Pláň Tortilla
John Steinbeck
Novela líčí úsměvné příběhy tuláků, kteří najdou přístřeší na pokraji kalifornského městečka...
Přidat komentář
Knihu jsem dočetla se značným sebezapřením. Partička poflakujících se zevlounů lemtajících víno ze zavařovacích sklenic mi k srdci nepřirostla. Čekala jsem více.
Od knížky jsem po přečtení anotace moc neočekávala. Tedy očekávala jsem čtivost. Čtivá knížka je rozhodně - ale nejen to. Prostě mě bavila. Odpočinula jsem si u ní po čtení knihy - možná i více knih, kde je samá morálka atd. Už to bylo najednou moc. A tato kniha mi právě přesně padla v té správné chvíli. Nikdo nic neřeší, pohoda, klídek, žádné moralizování, kritizování. U knihy jsem si odpočinula. Byť - a nebo právě proto - že takovéto chování - alkoholismus, lži, krádeže atd. se mi příčí. Konec byl smutný, dalo se to čekat, ale byl drsný až dost. I tak - kdyby mi knihkupec z knihy Levandulový pokoj měl vybrat nějakou knížku jako lék v současné době (jarní a velikonoční úklid atd. a viz výše) - měla by to být právě tato.
Steinbeck píše fantasticky, nicméně parta vypitých lenivých dezolátů neustále podrážejících a okrádajících sebe navzájem i lidi kolem mě moc k srdci nepřirostla.
Tahle banda (včetně Steinbecka a Hilského) mi přirostla k srdci. Ačkoliv pocit obdivu k hlavním postavám pro jejich bezprostřednost, svobodu a schopnost užívat si života není zcela kompatibilní s představou života v jejich sousedství. V každém případě pro mě mimořádně živočišný a jazykově vybroušený zážitek.
"Tak honem. Mám žízeň, že bych se o ni moh opřít. Kočičky se nacházej?"
"Mraky kočiček. Všechny se tam slezly."
"Takže jdem na to, ne? Mrskněmež sebou."
Humorné příběhy? Ve mě spíše vzbuzovaly lítost, opovržení a smutek. Přečetla jsem pouze polovinu a dál jsem nepokračovala, protože mě osudy na alkoholu závislých zevláků fakt nezajímaly. Napsané pěkně, Steinbeck umí psát, ale jinak pro mě nulová hodnota.
Na plechárně je zábavnější, tady bylo takové dopředu jasné, co se stane. Ale i tak to krásně vystihovalo mentalitu totálně vypitých debilů:-)
Skvělý Steinbeck a skvělý Martin Hilský. Bravurní práce s jazykem příhody bandy dobrosrdečných povalečů proměňuje na vynikající čtenářský zážitek.
Nejdříve jsem nevěděl do čeho jsem se to naboural,Dannyho kamarádi dost nesympatický ale pro společný cíl vymysleli vždy tu nejlepší věc.Ale je to fakt banda kámošů které chcete mít.Jedno z nejlepších amerických děl.
Vůbec bych nečekal, že se dá takto skvělý a silný příběh napsat na tak málo stránek. Výborná kniha!
Úžasná kniha! Vtipná, citlivá, člověk by se do těch paisanos se širokým srdcem a prázdnou kapsou okamžitě zamiloval! Čtu ji čas od času zas a zas a vždy u věty "X se rozhodl, že pro Y udělá někdy něco hezkého" se usmívám v předtuše úžasných lumpáren.
At to někdo potvrdí nebo vyvrátí. V originále se to jmenuje Tortilla flat. Což podle mě má samo o sobě více významů. 1. flat=pláň...ok, proti tomu se nedá nic namítnout. 2.flat=byt...ti kluci žili vlastně v jednom bytě. 3. Tortilla flat= plochý jako tortilla....což by mohlo celkově vyjadřovat atmosféru ala mám dolar, tak zaplatím nájem, ale pak ho utratím za gallon vína a ani ho nedonesu tam kam jsem chtěl?
Jinak si myslím, že je to bezvadné dílo
Obdivovala jsem jazyk a překladatelský um. Jinak jsem asi na něco takového připravena nebyla a i když jsem se snažila a knihu přečetla, nemyslím, že se k ní vrátím. Nechtělo se mi smát, všechno mi připadalo hodně smutné a konec mi to potvrdil.
Po knížce Pláň Tortilla jsem sáhla po přečtení rozsáhlého historického románu od Roberta Merla a byla to skvělá volba. Z příběhu psaného starým a květnatým jazykem, na který je třeba se stále soustředit, jsem přeskočila na úžasnou oddychovku plnou sympatického humoru, která se čte úplně sama. Skvělá kniha, citlivé vyjádření všech situací s lidskostí i lehkou ironíí. Oceňuji také překlad od vynikajícího Martina Hilského, který každý příběh povznese na nádherné dílo :)
Poetické dílko Johna Steinbecka se sváráznými postavami, které měly v Monterey své živoucí předlohy. Od nekvalitního vína mě ještě teď pálí žáha :)
Poetické dílko Johna Steinbecka se sváráznými postavami, které měly v Monterey své živoucí předlohy. Od nekvalitního vína mě ještě teď pálí žáha :)
Peotické dílko Johna Steinbecka se sváráznými postavami, které měly v Monterey své živoucí předlohy. Od nekvalitního vína mě ještě teď pálí žáha :)
Danny a jeho kamarádi jsou strašná pakáž, ale člověk je musí mít rád. Dokonce i Joea Portugála, který skončil v base za udeření seržanta kanystrem od petroleje, opuštění posádky na majorově koni bez povolení k opuštění, a zapírání vlastní totožnosti... Tito Ralpha zase vyhodili z místa dozorce ve vězení a zašili ho, protože vzal vězně z basy na flám, jenže on jim zdrhnul, protože měl klíče... A k tomu všudypřítomné slunce a potoky vína. Tuhle knížku můžu číst pořád, znovu a znovu.
Štítky knihy
přátelství Kalifornie Amerika 30. léta 20. století chudoba, bída alkoholismus hospodářská krize bezdomovectví rozhlasové zpracování sousedské vztahyAutorovy další knížky
2004 | O myších a lidech |
2006 | Na východ od ráje |
2002 | Na plechárně |
1941 | Hrozny hněvu |
2003 | Toulavý autobus |
Kniha se dle mého názoru snaží říct mnohé a často je to napsáno mezi řádky. Není to jen o alkoholu a nic nedělání. Lze tu najít paralelu nejen k mnoha filozofickým myšlenkám o tom, jaký vliv má na člověka vlastnictví, ale také najít zamyšlení nad současnou dobou...