Plavba Jitřního poutníka
C. S. Lewis (p)
Letopisy Narnie série
< 3. díl >
Ve třetím díle Letopisů se do Narnie dostává vedle Edmunda a Lucie také jejich bratranec Eustác. Ocitají se rovnou na palubě Jitřního poutníka, lodi, na níž vyplouvá na svou objevitelskou cestu princ Kapsian. Eustác se na samém počátku dobrodružné výpravy promění, pro svou hamižnost a škodolibost, v draka. Nakonec se vše v dobré obrátí a přes mnohé útrapy a boje doputuje posádka Jitřního poutníka až na samý konec světa.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 1999 , Návrat domůOriginální název:
The Voyage of the Dawn Treader, 1952
více info...
Přidat komentář
Propojení imaginárního a reálného světa v knize je opětovně mistrovské a jejich prolínání je plné magie. Tento díl nám ukazuje, že je správné dát každému druhou šanci ať je jaký chce, ale víme že se může změnit. Hlavně nemáme soudit knihu podle obalu, ale podle obsahu stejně tak jako charakter lidí.
Naše nejoblíbenější kniha z celého cyklu. Vnoučata ohromně baví cestovat po ostrovech a kreslit, jak si je představují! Narnie úžasně rozvíjí fantazii!
Plavba Jitřního poutníka mne nijak zvlášť neoslovila, přestože má mnoho co nabídnout. Její příběh sestává hlavně z příběhů zažitých na jednotlivých ostrovech, které jsou zajímavé, ale jako dětský čtenář jsem měl pocit absence většího přesahu. Nejzajímavější na celé knize je za mne krásně zpracovaný osobnostní růst jedné z hlavních postav, který byl o to zajímavější, že byla v celé sérii nová a na začátku opravdu protivná.
Příjemné čtení vedené zase jiným směrem od mistra fantazie a slova. Už se těším na další díl.
Opět jeden z těch lepších dílů celé série - ten efekt poznávání nepoznaného tady hrál opravdu velkou roli a dával knize celkově velice dobrý náboj. Trochu nedůvěryhodně na mě působila až snad příliš rychlá proměna Edmunda, který v jednu chvíli své chování otočil o 180 stupňů - věřil bych jeho proměně, kdyby byla více postupná, takto to bylo opravdu až moc na sílu.
Jinak ale fajn čtení, Narnie se čte opravdu jednoduše a je to taková "oddechovka" - pokud tohle akceptujete, tak si čtení užijete a Plavba Jitřního poutníka je jednou z lepších knih této série.
U této série mě baví, že se další část odehrává vždy v jiném čase, prostředí, což dává autorovi možnost rozvinout fantazii dalším novým neokoukaným směrem. Přesto je propojena s předchozími částmi zmínkami o hrdinech, kteří se vynořují z dávných časů jako legendy. Paráda. Co bude příště?
Plavba po Narnii skrývá spoustu krásného a magického, jako celá země. Tento díl v sobě skrývá i spoustu poučení, které se mi líbily. Byly nenápadně skrytu a je jen na čtenáři, či si jich povšimne, či nikoliv.
Táto kniha by mala byť skôr piata než tretia.Na konci troško smutná ale už sa teším na ďalšiu časť.Pekna a doporučujem ju :)
U tohoto dílu, musím dát proste o * méně.. Ja se do tohoto dílu, prostě nemohla začíst..Nebylo to jak u prvních dvou dílu.. :( což mě lehce zklamalo..ale možná, že to bylo také tím, že mi tam proste chyběli postavy Petra a Zuzany..a nedovedu si představit další díl bez Lucinky a Edmunda..no uvidíme :)
Taková narnijská pohádková Odysseia plná zázračných divů, nadpřirozených tvorů a kouzel. Každý ostrov a dobrodružství nese nějaké to poučení.
Vše je sice plné fantazie, ale takové nějaké neuspořádané. Děti z Londýna tentokrát neměly žádný zásadní důvod k tomu octnout se v Narnii, což trochu vyvolává otázku, proč tam vlastně byly? Ale své kouzlo příběh má, to zase jo.
Lewis v „Poutníkovi“ dokazuje, že toho o mořeplavbě ví opravdu hodně (stejně jako v „Koni a jeho chlapci“ dokazuje, že toho ví hodně o jezdectví). Vleklou mořskou bouři se všemi nepříjemnostmi, které jsou s ní spojené, nebo pocity člověka ve strážním koši, pod nímž se střídavě objevuje paluba a vodní hladina, popsal tak skvěle (skoro bych řekla naturalisticky), že jsem opravdu měla pocit, jako bych to zažívala spolu s hrdiny. Přemýšlela jsem, jak se asi cítil on sám, když se poprvé plavil po moři – osmiletý hoch cestou na internátní přípravku, kam vůbec jít nechtěl. Možná, že se v duchu utěšoval představou nějakého dobrodružství podobnému tomu, o kterém později napsal „Poutníka“.
