Playgirls I
Vladimír Páral
Příběh tří mladých Pražanek, spolužaček a přítelkyň, které si ve velkém luxusním bytě zařídí erotický salón. Jeho specialitou je provoz exkluzivně jen pro předem vybrané milionářské zákazníky.
Přidat komentář
Sice pan Páral je v kruhu spisovatelů dost velký pojem, ale jeho kniha ani pozdější filmové zpracování mně nijak neuchvátilo. Ale uznávám, že v jeho díle je hodně správných okamžiků, které jeho fanoušky potěší.
K Páralovi jsem hledal cestu poměrně dlouho a dlouho i celkem bez úspěchu. Až s přibývajícími léty jsem začal přicházet na chuť jeho stylu a myšlenkovým pochodům. Dnes již se zařadil k mým oblíbenějším autorům. Ovšem s výjimkou této knihy. Té jsem na chuť nepřišel a už určitě nepřijdu. Přečíst se to dá, ale důvod, pro který bych se ke knize měl třeba někdy vrátit, ten nemám. Osobně považuji za asi nejslabší autorovo dílo.
Smutně i vesele, ale hlavně eroticky. Exkluzivní salón Playgirls na pražských Vinohradech uspokojí všechna přání svých zákazníků. Dokonce i ta tajná. Vladimír Páral spojil svůj mimořádný vhled do duší obyčejných pracujících lidí s porevolučním boomem svobody v oblastech, o kterých si český člověk musel dříve nechat jenom zdát. „Cokoli jste chtěli vědět o sexu“ se z uzavřených ložnic dostalo na stránky časopisů, knih a na obrazovky televizorů. Nahota přestala být tabu a obchody s erotickými pomůckami rostly jako houby po dešti. Páral zachytil tuto vlnu a jeho Playgirls jsou úsměvným objevováním tajů podnikání, které je staré jako lidstvo samo. Zpod jeho pera nevzešla druhá Fanny Hillová nebo Emanuela, ale zcela osobitý literární útvar, jehož okraje zasahuji i ty nejběžnější lidské osudy a odrážejí životní peripetie jednotlivých hrdinů, nebo v tomto případě spíše hrdinek. Playgirls je typická páralovská studie všednosti, která však překvapivě nezachází do hloubky a jen klouže po povrchu. Všechny zde uváděné trýznivé okamžiky v životě lidském jsou bezkrevné a tak trochu impotentní. Samozřejmě to nebrání užít si Páralův román dle libosti a dokonce se při něm i dobře bavit, ovšem k dosažení hvězdných výšin je přece jen potřeba něčeho navíc.
Vůbec se mě to nelíbilo a jsem rád, že jsem oba dva díly v té době stačil ještě prodat. Nechápu ten humbuk okolo, Páral má mnohem lepší knihy.
Starší romány od Párala jsou lepší. Dalo se to číst, ale nebylo to to pravé, co bych čekala.
Kdysi šťavnatý a obrazotvorný slovník rozřeďuje stárnoucí satyr lacinými vulgarismy. Řekl bych, že puritánská totalita ho nutila psát vynalézavěji, načež úplná svoboda projevu mu škodí. Přesto umí vystihnout život s jeho zákrutami jako málokdo jiný, tentokráte skrze okna nevěstince. 15/15
Knihu jsem četla, protože byla od Párala (v té době jedny z nejlepších knih), ale myslím, že napsal i lepší díla.
Šikovně vybraný námět, řemeslné, ale přitom vtipné a čtivé zpracování. Ale rozhodně se k tomu na rozdíl od jiných Páralových knih už nevrátím.
Znám jen film a je to jeden z filmů, proti němuž se rozpoutala přímo štvanice jaký je to kýč.
A přitom je v něm i hodně myšlenek, a činů, kterými se dost lidí řídí.
Knihu jsem přečetla proto, že jsem viděla film a prostě jsem byla zvědavá. Kdopak má možnost nakouknout za oponu prostředí, ve kterém se většina děje odehrává? Pro mne to bylo zajímavé a nelituji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1990 | Milenci a vrazi |
1978 | Mladý muž & bílá velryba |
1988 | Země žen |
1967 | Soukromá vichřice |
1982 | Romeo & Julie 2300 |
Typický Páralův styl neustále opakovat jména postav, jejich věk a úlohu v příběhu, dává Playgirls stejnou industriální atmosféru jakou mají jeho ostatní díla. Popis sexuálního průmyslu v Čechách připomíná bezduchý, mechanický, dobře promazaný stroj. Takové jsou všechny postavy a jejich vztahy, až na čestné výjimky, které potvrzují pravidlo. Autor si odpolední lekce v klubu Playgirls užívá pěkně a krásně!