Planeta opic
Pierre Boulle
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534730/bmid_planeta-opic-65fc57df167fe.jpg
4
528
528
Soror je latinsky „sestra“. Bude ale na této sesterské planetě vše tak, jak jsme „civilizovaně“ zvyklí? Výprava pozemšťanů k obydlené oběžnici v souhvězdí Orion, kterou líčí zápisky francouzského novináře Ulyxe Mérouxe vložené do láhve plovoucí vesmírem, se zprvu jeví jako spočinutí v ráji. V džungli planety Soror se však idylka vzápětí zvrhne v masakr, když je expedice i se zdejšími němými divochy podobnými lidem přepadena oddíly opic. Vypravěč s úžasem shledává, že tihle primáti na Soroře vybudovali vyspělou civilizaci, kdežto humanoidi ustrnuli na úrovni zvířat. Jenže to už se sám stává předmětem laboratorního zájmu opičích výzkumníků Jeho odysea, při níž se romantika cestopisů sráží se satirickou antiutopií a s krutými výpady na adresu vědy zneužívající k pokusům živý „materiál“, spěje k rozuzlení, nad kterým se zachvějí i otrlí příznivci fantastiky.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
La Planète des singes, 1963
Interpreti: David Novotný
více info...
Přidat komentář
Předloha je vlastně úplně jiná a zároveň stejná jako slavný film z r. 1968 (který jako jediný ze série za něco stojí). Nápad je výborný. Ale když spisovatel potřebuje nějak odhalit, co se na planetě v dávné minulosti stalo, použije fakt divnou věc. Jedna z lidských postav vám prostě strčí pod nos tzv. "vzpomínky z druhové paměti" a fertig. Nemůžu se zbavit dojmu, že pan Boulle byl líný vymyslet něco lepšího.
Planetu opic měl vždycky moc rád můj taťka a já jsem se toho jako děcko strašně bála. Ty gorily byly fakt děsivé. Teď po letech jsem narazila na knižní předlohu, o které jsem ani nevěděla a je to bomba. Opravdu nadčasové, skvěle vykreslené, člověk může popustit uzdu fantazie. Film jsem neviděla mnoho mnoho let, takže se mi scény vybavovaly jen mlhavě, což je podle mně velká výhoda. Skvělý nápad a knize se asi nikdy žádný film nevyrovná (viděla jsem pak nějaký film s tím opičákem Ceasarem a za mně nic moc)
Klasika dobrodružné sci-fi, která dala vzniknout stejně kultovnímu filmu. Planeta opic je plná ironie, alegorie i humoru a Pierre Boulle v provokativním románu nastavuje lidstvu nekompromisně zrcadlo. Společenství primátů na vzdálené planetě Soror, kde autor otočil evoluci vzhůru nohama a člověk není pánem tvorstva, je přitom důsledkem lidské stagnace.
Příběh vypráví vesmírný cestovatel a reportér Ulyxes Mérou, člen tříčlenné posádky mířící k hvězdě Betelgeuse. Lidé jsou na planetě, kde loď přistane, primitivními divochy, primáti naopak technologicky vyspělou kulturou. Domorodce však loví pro zábavu, zavírají je do klecí a provádějí na nich vědecké experimenty. A nechávají je mezi sebou i souložit, což si hlavní hrdina celkem užívá.
Boulle do knihy promítá i své zkušenosti válečného zajatce, především frustraci z věznění a bezmoci, což zde Mérou vyřeší tak, že věznitelům prokáže svůj intelekt. A zároveň upozorňuje, že lidstvo nemá na planetě neotřesitelnou pozici a dominantním druhem se může stát za tisíce let klidně někdo jiný.
Filozofické a etické aspekty knihy a především odlišné vyznění mnoha situací, včetně jinak pojatého konce, dělají z Planety opic povinnost pro každého, kdo jen zavadil o parádní filmovou verzi. Zkuste klidně jako audioknihu, David Novotný ji načetl skvěle!
Filmy nemám ráda. Ani jeden jsem neviděla celý. Ale knížka je bomba. Přečetla jsem ji jedním dechem a jsem nadšená.
Kniha, ve které jste lovnou zvěří opic. Viděl jsem filmová zpracování příběhu a byl jsem zvědav na původní příběh. Čtení mě bavilo, obzvlášť lidská hrdost až namyšlenost hlavního hrdiny příběhu slušela. Po pravdě, dost jsem se těšil, že ke konci knihy najdou ruiny Sochy Svobody nebo Eifelovy věže .. ale celkově dobré.
Prostě klasika! Četl jsem naposledy někdy v dětství a určitě se ještě v tomto životě k této knížce vrátím.
Četla jsem jako první z sci-fi knih, jelikož tento žánr moc nemusím. A nebylo to v celku zas tak špatné. Jen je mi spíše bližší to vidět zfilmované, než v knižní podobě.
paráda, klasika (nejen) žánru sci-fi; samozřejmě jsem se jako většina čtenářů neubránil porovnávání s filmovým zpracováním (to první z roku 1968 ve mně v útlém dětství zanechalo nesmazatelnou stopu), a dnes při čtení knihy jsem si uvědomil, jak výrazně se v textu odráží myšlení a vůbec společenský, historický a politický kontext 60. let 20. století
Přiznávám, že po knize jsem sáhl ze zvědavosti pro porovnání s filmem, který je v tomhle směru hodně velkou klasikou, aspoň pro mě. Kniha sice neni napěchována moderním stylem, ale pro mě byla o to zajímavější. Zajímavá je ta myšlenka... Až přírodu vytočíme ještě o trošku vic, tak nás prostě zlikviduje (nebo to zvladneme sami) a pak si ochočí jiný zvířátko. A treba to budou zrovna šimpanzi, možná že myši nebo prasata.