Je to knížka plná fantazie — i když jen málo prvků je Lewise čistě autorských —, zřetelně inspirovaná renesančními objevitelskými plavbami a bájivými cestopisy. (Nejradši asi mám část, v níž Lucinka čte v kouzlené knize, a vlastně celý Ostrov Hlasů s „Ňomopody“.) No, a pak je to také knížka silně konzervativní, v náznaku kritizující „moderní vymoženosti“ typu feminismu, vegetariánství či přehnané hygieny. Lewis sice neschvaluje otrokářství, zato imperialismus bere jako samozřejmost, jak je zřejmé ze (znovu)podrobení Osamělých ostrovů. Budiž, od křesťanského autora bych ani žádnou radikální modernitu neočekávala. Spíš mi přijde nedomyšlené, že Kaspian svým zákazem otrokářství rozvrátí ostrovní ekonomiku, nový místodržící mu oznámí, že hrozí občanská válka, a princ zcela nepohnutě odpluje dál zkoumat neznámé kraje. :D Ale to je snad moje jediná výtka, jinak je Lewis v politických a psychologických pasážích velice realistický a zkušený. A při tom všem pořád má rád lidi a dovede být dojemně milý. Není to dokonalá kniha, ale bylo by obtížné neoblíbit si jejího autora.
Tento díl se podobá filmu snad jen v názvech míst. Jinak je to úplně něco jiného. Musím ale říct, že kniha se mi líbila víc. Doporučuji. Hrozně se mi líbí jak je do příběhu zapasován Eustace.
SPOILER!!! Ohledně Lucčina a Edmundova (ne)návratu si myslím totéž, co je u minulého dílu o Petrovi a Zuzaně.
Zvláštní kniha, hlavně tím, že se do ní nevrátí některé hlavní postavy. Líbilo se mi, že jsme prozkoumávali neznámé krajiny. To objevování bylo opravdu perfektně napsané. Miluju objevování nových míst a tato kniha jich byla plná.
PS: Když jsem zjistila že Eustác bude hlavní postava další knihy (Stříbrná židle – čtu to chronologicky), říkala jsem si to snad ne. Snad to přežiju. V tomto díle mi ta jeho povaha doslova lezla na nervy.
Trochu se změnila sestava hrdinů. Jitřní poutník pluje od ostrova k ostrovu a na každém čeká nějaké dobrodružství. Skvělý díl, ze skvělé série. Srdečně doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Poznámka k různým vydáním Letopisů Narnie.
Na doporučení jedné naší milé paní knihovnice jsem si sérii přečetl ve dvou různých překladech, abych je mohl porovnat.
O starší překlad se postarala paní Renata Ferstová. Zdá se mi, že použila až příliš hovorový jazyk (především v přímé řeči), který mi k tajemné a vznešené Narnii tak docela nesedl. Ale možná bude dnešním mladým čtenářům bližší?
Novějšího překladu se ujala paní Veronika Volhejnová. Její styl mi vyhovoval více. Zdálo se mi, že lépe vystihuje atmosféru příběhů.
Protože jde o knihy určené především dětem, zhodnotím ještě různé ilustrace pomocí hvězdiček.
Renata Fučíková – 1, Ondřej Laštůvka – 3, Pauline Baynesová – 5.
Vše je pouze věc osobního vkusu. Já doporučuji knihy v překladu paní Volhejnové, s ilustracemi paní Baynesové.
P.S. Bez ohledu na vydání, jde o skvělý zážitek.
První dva díly Narnie si byly mírně podobné a obsahovaly rozsáhlé bitevní scény, které mi moc neseděly. V tomto dílu přichází na řadu dobrodružství z objevování nových zemí, plavba po moři a všechny možné nesnáze, které tento druh cestování obnáší. Možná ke konci už jednotlivé objevené ostrovy se svými kouzelnými specifiky začnou čtenáři splývat, ale je jich nakonec tak akorát, aby se v nich neztratil úplně.
Při tak dlouhé a náročné plavbě se najde prostor pro všemožné hrdinské činy, překonávání různých pokušení, cizelování charakterů i řešení sporů, kterým nelze zabránit. Nejsem příliš fanouškem Aslana s jeho všemocností, ale v tomto díle zase tolik prostoru nedostal a hrdinové se z většiny šlamastyk museli dostat vlastními silami. A tak to má být.
Je to nejlepší kniha, kterou jsem v této sérii zatím četla. Připomnělo mi to knihu Princeta a kapitán, tím cestováním po moři. Jsou to spíš dobrodružné samostatné příběhy a některé z nich mě dost bavily. A celkově se mi kniha moc líbila. Kniha a film jsi jsou dost podobné, samozřejmě až na pár výjimek. Knihu vřele doporučuji.
Tento díl mne bohužel vůbec nebavil. Jen takový řetězec náhodných malých dobrodružství. A Eustach? Původní postavy už jsou nuda, tak tam dáme dalšího protivce, aby bylo o čem psát? Meh...
Třetí díl asi nejobjemnější. Linii plavby rozvětvují mnohá zakotvení a mnohá příběhová odbočení. Z řádků si vezmou hodně věcí děti i starší děti, mezi řádky je zase „napsáno“ něco i pro dospěláky.
P.S. …a v první polovině knihy byl ten Eustác tak krásně protivný… …snad až k zabití…:-)
Štítky knihy
přátelství děti křesťanství zfilmováno dobrodružství rozhlasové zpracování fantasy mluvící zvířata
Autorovy další knížky
1991 | Lev, čarodějnice a skříň |
2008 | Rady zkušeného ďábla |
1993 | Čarodějův synovec |
1992 | Princ Kaspian |
1993 | Poslední bitva |
Jeden z těch lepších dílů celého cyklu Letopisů Narnie. Moc mě bavila plavba mezi jednotlivými ostrovy, navštěvování stále nových míst. Ostrovy jsem si reálně představovala, rozhodně to hodně vzbuzovalo moji fantazii.