Planeta opic
Pierre Boulle
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/385484/bmid_planeta-opic-wXC-385484.jpg
4
514
514
Planetu opic můžeme zařadit do klasické science fiction literatury, i když příběh sám je podán spíše způsobem dobrodružného románu. Opičí společnost na vzdálené planetě ve vesmíru se nápadně podobá té lidské na Zemi. Boulle převrátil evoluci naruby, člověk tu není pánem tvorstva, ale zaujímá pozici zvířete, kterou dokonale rozkastované chytré opice drží v kleci. Jediný zástupce lidu jim tedy musí dokázat svou inteligenci, aby ho propustili. Na Zemi se sice vrátí, ale čeká ho tam další nemilé překvapení. Režisér Franklin J. Schaffner spolu se Stanleym Kubrickem (2001: Vesmírná odysea) přinesli v roce 1968 do filmového průmyslu hned dvě tyto nesmrtelné sci-fi klasiky. Právě Boulleho námět inspiruje světové filmaře ke stále novým zpracováním dodnes. První převedení románu na filmová plátna nenabízí z dnešního pohledu žádné převratné efekty, přesto v době svého vzniku byly právě opičí masky něčím naprosto výjimečným a reflexe soudobého i minulého chování člověka podněcuje k přemýšlení dodnes.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
La Planète des singes, 1963
více info...
Přidat komentář
Filmy nemám ráda. Ani jeden jsem neviděla celý. Ale knížka je bomba. Přečetla jsem ji jedním dechem a jsem nadšená.
Kniha, ve které jste lovnou zvěří opic. Viděl jsem filmová zpracování příběhu a byl jsem zvědav na původní příběh. Čtení mě bavilo, obzvlášť lidská hrdost až namyšlenost hlavního hrdiny příběhu slušela. Po pravdě, dost jsem se těšil, že ke konci knihy najdou ruiny Sochy Svobody nebo Eifelovy věže .. ale celkově dobré.
Prostě klasika! Četl jsem naposledy někdy v dětství a určitě se ještě v tomto životě k této knížce vrátím.
Četla jsem jako první z sci-fi knih, jelikož tento žánr moc nemusím. A nebylo to v celku zas tak špatné. Jen je mi spíše bližší to vidět zfilmované, než v knižní podobě.
paráda, klasika (nejen) žánru sci-fi; samozřejmě jsem se jako většina čtenářů neubránil porovnávání s filmovým zpracováním (to první z roku 1968 ve mně v útlém dětství zanechalo nesmazatelnou stopu), a dnes při čtení knihy jsem si uvědomil, jak výrazně se v textu odráží myšlení a vůbec společenský, historický a politický kontext 60. let 20. století
Přiznávám, že po knize jsem sáhl ze zvědavosti pro porovnání s filmem, který je v tomhle směru hodně velkou klasikou, aspoň pro mě. Kniha sice neni napěchována moderním stylem, ale pro mě byla o to zajímavější. Zajímavá je ta myšlenka... Až přírodu vytočíme ještě o trošku vic, tak nás prostě zlikviduje (nebo to zvladneme sami) a pak si ochočí jiný zvířátko. A treba to budou zrovna šimpanzi, možná že myši nebo prasata.
Ale filmovy zpracování se sochou Svobody na závěr, se mi libilo přece jen o trošku vic.
Jedna z knih, která vám nedovolí od ní odejít, dokud ji celou nepřečtete. Boulle se s tím nepáře, servíruje čtenáři to hlavní bez zbytečných oklik a zbytečných keců. 100%, 2. 5. 2021.
Původní filmové zpracování se od této předlohy liší, ale rozhodně je také výborné.
Nadčasové sci-fi. Sice nebudete ohromeni moderními technologiemi, které jednou změní náš život, ale třeba se dozvíte něco o nás samých, o lidské povaze. Budoucnost Země je možná úplně jiná, než bychom čekali.
Hvězdu navrch si román zaslouží za bezpočet filmových zpracování, které inspiroval. To platí dvojnásob ve vztahu k původní filmové adaptaci z roku 1968. Je až s podivem, jak se jejím autorům podařilo knižní předlohu téměř ve všem překonat. Návrat na Zemi, potopení vesmírné lodě, poraněný krk, jako důvod mlčení hlavní postavy. Díky těmto a dalším změnám působí příběh nejen přirozeněji, ale i děsivěji.
Fakt dobrá kniha. Při čtení mně dost mrazilo a to jen při představě, že by se toto opravdu stalo a vládly nám opice.
Mám nakoukané skoro všechny vyšlé filmy od 60. let i přesto stála knížka za přečtení. Rozhodnutí filmařů pak dává větší smysl snad ve všech filmových variantách. Osobně mám rád sci-fi, které není úplně hard. Zde je technika jen prostředkem nikoliv hlavním tahounem. Také oceňuji, že autor nemá potřebu knihu uměle natahovat třeba vysvětlováním, proč se děje na obou planetách to samé. Samotný děj nastavuje lidské rase zrcadlo. Odpor k testům na lidech je přirozený. Co kdyby se role obrátily? Rozhodně kniha stojí za přečtení a několikáté. Je útlounká a stránky mizí pod rukami.
