Pláň Tortilla
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31208/bmid_plan-tortilla-3V4-31208.jpg
4
469
469
Novela líčí úsměvné příběhy tuláků, kteří najdou přístřeší na pokraji kalifornského městečka...
Přidat komentář
"Přečti si to," říkali mi.
"Je to sranda," říkali mi.
Jo jasně, ta vidina hédoniků co si jen užívají a nic na světě je z jejich tempa nevyruší je lákavá. Tak proč se aspoň na těch pár stránek nesvézt s nimi, nestát se součástí téhle bandy povalečů a na chvíli neupustit páru? Protože oni fakt žili! Sice ne nějak příkladně, ale nemyslím, že by na smrtelné posteli něčeho litovali.
Jenomže všechno krásné jednou končí a tak se s vámi - bando loučím!
Nevěřila bych, že najdu Steinbecka, který se mi nebude líbit. Johne, promiň, většinou Ti dávám plný počet, ale tohle mi opravdu nesedlo.
Úprimne , táto sorta ľudí mi zdvíha tlak. Ale možno človek má právo premrhať svoj život, takýmto spôsobom obklopený sebeckou živočíšnosťou, nebudovať a netvoriť, proste len existovať. V tejto dobe ambícií to má svoje čaro....
Na návrší nad městem Monterey, ve čtvrti, které se říká Pláň Tortilla, se v Dannyho zděděném domě seskupí parta jeho přátel, pobudů, povalečů, flákačů, lenochů, vágusů, budižkničemů, zlodějíčků a opilců, které zjevně nezajímá nic kromě nějakého toho demižónku laciného vína. Ve skvělém překladu Martina Hilského se odvíjí hromada drobných událostí, příběhů a příhod, ve kterých defiluje mnoho místních svérázných postav a postaviček, kterým dal kromě jiného autor do vínku to hlavní, co se jako drobná, téměř nepatrná zlatá nitka vine a prolíná celým příběhem: lidskost.
„Čau Danny. Kdypak ses nám vlastně vrátil? Stav se večer. Dáme vínko…“
perfektná kniha, človek by neveril, že bola napísaná v čase veľkej hospodárskej krízy.
od začiatku do konca je tu zreteľne hmatateľná láska a úcta autora k „vylúčeným“ ľuďom, k povaľačom, ktorí žijú zo dňa na deň, nerobia si ťažkú hlavu zo života a vedia sa tešiť z každej maličkosti. absolútna je ich motivácia konať dobro:)
jedna z najlepších Steinbeckových kníh.
obzvlášť fajn čítanie do týchto zložitých časov!
Humorný příběh partičky kamarádů, kteří si užívají života jak to jenom jde a nejdůležitější je pro ně sehnat nějaký ten "galónek" vína (na způsobu nesejde), aby bylo veselo. Ale i když jsou to povaleči a zloději vědí co je to přátelství a víceméně drží při sobě. Velice milá kniha plná mejdanů, bitek ale hlavně pohody.
Kniha se velice dobře četla a docela se líbila. Celkem zajímavý život plný vína, žili chlapci v městečku.
Jak mě Steinbeck nadchnul Plechárnou a Myšima, tak musím přiznat, že Tortilla mě dost zklamala. Děj se plácá od ničeho k ničemu po vzoru hrdinů knihy. Pořád stejná situace se opakuje pořád dokola, je úplně jasné, jak co dopadne. Navíc hrozné načtení z 60. let se stěží dá poslouchat. Intonace naprosto neodpovídá situaci, celý projev je tak nějak střídavě plačtivý a ukřičený. Nechápu, že je z něj někdo nadšen.
Myslím, že čtenářský dojem se tu odvíjí od míry ochoty, nebo schopnosti akceptovat hlavní hrdiny a fandit jim.
Vyschlo mi v krku…
Mimochodom, na to, že sa príbeh odohráva v USA, sa až podozrivo ponáša na moje okolie a miestnych štamgastov.
Audio. Četba na pokračování z roku 1961, v úžasném přednesu Jana Pivce. Steinbeck je v mých očích nejameričtější autor.
O trošku slabší než "Na plechárně", ale přesto si smlsnete. Přiznám ale, že může omrzet a můžete mít tendenci ji odložit nebo dokonce opustit. Autor vám prostě musí sednout. Steinbeck je vyloženě čtení pro určitý typ lidí.
Ať už se tato kniha jmenuje Pláň Tortilla (což je hravé převzetí originálního názvu The Tortilla Flat) nebo původním českým názvem Slunce a víno chudých, jde o velice příjemné čtení, u něhož máte chuť si lehnout do trávy na sluníčko a ztrestat galon červeného vína. Nevíte náhodou, kolik litrů byl tehdy v Kalifornii galon? Někdo mi říkal, že prý čtyři.
Knihu jsem vyslechla jako četbu na pokračování, jinak bych ji asi nedočetla. Pro partu opilců, příležitostných zlodějů a nemakačenků nemám zrovna moc pochopení. Jinak je kniha psána svěžím jazykem a věřím, že se někomu i líbí, ale můj šálek čaje to není.
Milujem tú knižku. prvý raz som ju čítal na vojne, odvtedy ešte asi päť razy. Keď sa mi žiada vypadnúť zo všetkého, čítam Rovinu Tortilla, Zelený štvrtok, Na plechárně (a Amisovho Šťastného Jima).
Žena mi hovorila, že som Pilon. Akože majster racionalizácie. Smejem sa a obdivujem Pilona. Salut, kamoš.
Steinbeck je naozaj...úcta, pane. A vďaka.
Jedině Steinbeck ve mně dokáže vyvolat pocit, že tahle banda budižkničemů a postrachů lidí holdujících spořádanému a smysluplnému životu, jsou nějací mí přátelé.
Moc hezky napsaná kniha o lidech, jejichž volbou byl útěk před problémy, o lidech o nichž si rádi přečtete, nahlédnete do jejich světa, pokusíte se porozumět jejich hodnotám a filozofii, ale přitom stále budete děkovat Bohu, že je nemáte za sousedy…
Ačkoli děj může, zejména kvůli proslulosti Hroznů hněvu, svádět k dojmu, že se odehrává za krize, z čehož vyplývá všeobecný “marast“, je děj ve skutečnosti zasazen více než desetiletí před ní do poválečného optimismu a konjunktury a stav, do kterého se hrdinové dostávají je vpravdě jejich vlastní volbou.
Vlastně je to úchvatný beatnický román, až na tu malou drobnost, že vnikl dávno před beat generation…
Vydání z roku 1960 má sice možná maličko slabší překlad, je ale obohacené o nádherné ilustrace Radima Maláta a navíc ještě i krásnou vnitřní stranu přebalu s ilustracemi Zdenka Seydla…
Šlo o moje prvé stretnutie so Steinbeckom pred rokmi. Asi som nezačala tou "správnou" knihou od neho. Nejako extra ma nenadchla...
Štítky knihy
přátelství Kalifornie Amerika 30. léta 20. století chudoba, bída alkoholismus hospodářská krize bezdomovectví rozhlasové zpracování sousedské vztahyAutorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Môj prvý Steinbeck a teda sa asi nebudem hrnúť do jeho ďalšej knihy tak skoro. Hlavní hrdinovia v tejto knihe sú partia chlapov, ktorí mrhajú životom, opíjajú sa, sú leniví, kradnú, ... no pre mňa zvláštna a nepochopiteľná existencia. Plus, slovenský jazyk v tejto knihe mi dal poriadne zabrať.