Třetí planeta smrti
Harry Harrison
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/5890/planety-smrti-treti--5890.jpg
4
167
167
Planety smrti série
< 3. díl >
Planeta Felicity měla být novým domovem Pyrranů. Na první pohled krásná planeta s dostatkem přírodního bohatství. Jenže pod krásnou slupkou se skrývá – třetí planeta smrti. Vládce planin Temuchin a jeho bojovníci jsou nepřekonatelnou překážkou kolonizace planety. Narazili Pyrrané na protivníky sobě rovné? Poradí si Jason dinAlt i tentokrát? Třetí kniha z trilogie samostatných příběhů o planetách smrti jednoho z klasiků science fiction. Milovníci akční, dějem nabité sci-fi se mají na co těšit...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2001 , Fantom PrintOriginální název:
Deathworld Three, 1968
více info...
Přidat komentář
Jason dinAlt se snaží přesvědčit Pyrrany, aby odletěli ze své planety a kolonizovali planetu Felicity, protože jedině tak můžou dál rozvíjet svojí civilizaci. Ovšem na planetě Felicity jsou vládci planin a jejich vůdce Temuchin nedá svou zemi zadarmo. Třetí díl této klasiky opět přináší jako předchozí díly skvělý příběh o smrtící planetě a hlavně děj nabitý akcí od začátku do konce.
Oddechová rychlovka opět tak trochu ve stylu Marka Stonea. Jen tu schází android Ray. Jason je taky nezničitelný, vždy si ví rady a na jakékoliv primitivní planetě prostě udělá pořádek. A je to tak asi dobře.
První díl stál na šokující pointě objasňující povahu vražedného světa. Ten druhý byl pokus ještě jednou vstoupit do stejné řeky. Ten třetí už je klasické dobrodružství, které by se bez motivu smrtonosné planety úplně obešlo. Pointa je tu také, ale dopředu odhadnutelná a vcelku banální. Říkám si, jestli autora příliš nesvazoval ústřední motiv série.
Všechny tři planety smrti čtu v rychlém sledu za sebou. První je nejlepší, druhá slabší, třetí zase o kus lepší, ale na první nedosáhne. Aspoň že se to nenatahuje a příběh je relativně krátký, přímočarý a rychle odsýpá.
Oddechovka to byla pěkná.
Sice opět jen dobrodrůžo bez nějakých zásadních myšlenek, ale lepší než druhý díl.
Planety smrti jsou určeny hlavně pro zábavu a potěšení ze čtení. Jakékoliv srovnávání s klasikou, nebo clasickými autory je mimo mísu. Mají svůj cíl, ten plní a nic víc.
Třetí díl mě bavil stejně jako první a víc jak druhý, intriky, boje, nomádi a hlavně Pyrrané.
Klasika, kterou jsem četl kdysi v knihovně a po letech se k ní vrátil. určitě doporučuji.
Podprůměr. Spíš než o sci-fi se jedná o jakožestředověkou fantasy, která na mě působila unaveně a bez nápadu. Ústřední postava ztratila na charismatu a stal se z ní nudný a poměrně nesympaticky cynický pragmatik, dění okolo je snůška nepříliš strhujících půtek mezi lidskými kmeny a ptákoměření jejich vůdců ve vysoce pozemsky působícím settingu (takže originalita a kreativita nízká). Nejslabší z původní trilogie Planet smrti, novější pokračování snad vzhledem ke klesajícímu hodnocení ani zkoušet nebudu.
Byly tam celkem dobré nápady, ale na druhou stranu dost často se tam postavy chovají naprosto nelogicky. Navíc souhlasím s tím, že motivace je hodně uměle našroubovaná. Ale dobrodružné to bylo a jako oddechovka ok.
Stále to samé dokola jako předchozí dva díly, po třetí už mě to moc nebavilo i když všechny knihy velmi čtivé, byl jsem rád, že jsem se jich zbavil. Víckrát takový brak číst nehodlám.
První planeta se mi líbila podstatně víc. Pro ty, co mají rádi sci-fi a zároveň historické romány, by měla kniha větší váhu. Já nejsem příliš milovnicí sci-fi, kde se hrdina jakoby vydává zpět v historii a znovu "objevuje Ameriku". Konec se mi líbil, hezky si to Jason vymyslel. Přidávám se ale také k názoru, že už mu sláva stoupla do hlavy. Ale třeba to byl autorův záměr?
Tretia Planéta Smrti už začína trpieť syndrómom viackrát vylúhovaného vrecka čaju. Ďalšia planéta, ďalšia civilizácia pošahaných barbarských mongolov na holenie a rekultiváciu. Na začiatku je treba len bleskovo vymyslieť dôvod prečo letieť z Pyrru na nejaký iný nebezpečný svet a potom už len nechať hrdinu Jasona aby ho spasil. Stále sa to fajn číta, len je to zasa to isté čo predtým, akurát v bledomodrom azuritovom odtieni, bez nejakých výraznejších nápadov a toho humorného podtónu čo som chválil minule. Jason sa vlastne takmer po celý čas iba snaží infiltrovať k miestnemu Džingischánovi a pomaličky smerovať jeho konanie želaným smerom. Ono to nie je nuda a aj napätie tam je, ale celkovo skôr nevýrazná záležitosť.
Třetí planeta smrti... nezanechává dojem. Četl jsem ji spolu s ostatními asi před osmi lety, a zatímco v případě ostatních dílů si jsem vcelku schopen vybavit jejich děj, zde zůstalo jen mlhavé povědomí o tom, že jde o nejslabší díl, kde komediálnost byla až přehnaná a jehož děj mi naprosto neutkvěl. Přesto si to vybavuji jako svižné, čtivé dílo.
Pro mě ukončení původní trilogie trpí veškerými neduhy snad všech trilogií, které jsou volně spjaté. A tím je opakování. Kombinace jedničky a dvojky, kdy po dvojce si hlavní hrdina začne konečně naplno vychutnávat svůj syndrom malého bůžka a přetvářet celé civilizace ke obrazu svému. :D Není pravda, že by to bylo úplně stejné. Líbí se mi ten vývoj. Jen místy příběh ztrácel dech. Závěr opět luxusní. A dokonce bylo i slovo na M. :)
Tentio příběh nebyl tak originální jako dva předchozí, ale když už jsem si ho koupil, tak jsem se začetl a zjistil, že mě to baví. Tímto však v sérii končím a dávám přednost něčemu jinému.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Na západ od ráje |
| 2001 | Kladivo a kříž |
| 1991 | Druhá planeta smrti |
| 1995 |  Ocelová krysa |
| 1999 | Zima v ráji |
Třetí díl série planet smrti jsem četl hned v závěsu za druhým a možná to byla chyba. Vlastně se nic nezměnilo. Jason dinAlt už zapomněl na to, jaké to bylo na první a druhé planetě smrti a spadnul zase do stejného průseru. Tentokrát ale na planetě, která ale pro změnu hodně připomíná temnej středověk. Jakože opět super, sranda, ironie a sarkasmus stříká ze všech směrů, ale vlastně je to pořád dokola to samé.