Ale filmovy zpracování se sochou Svobody na závěr, se mi libilo přece jen o trošku vic.
Jedna z knih, která vám nedovolí od ní odejít, dokud ji celou nepřečtete. Boulle se s tím nepáře, servíruje čtenáři to hlavní bez zbytečných oklik a zbytečných keců. 100%, 2. 5. 2021.
Původní filmové zpracování se od této předlohy liší, ale rozhodně je také výborné.
Nadčasové sci-fi. Sice nebudete ohromeni moderními technologiemi, které jednou změní náš život, ale třeba se dozvíte něco o nás samých, o lidské povaze. Budoucnost Země je možná úplně jiná, než bychom čekali.
Hvězdu navrch si román zaslouží za bezpočet filmových zpracování, které inspiroval. To platí dvojnásob ve vztahu k původní filmové adaptaci z roku 1968. Je až s podivem, jak se jejím autorům podařilo knižní předlohu téměř ve všem překonat. Návrat na Zemi, potopení vesmírné lodě, poraněný krk, jako důvod mlčení hlavní postavy. Díky těmto a dalším změnám působí příběh nejen přirozeněji, ale i děsivěji.
Fakt dobrá kniha. Při čtení mně dost mrazilo a to jen při představě, že by se toto opravdu stalo a vládly nám opice.
Mám nakoukané skoro všechny vyšlé filmy od 60. let i přesto stála knížka za přečtení. Rozhodnutí filmařů pak dává větší smysl snad ve všech filmových variantách. Osobně mám rád sci-fi, které není úplně hard. Zde je technika jen prostředkem nikoliv hlavním tahounem. Také oceňuji, že autor nemá potřebu knihu uměle natahovat třeba vysvětlováním, proč se děje na obou planetách to samé. Samotný děj nastavuje lidské rase zrcadlo. Odpor k testům na lidech je přirozený. Co kdyby se role obrátily? Rozhodně kniha stojí za přečtení a několikáté. Je útlounká a stránky mizí pod rukami.
Jednoduchý příběh, který většina lidí zná především díky filmovým zpracováním. Bohužel pro mě, jsem si dala opáčko příliš brzy. Když jsem tuto knihu poslouchala v roce 2016 v interpretaci pana Richarda Honzoviče. A tak pro mě nebylo nic v knize nového a dalo mi celkem práci se plně soustředit na příběh. Myslím si, že kniha mohla být o něco delší. Především závěr, mi přišel uspěchaný. Druhová paměť je bohužel nesmysl. Kdyby existovala, tak lidsko jako druh, nebude neustále opakovat stejné chyby. Dost mi to vadilo, stejně jako pouhé konstatování, že se akce zdařila a už letíme. Ten konec si zasloužil mnohem detailnější zpracování. Ovšem samotný závěr příběhu, považuji za opravdu vynikající a moc dobře nechápu, změnu kterou v tomto bodě dělají filmaři. Audioknižní zpracování z roku 2020 načetl pan David Novotný. Nebyla to šťastná volba. Audiokniha z roku 1985 je po všech stránkách lepší a všem případným poslouchačům doporučuji sáhnout raději po této verzi.
Pouhých 150 stránek a přitom poměrně přísný zrcadlo vůči člověku jako druhu a navíc jako bonus dostanete mnoho otázek, co je vlastně ještě lidský a co už není... "Sci" ze "sci-fi" tam trochu hapruje, ale to vůbec nevadí. Btw má to jiný konec než film.
Bylo pro mne velice těžké dočíst tuto knihu. Ne snad proto, že by nebyla čtivá a napínavá, ale pro mne byla strašně tísnivá a temná. Ale celkově to byla úžasná kniha.
Štítky knihy
alternativní historie zfilmováno francouzská literatura opice kosmonauti, astronauti sci-fiAutorovy další knížky
| 2000 |  Most přes řeku Kwai |
| 1970 | Planeta opic |
| 1982 |  Fotograf |
| 1998 |  Neštěstí těch druhých |
| 1970 | Dokonalý robot a jiné povídky |
Člověk je při čtení samozřejmě ovlivněn oním nejstarším a nejznámějším filmem, obě díla od sebe nejde už po tolika letech a jisté kultovnosti oddělit, ale přesto přichází pár překvapení...
+ Jsem moc rád, že kniha dává v otázce času i lokace větší smysl než film (vždy mi to vrtalo hlavou), i když pravda, není to tak efektní (přebal audioknihy proto mate a láká na něco, co - naštěstí - nepřijde).
+ Baví mě zarámování příběhem z vesmírné plachetnice. Takový příjemný autorský vtípek.
- Připadá mi, že si autor načetl až moc textů o výzkumu chování zvířat a prostě se z toho musel vypsat. Až natolik, že dlouhé odstavce o experimentech (a vychytralosti hlavní postavy) jsou na tak krátkou knihu poněkud ubíjející.
- Chápu, že je kniha jakýmsi zamyšlením/alegorií ve fantasy hávu, ale těch náhod a souher okolností je trochu moc.
...každopádně jde o klasiku, která si své místo v poličce zaslouží. Už jen samotným (evolučně-devolučním) základem celého příběhu.