Plavba s tigrom / Pi a jeho život
Yann Martel
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/297777/bmid_plavba-s-tigrom-pi-a-jeho-zivot-AIF-297777.jpg
4
980
980
Kniha je nielen príbehom o stroskotaní a záchrane, je zároveň úvahou a meditáciou o stvorení a ľudskom poslaní, o jedinečnosti života na Zemi. Druhé vydanie.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
Life of Pi, 2001
více info...
Přidat komentář
Po delší době můžu dát s klidem v srdci nějaké knize plné hodnocení. Taková trošku dospělejší verze Malého prince. Plná životních mouder a věcí k zamyšlení. Výborná kniha.
Zajimavý, dobře čtivě napsaný příběh.Ty náboženství na začátku mě vůbec nevadila, spíše naopak, dobrý rozjezd a mě to bavilo - všechno. Podáno tak, že jsem si myslela, že se to opravdu stalo. Konec mě úplně zmátl....
Příběh je to živý a čtivý, i když mě, jakožto náročnějšího čtenáře místy trošičku uklimbával. Ale to byly opravdu jen jednotlivé případy, a pak hned došlo na nějaký silný okamžik, ať už lyricky či epicky. Na pozadí dobrodružství se skrývá samozřejmě mnoho témat k přemýšlení, jež budou jistě námětem mých úvah v následujících dnech, možná týdnech. Ta fiktivní narace mi přišla trochu zbytečná, ale zřejmě to příběh má doplnit, aby působil pravdivě.
Vyzdvihl bych ještě práci překladatelů, včetně výborného doslovu pana Mikolajka, který zde mluví o tom, že první část knihy je jakýmsi protihlasem části druhé. To mi přišlo velmi zajímavé. Kniha určitě změnila můj pohled na některé věci, možná na svět jako takový, také mě překvapovala i těšila. Takže účel jistě splnila.
Krásně odvyprávěný příběh, který správně gradoval včetně začátku, jež mě bavil a bez nějž by celý příběh neměl patřičnou oporu od níž se tak divoce odpíchl a rozvířil. Proti srsti mi byla pak jen trochu zbytečně za vlasy přitažená část s masožravým ostrovem, již bych ráda oželela. Závěr byl po té předchozí ač morbidní poetice celého příběhu mrazivý
Tak nejdřív jsem viděla film a to asi knihu zachránilo před tím abych ji neodložila při tom nudném a zdlouhavém začátku. Kupodivu jsem v knize našla to co mi chybělo ve filmu a naopak. Přes tu počáteční nudu, kterou se autor snaží čtenáře naladit na tu správnou vlnu, aby zbytek knihy byl opravdu parádní jízda, se musí člověk přenést. Rozhodně je to brilantně podaný příběh a vymyslet takovouto neotřelou a originální zápletku v dnešní době, kdy jsou miliony témat propírany stále dokola s drobnými obměnami.... smekám.
Chtěl bych dát 5*, ale za prvních cca 100 stran, které netrpělivého čtenáře dokážou s jistotou odradit, musím dát 4*.
Ovšem co následuje pak, je SMRŠŤ:-) Odložil jsem všechny povinnosti, málem přejel cílovou stanici a hned po vystoupení z vlaku spěchal na klidné místečko, kde jsem knihu dočetl.
Následné shlédnutí filmu pro mě vytvořilo nejsilnější kombinaci kniha+film co znám. Vidět na plátně tak dokonale zhmotněné to, co si člověk díky autorovi a své fantazii "jenom" představuje je úžasné!
Trvalo mi dlouho, než jsem se začetla, první část sice víceméně má své opodstatnění (hlavně tedy pasáže zaobírající se životem zvířat), přesto jsem se skrz to prodírala těžce, popisy kanadského domu byly nudné, nezáživné, všudeprostupující inklinace k vyznávání náboženství chvílemi až otravná. Druhá část už mě bavila více, začetla jsem se a těšila se na konec, který měl být úžasný a skvělý, když jsem se k tomu ale dostala, zmohla jsem se jen na rozhořčené "Co?!". Chápu tu paralelu, mnohovrstevnatost příběhu, i onu autorem poskytnutou možnost subjektivního výkladu, přesto mě to zpochybnění rozčarovalo a víc zklamalo, než potěšilo, a musím říct, že ten pocit neukončenosti a nespokojenosti z podoby slibovaného velkolepého finále mě zasáhl opravdu nemile. Proto dávám 3*
Skvělá kniha s trochu rozpačitým začátkem. Originální, rádoby líbivá i šokující, bezesporu nápaditá. Doporučuji.
A jelikož zaměnili jména, tak se tygr nejmenuje Bumbálek ale Richard Parker...poutavý příběh s velmi zajímavým závěrem...
Bohužiaľ, s pozitívnymi názormi sa celkom nedokážem stotožniť, pretože ma román nijako extra neohúril, ani nepresvedčil. To, že sa niečo číta ľahko a tvári sa, že chce pohladiť dušu, často nestačí. A to je tento prípad. Plavba s tigrom mi pripadá ako kniha na objednávku v kategórii „zaručený doják = bestseller“, od ktorého sa automaticky očakáva minimálne rovnako úspešné filmové spracovanie.
