knihu hodnotím pozitivně, není to jen o vaření piva ( ale není na škodu, když se člověk o přípravě piva něco nového dozví), ale i o hledání správného směru života, o odvaze udělat změnu, o pochybnostech, o překonávání sama sebe, a i když mě Tommy občas už trochu štval, jak byl nevytrvalý a opakoval stejné chyby, nakonec to dotáhl do celkem úspěšného konce. Na pana Richarda také občas pomyslím. Není to typický happy end , ale zdá se , že nastoupená cesta bude úspěšná. Humor je příjemný bonus navíc. Drsnější vyjadřování patří k věci. Líbilo se mi porovnávání Angličanů a Francouzů, malé, ale významné rozdíly....
Tak tohle bylo zábavné čtení. :)
Tommy je fakt nekonfliktní a celkem optimistický člověk, kterého bych asi i ráda poznala. :D každá kapitola mě bavila, několik vtipných stránek jsem četla i přítelovi.
Knihu nám vypráví Tommy, který se rozhodl vařit pivo, ve Francii. Jeho začátky nejsou úplně lehké, o vaření piva vcelku nic neví, ale učí se to. Poznal ve Francii spoustu dobrých lidí, kteří mu pomáhají, a to hlavně i s ochutnáváním každé várky.
"Je to hořké"
"Vyrábíte sra**ový auta."
"Cože?"
"Povídám, že to má být trochu hořké."
V této knize mi ani nevadila sprostá slova. Prostě to k Tommymu patří, a navíc to vlastně není ani nic tak hrozného. Rozhodně né tak moc, jako představa pít pivo s vůní chlapských koulí.. pardon, ale to slovo se v knize objevilo taky. :D
Prostě to bylo zábavné. I když jsem se ze začátku obávala toho, že se tam bude prostě probírat jen vaření piva, a co a jak.. tak tohle mě bavilo. :)
Pohová kniha se zvláštním nápadem - vařit pivo ve Francii. Lehce se četla, někdy lehký úsměv na rtech a jindy řehot na plné kolo.
Brilantní britský humor, expedice do francouzského života a k tomu navíc tip, kam zavítat na návštěvu během výletu do Francie. Moc se mi líbilo.
Tahle kniha mě velmi bavila. Hlavně ta fantazie, jako třeba ty názvy kapel, kterého napadaly :-) Hlavního hrdinu ztotožňuji s jedním známým, který také vaří pivo v hrncích a myslím, že ho kniha pobaví, ještě víc než mě. Hodně mi ho to připomnělo :-)
Vtipná knížka na dovolenou. Flákače nemám ráda a vyhýbám se jim, ale Tommy mě bavil a těšila jsem se, co dalšího se mu stane a jak se k tomu postaví. Být Rose, už jsem se na něj dávno vyprdla. Pes Burt je můj favorit.
Takový knižní deníček jednoho blázna, co se rozhodne v kraji vinařů uvařit pivo.
Trochu mi kniha připadá stylem něco mezi Peterem Maylem a Dominikem Landsmannem, což se docela povedlo. Krátké kapitoly plné srandy a starostí. A k tomu všemu ten poklidný duch Francie.
On už ten nápad... odstěhovat se do Francie s úmyslem vařit pivo, aniž s tím mám jakékoli zkušenosti. To prostě je námět na sebeironický román a já se u toho velmi bavila. Tommy Barnes oplývá typicky britským humorem, je fakt velmi vtipný a umí to i podat literárně. Navíc, když vám chutná pivo a vzpomínáte na to, jak jste kdysi v hospodě bez dutání poslouchali kamaráda, který věděl, jak ho vařit a byl ochoten vám to vyprávět, rádi si počtete i o technologii. Možná se občas i škodolibě zachechtáte, jak se Tommymu zas něco nevyvedlo, chvilkami mu to i přejete, protože je to prostě tvrdohlavec, co občas neposlouchá dobré rady, ale vlastně mu velmi fandíte a těšíte se, že už mu to jednou vyjde. A hlavně si pomyslíte, že je fajn, že tuhle knížku mu už nějaké nakladatelství přijalo.
Báječně sebeironickým stylem sepsaný sled průšvihů, jaké může zažít jeden flákač, když si myslí, že může naučit Francouze pít svoje hnusné pivo... nad některými obraty jsem se smála nahlas, ten chlap má neskutečnou fantazii ve chvíli, kdy má popsat novou nepitelnou příchuť nebo záhadný zvuk, linoucí se z motoru...
Kniha má všechny předpoklady (zajímavé téma, odlehčený styl, ironie,... ) aby se mi líbila, ale nějak se prostě nestalo.
Občas je vážně vtipná a nechybí ani hlubší myšlenky, ale celkově se mi nečetla lehce a místo odpočinkového čtení, jsem se k dočtení spíš musel nutit.