Plavba s tigrom / Pi a jeho život
Yann Martel
Kniha je nielen príbehom o stroskotaní a záchrane, je zároveň úvahou a meditáciou o stvorení a ľudskom poslaní, o jedinečnosti života na Zemi. Druhé vydanie.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
Life of Pi, 2001
více info...
Přidat komentář
Z téhle knihy mám rozporuplné pocity, námět téhle robinsonády je rozhodně originální, ale ...
Na jedné straně krásný, idylický začátek, sympatická Patélovic rodina, popisy zvířat, jejich zvyků, vč. "varování", jak nebezpečná mohou být (a Pí to všechno ví, vždyť vyrůstal v zoo) ... a pak přijde konfrontace s největšími světovými náboženstvími ... a tady musím říci bohužel - pro mě nejméně uvěřitelná část knihy ... ano dokážu uvěřit tomu, že 16-ti letý chlapec v konfrontaci s neuvěřitelnou silou oceánu dokázal přežít 227 dní ve společnosti tygra sám na voru (strach - jak bylo citováno v příspěvku "Prostě-já" dokáže být neuvěřitelným pohonem, věřím, že dokáže zmobilizovat lidské síly až téměř za všechny myslitelné hranice a tak využít i zkušenosti, které získal vyrůstajíc v zoo, ... přijmu-li tento příběh jako robinsonádu, je skvělý, je bezvadný, ...
... jenže je tu ta jeho druhá rovina, duchovní, a tady musím říct, bohužel. Autor nám na začátku říká, že uslyšíme příběh, po kterém uvěříme v Boha ... já ho bohužel neslyšela, stránky mluvící o víře mi přišly "ploché", až laciné: „Pokud hinduismus plyne jako Ganga, křesťanství se hemží jako Toronto v dopravní špičce.“ ... "Bůh nechal zemřít svého syna Ježíše pro lásku ..." ... když jsem tohle četla, vzpomněla jsem si na jiného autora, kterého jsem měla ze začátku ráda a dnes poté co napsal spoustu knih s opakující se tematikou, mi už připadají jeho knihy čím dál lacinější - myslím tím Paula Coelha, který se téhle tematice osobního rozvoje a cesty k víře hodně věnuje. Ano bohužel mi tyhle pasáže přišly podobné Coelhovým posledním, a podle mně málo povedeným. Mně se to prostě nelíbilo, nebylo to uvěřitelné a tak mě to ani nebavilo.
3* které dávám jsou za skvělou robinsonádu, krásně napsanou a příjemnou na čtení ... to mě bavilo a to bylo skvělé :-).
"Díky zoologické zahradě svého otce jsem měl to štěstí, že jsem mohl strávit bezpočet hodin jako tichý svědek vysoce vznešených, nesmírně mnohotvárných projevů života, které krášlí naši planetu. Života tak zářivého, hlučného, podivného a křehkého, že omračuje smysly."
Fakt zvláštní kniha. Možná bych měla chvilku posedět a zadumat, než napíši komentář. Úvodních pár desítek stran bylo zoufale rozvláčných, když se hrdinové dostali na moře začal větší odvaz, který vyústil asi ve čtyři nejsilnější stránky knihy, které určitě přidaly jednu hvězdu do hodnocení navíc.
Doporučuji.
"Strach je jediný skutečný protivník života. Jen strach může porazit život. Je to chytrý, proradný soupeř, já to vím až moc dobře. Postrádá veškerou slušnost, nedodržuje žádné zákony ani úmluvy, nezná slitování. Vždy se zaměří na vaše nejslabší místo, které najde s neomylnou lehkostí. Začne ve vaší mysli, vždycky. V jednom okamžiku jste klidní, vyrovnaní, šťastní. Pak do vašich myšlenek jako špeh proklouzne strach, převlečený za mírnou pochybnost..."
Autorův styl psaní je úžasně čtivý, baví mě poznámky o chování zvířat a úvahy nad spokojeností zvířat v zajetí. Příběh je přes svou popisnost překvapivě čtivý a napínavý.
Možná jsem ještě nedospěla k tomu, abych ocenila rovinu Boha v knize. Možná jsem pochopila, jak bylo myšleno to, že po přečtení příběhu uvěříte v Boha. Pokud to tak bylo myšleno, tak dobré. Pokud ne, myslím, že si touto otázkou na začátku autor ukousl moc velké sousto.
Hvězdička navíc za závěr! Byl vážně povedený. A o doslov si kniha přímo říkala.
Ano, ano a ještě jednou ano. Úžasný příběh, o kterém budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení. Jako asi mnoha těm, kteří knihu četli, mi také vrtalo hlavou, jak to autor myslel s tím, že po přečtení uvěříme v Boha... závěr je samozřejmě ohromující, ale bylo mi jasné, že to stále nechápu dostatečně, nakonec jsem tu myšlenku nechal spát. Po čase jsem se ke knize vrátil a rázem prozřel, všechno to do sebe zapadalo. Přesně tohle by mělo být poslání spisovatelů, dovést člověka k zamyšlení se...