Romány postavené na mixe osvedčených atribútov ako dojímavosť, odvaha, utrpenie, láska, odvolávanie sa na božie slovo, meditácie o ľudskom bytí, atď, atď. občas beriem, pokiaľ z nich príliš nevytŕča prvoplánovosť. Tu som však od samého začiatku cítila snahu dojať a rozcítiť za každú cenu, čo začalo hneď v úvode vetou - „Prečítajte si príbeh, ktorý vás prinúti uveriť v Boha“ - nemôžem si pomôcť, ale takéto expresíva ma napĺňajú značnou nedôverou a okrem toho, doteraz mi nie je jasná pointa (to však možno bude len tým, že som menej chápavá...). Jediné plus dielka vidím v tom, že pokiaľ má človek vzťah ku zvieratám, dozvie sa tu o nich skutočne veľa zaujímavého a len za túto snahu som pôvodne plánovala dať o jednu hviezdičku viac. Film som síce nevidela, avšak mám tendenciu veriť, že atraktívne prostredie a filmové efekty by mohli celkový dojem o niečo vylepšiť.
Krásné čtení. Na rozdíl od "Bzunga" (2 komentáře pode mnou) mě kniha okouzlila a film zklamal - kniha je mnohovrstevnatá, film jen prázdné líbivé záběry. Ke knize se budu vracet, k filmu nikoliv (ještě že jsem nepodlehla obecnému nadšení a počkala si, až DVD bude k dispozici v půjčovně).
Do knihy jsem se pustil až po shlédnutí filmu. A zklamání. Kniha nenabízí žádnou přidanou hodnotu, naopak tam kde film oplýval barvami, v knize zbyla jen šedá nuda. Chvíli vyprávění o náboženství, chvíli o zoo... Celé se to nese v duchu "a jednou se nám stalo na skautském táboře... A to potřebujete hoblík, pilku, malé dláto, velké dláto...". Jeden z mála případů, kdy filmové zpracování výrazně předčilo předlohu.
Piscine Molitor Patél. Toto jméno vidím pořád v hlavě a musím říct, že se mi líbí, jak zní. Tento příběh je naprosto úžasný a mě mrzí, že jsem se k němu dostala až po shlédnutí oscarového filmu. Zprvu jsem to celé dosuzovala, ale film se mi zalíbil natolik, že jsem knize neodolala. První část knihy je trochu zdlouhavější, nudnější a někteří ji odloží již tady. Já říkám: To nedělejte. Raději přelistujte k druhé části. Jinak přijdete o to, o čem kniha vlastně je. V první části totiž Pí srovnává jednotlivá náboženství a to není příliš záživné téma. Mě osobně to taky příliš nebavilo, ale jsem ráda, že jsem čtení nevzdala. Po straně sto to všechno začne. Čtení se mi moc líbilo a nikde jsem se vysloveně nenudila. Určitě doporučuji.
Znáte to, čtete, čtete a pak je najednou konec a vy na to koukáte jak tele na nová vrata. Tak jsem koukala na konci Pičínova vyprávění, respektive za doslovem. Kurňa, jak to tak mohl...no nebudu tady někoho připravovat o ty konce. Řeknu jen tohle: Pí nemá hranice, ale má Boha, Pí má hranice, protože má tygra, tygr a Pí mají hodně společného. Nevěřte na bratrství a lásku s člověkem, se kterým jste zdánlivě na jedné lodi, pokud se jmenujete příjmením Parker, zvažte, zda svého syna pojmenujete Richard. A na konec, já si vybírám ten lepší, byť se obávám, že je jsou spolu ty příběhy neoddělitelně spjaty.
Kdepak, ten konec je na knize to nejlepší. Bez něj by to byly Guliverovy cesty, ne? To kvůli němu je o čem přemýšlet. Skvělá kniha. Už jste někdo viděl film? Stojí za to?
Štítky knihy
křesťanství náboženství zfilmováno zvířata, fauna islám trosečníci kanadská literatura hinduismus rozhlasové zpracování Bookerova cena
Autorovy další knížky
| 2004 |  Pí a jeho život |
| 2011 |  Beatrice a Vergilius |
| 2016 | Portugalské velehory |
| 2005 | Fakta v pozadí případu Roccamatiových z Helsinek a jiné povídky |
Nejvíce mě bavila první a třetí část. Vím, že u většiny to je přesně naopak, ale ta část na moři mě opravdu chvílemi moc nezaujala. Zatímco to, jak Pí objevoval různá náboženství, mě bavilo. Knížka se mi úžasně četla. I když jsem už předtím viděla film, dílo mě nenudilo a celkem jsem se u něj bavila. Nad některými částmi se člověk i pousměje a nad některými krčí nos. Líbilo se mi to, nad čím mě autor donutil se zamyslet, když si pomyslím, že já jsem také spíše uvěřila druhé verzi příběhu, která je pro mě snáze přijatelnější a více reálná.