Jednoduchý příběh, který většina lidí zná především díky filmovým zpracováním. Bohužel pro mě, jsem si dala opáčko příliš brzy. Když jsem tuto knihu poslouchala v roce 2016 v interpretaci pana Richarda Honzoviče. A tak pro mě nebylo nic v knize nového a dalo mi celkem práci se plně soustředit na příběh. Myslím si, že kniha mohla být o něco delší. Především závěr, mi přišel uspěchaný. Druhová paměť je bohužel nesmysl. Kdyby existovala, tak lidsko jako druh, nebude neustále opakovat stejné chyby. Dost mi to vadilo, stejně jako pouhé konstatování, že se akce zdařila a už letíme. Ten konec si zasloužil mnohem detailnější zpracování. Ovšem samotný závěr příběhu, považuji za opravdu vynikající a moc dobře nechápu, změnu kterou v tomto bodě dělají filmaři. Audioknižní zpracování z roku 2020 načetl pan David Novotný. Nebyla to šťastná volba. Audiokniha z roku 1985 je po všech stránkách lepší a všem případným poslouchačům doporučuji sáhnout raději po této verzi.
Pouhých 150 stránek a přitom poměrně přísný zrcadlo vůči člověku jako druhu a navíc jako bonus dostanete mnoho otázek, co je vlastně ještě lidský a co už není... "Sci" ze "sci-fi" tam trochu hapruje, ale to vůbec nevadí. Btw má to jiný konec než film.
Bylo pro mne velice těžké dočíst tuto knihu. Ne snad proto, že by nebyla čtivá a napínavá, ale pro mne byla strašně tísnivá a temná. Ale celkově to byla úžasná kniha.
Nestárnoucí klasika žánru. Ač je původní filmová adaptace povedená, s propracovaností knihy má pramálo společného. Čili chápu, že se jí pořád snaží někdo převést na filmové plátno lépe. Zatím se to ale nikomu zcela nepovedlo.
Zopakováno po mnoha letech.
Stejný dojem jako před lety, i když časem trošku ztratilo na údernosti, asi i proto, že většinou známe pointu i pointu filmu (z roku 1968), podle knihy natočeného. Na druhou stranu v dnešní trochu nejisté době, kdy je najednou všechno jinak než ještě před měsícem, působí tahle sci fi možná ještě poněkud depresivněji.
Poněkud pochmurná vize, jak snadno se může zvrtnout civilizovaná společnost, a tak trochu taky kritika lidské společnosti jako takové. A šílené pokusy lidoopích lékařů na mozcích lidí a jejich logický výklad, proč je to správné a nutné, nemrazí při tom?
Na styl Pierre Boulle si je nutno trochu zvyknout, ne každému sednou jeho někdy více, někdy méně absurdní příběhy, za vrchol jeho tvorby považuji Most přes řeku Kwai, který někteří čtenáři nepřijali, protože ho brali doslovně.
Štítky knihy
alternativní historie zfilmováno francouzská literatura opice kosmonauti, astronauti sci-fiAutorovy další knížky
| 2000 |  Most přes řeku Kwai |
| 1970 | Planeta opic |
| 1982 |  Fotograf |
| 1998 |  Neštěstí těch druhých |
| 1970 | Dokonalý robot a jiné povídky |
Klasika dobrodružné sci-fi, která dala vzniknout stejně kultovnímu filmu. Planeta opic je plná ironie, alegorie i humoru a Pierre Boulle v provokativním románu nastavuje lidstvu nekompromisně zrcadlo. Společenství primátů na vzdálené planetě Soror, kde autor otočil evoluci vzhůru nohama a člověk není pánem tvorstva, je přitom důsledkem lidské stagnace.
Příběh vypráví vesmírný cestovatel a reportér Ulyxes Mérou, člen tříčlenné posádky mířící k hvězdě Betelgeuse. Lidé jsou na planetě, kde loď přistane, primitivními divochy, primáti naopak technologicky vyspělou kulturou. Domorodce však loví pro zábavu, zavírají je do klecí a provádějí na nich vědecké experimenty. A nechávají je mezi sebou i souložit, což si hlavní hrdina celkem užívá.
Boulle do knihy promítá i své zkušenosti válečného zajatce, především frustraci z věznění a bezmoci, což zde Mérou vyřeší tak, že věznitelům prokáže svůj intelekt. A zároveň upozorňuje, že lidstvo nemá na planetě neotřesitelnou pozici a dominantním druhem se může stát za tisíce let klidně někdo jiný.
Filozofické a etické aspekty knihy a především odlišné vyznění mnoha situací, včetně jinak pojatého konce, dělají z Planety opic povinnost pro každého, kdo jen zavadil o parádní filmovou verzi. Zkuste klidně jako audioknihu, David Novotný ji načetl skvěle!