A i když nejste věřící, když toto dílo pochopíte, zjistíte, že vlastně jste. Dobře vystiženo v komentu od sluppky... Prosím víc takových knih. 100%
Jen na okraj: docela jsem se bál filmového zpracování, ale nakonec to nebylo tak blbé, a po vizuální stránce dokonce krásné, na velkém plátně to byla doslova pastva pro oči.
Neuvěřitelná super knížka.
Prý na konci knížky uvěříte v Boha, a jelikož jsem taky věřící, tak jsem si jednoduše nedokázala představit, jak to udělá.
- doteď jsem to nepochopila.
Nejsem žádný matematik, a tak mi ani vysvětlení od sluppky nestačilo.
Četla jsem ji asi v 10 a to bude asi jeden důvod proč jsem to nějak nepochopila. Musím si ji znovu přečíst.
Jinak to je úžasná knížka s úžasným příběhem.
Doporučuji. :D
Často poslední dobou přemýšlím, o jakých knihách z období 21. století se bude jednou učit v hodinách Literatury. Pravda, ještě je času do té doby dost a dost, ale dnešní bestsellery typu 50 odstínů šedi mě vždy spíše vedou k pesimistickým představám, že budoucí generace nás bude považovat za vymazance. Naštěstí jsem ale sáhla po Pí a jeho životě. Velice zřídka se setkávám s díly tak dokonalými. A mám velice ráda, když si tu dokonalost ani neuvědomím, dokud se autor nerozhodne mi to sdělit v překvapivém konci - a tím nemyslím konec typu, že vrahem je někdo nečekaný, ale konec který vám podá klíč k rozluštění třistačtyřiceti stránkové záhadě, která do té doby vůbec záhadou nebyla. Do té doby mi kapitola 75, která obsahovala jen jednu větu o tom, jak zpíval své matce k narozeninám, přišla jen jako legrační a nevídaný úkaz, teď mi přijde jako jedna z nejniternějších, co jsem kdy četla. Do té doby mi odvážné tvrzení, že po tomto příběhu uvěřím v Boha, přišlo jen zvláštní narážka na jeho trojité vyznání. Protože už věřící jsem, říkala jsem si jak to ten autor má asi v plánu udělat. A ono ehjle: Pí je v matematice známé iracionální číslo, které se ve vědě používá, ke zcela racionálnímu pochopení složitých problémů; Bůh je iracionální bytost, která je přesto odpovědí pro spoustu racionálních lidí, tygr ve člunu je iracionální představa oproti racionálnímu obrazu hyenického francouzského kuchaře. A uvěřila jsem tedy v Boha? Odpovídám citací japonského úředníka: "Lepší je ten příběh se zvířaty."
Kniha i film mne naprosto zaujali, krásný příběh. Opravdu obdivuji lidi, kteří něco takového dokáží napsat, protože já jsem například na slohy úplné dřevo :) Ovšem přiznávám, že nemít knihu v povinné četbě asi bych se k ní nedostala.Avšak mým největším zlozvykem je, že nejdříve kouknu na film a až pak si přečtu knihu a tím se připravím o příběh :)
Viděl jsem film. Řekl jsem si:"Co to sakra bylo?". Pořídil jsem si knihu. Přečetl jsem si ji a řekl:"Co to sakra bylo?". Kniha je skvělá, něco ve vás nechá, konec jsem příliš nepobral, náhledů na jeho výklad je podle mě více. Co je ale důležité, rozhodně se chystám někdy v budoucnu přečíst znovu. Pro mě po dlouhé době jedna ze zásadních knih. A mimochodem ani ten film není špatnej.
Je to už pár měsíců, co jsem viděla film. Až nedávno jsem se dozvěděla, že má i knižní předlohu a okamžitě proto vyrazila do knihovny. Film mne totiž nadchnul a protože vskutku neznám jediný film, který by byl lepší, než-li kniha, těšila jsem se.
V knize byla jediná věc, co mi neuvěřitelně vadila - velmi podrobný popis ohavností (od sežrání zebry, přes kuchání želv, po pojídání výkalů.) Kniha ve mne zanechala rozporuplné pocity a jsem nadšena, stejně jako z filmu. Jen výše zmíněné pasáže bych úplně vyškrtla, i když jsem si vědoma, že právě ty dotváří příběh takovým, jaký má vyznít.
Nicméně velmi doporučuji, četla jsem ji dva dny a to jen proto, že jsem musela také občas spát a pracovat. :D
Neskutečně působivý a kouzelný příběh. Kniha je velice čtivá a doslava vás vtáhne do děje. Ani jednou jsem u knihy neměla pocit, že bych se nudila.
Pro mě veliké překvapení...upřímně- dloooouho jsem odkládala tuhle už víceméně klasiku, protože jsem se bála filozofických a náboženských haluzí na moři :) a ejhle, začnu číst a říkám si...ale jo, může být- zase jedna z těch milých knížek a proč ne...domýšlím si děj, dumám a najednou BÁC!... rána pod pás a další a další :) dál už jen zírám a říkám si, na co jsem tak dlouho čekala proboha?! Richarda Parkera jsem si zamilovala a pár dní po přečtení jsem prostě musela vyrazit do zoo :D Geniální příběh, nad kterým přemýšlíte ještě dlouho po přečtení!
Viděla jsem dřív film než knihu. Děj mě natolik zaujal, že jsem si prostě musela koupit knihu (ne, si ji půjčit). Začetla jsem se do stejného děje, jako byl ve filmu. Samozřejmě, že si ho filmaři upravili podle sebe, protože kanibalismus tam byl pojat jen v rámci příběhu "Parker a spol". Nic ovšem nemění na tom, že tento příběh byl naprosto úžasný, poutavý, napínavý, dobrodružný, filosofický. Možná mě tato kniha nenaučila věřit ve tři náboženství, ale nechala mě po přečtení přemýšlet.
Rozhodně si ji přečtu znovu. :)
Tak tahle útlá kniha se mi doslova trefila do noty a rychle zaujala místo mojí nejoblíbenější. Nemám toho nějak moc načteno, ale v mých omezených obzorech je nesmírně originální a i zábavná. Nedokážu si vybavit pasáž, která by mě nudila.
Navíc má mimořádně vysoký "index znovučitelnosti", protože po dočtení (včetně doslovu) se u mě teprve dostavil ten očekávaný aha moment, který mi ukázal děj v úplně jiném světle, takže až ji budu číst znovu, budu taky chápat spoustu věcí jinak.
Důležitá poznámka: nebýt doslovu pana překladatele, unikla by mi značná část myšlenky díla. Doslov pro mě byla nejpřínosnější část obsahu, bez něj bych teď psal komentář o tom, že jsem nic nepochopil, takže těm, kdo měli verzi bez doslovu doporučuji ho přečíst.
Dělá mi problém tuhle knihu popsat, protože je hodně zvláštní, tak aspoň na závěr jedna příhoda.
Po dočtení se mi stala krásná věc. Byl jsem zvědavý jestli (nebo do jaké míry) je příběh založený na skutečné události, čemuž hodně věcí nasvědčovalo. Z internetové diskuze jsem se nejdřív dozvěděl, že ne a vzápětí že ano. Najednou mě to přestalo zajímat, protože ta nejistota (nebo nevědomost) tak krásně korelovala s myšlenkou a závěrem knihy, že jsem díky tomu možná o něco líp pochopil autorův záměr :)
DOPLNĚK: Pí na začátku knihy popisuje rozdíl mezi ateisty a agnostiky. Myslím, že není náhoda, že čtenáři se po jejím dočtení rozdělí na dva tábory právě podle těchto dvou kvalit. Ti kdo jsou skeptici až za hrob a odmítají čemukoli věřit budou knihu odsuzovat jako trapnou fiktivní pohádku s blouznícím trosečníkem. Ti kdo sice nevyznávají žádné náboženství, ale jsou ochotni připustit, že nejsou středem vesmíru, že můžou existovat síly a energie, které zatím nedokážeme zachytit nebo vnímat, že nějaký vyšší level bytí může existovat, ti tuhle knihu a námět jistě ocení.
Děj mě nijak zvlášť nechytl. Tato tematika se objevila v mnoha jiných knihách a řekla bych, že lépe zpracovaná. Závěr sice překvapil, ale to už přišlo pozdě, aby to výsledný dojem z četby nějak výrazně ovlivnilo...
Po dlouhé době jsem natrefila na opravdu skvělou knihu! Nádherná, poetická, milá, chytrá, originální! Víc takových, prosím.
Plným právem získává "Pí a jeho tygr" pět hvězdiček. Na základě toho, že existuje film, jsem narazila v knihovně i na knihu. Trochu mě zarazilo, že kniha má být cestou o hledání víry, zda toho jejich Boha na mě nebude moc. Ale naopak. První část jsem zhltla, a zbytek už jsem se jen vezla. No a ten závěr, panečku, ten byl.
Nejvíce mě bavila první a třetí část. Vím, že u většiny to je přesně naopak, ale ta část na moři mě opravdu chvílemi moc nezaujala. Zatímco to, jak Pí objevoval různá náboženství, mě bavilo. Knížka se mi úžasně četla. I když jsem už předtím viděla film, dílo mě nenudilo a celkem jsem se u něj bavila. Nad některými částmi se člověk i pousměje a nad některými krčí nos. Líbilo se mi to, nad čím mě autor donutil se zamyslet, když si pomyslím, že já jsem také spíše uvěřila druhé verzi příběhu, která je pro mě snáze přijatelnější a více reálná.
Štítky knihy
křesťanství náboženství zfilmováno zvířata, fauna islám trosečníci kanadská literatura hinduismus rozhlasové zpracování Bookerova cena
Autorovy další knížky
2004 | Pí a jeho život |
2011 | Beatrice a Vergilius |
2016 | Portugalské velehory |
2005 | Fakta v pozadí případu Roccamatiových z Helsinek a jiné povídky |
Zvláštní příběh, který mě nadchnul až v druhé části a nakonci překvapil, proto dávám čtyři hvězdy.