Plivanec na rozloučenou
Misantrop (p)

Jen těžko hledat slova, jež by přiblížila takovou míru asociálnosti, takovou absenci soucitu, takové pohrdání vším lidským, takový krutý výsměch, takové šílené rouhačství, takový černý humor, takový luciferský esprit, takovou osobní filozofii, s nimiž jest statečnému čtenáři setkat se a utkat na stránkách tohoto spisu. Kdo je vlastně autorem? Misantrop? Člověk? Nadčlověk? Zvíře? Anarchista, antisemita, fašista, rasista, sexista, sadista, satanista, terorista? Psychopat? Totální šílenec? Nebo snad reinkarnace Ladislava Klímy, či dokonce samého Friedricha Nietzscheho na prahu 3. tisíciletí? „Kromě toho soudím, že lidstvo by mělo být zničeno," říká ve své knize autor, a ať už je kdokoli, vše nasvědčuje tomu, že to myslí smrtelně vážně. Publikace nakladatelství Petrov číslo 343, poslední kniha, kterou nakladatelství vydalo.... celý text
Přidat komentář


Někde jsem četl, ze Misantrop je autorův pseudonym. Nemyslím si to. Misantrop je postava, kterou autor stvořil, a kterou podle úvodu sám ani nepokládá za příliš inteligentní. Misantrop je syntézou mnohdy protikladných vlastností – je divnou kombinací blba a intelektuála. Celá kniha jsou nahodilé myšlenky, většinou nesmyslné, ale někdy se objeví i něco velmi zajímavého, co se může objevit jen maskováno proudem nesmyslů – jinak by si to nikdo netroufl vyslovit. Navíc i nesmyslné názory mohou vést k zamyšlení. Stejně ale byla velká část knihy celkem nudná. Misantrop je samotář, je proti církvi, státu, davům, rodině… Kritizuje ostatní, mluvit má podle něj cenu jen o velkých věcech a jen, když plánujeme, jak je udělat. Nic z toho ale sám nedokáže, a tak má většinou jen velké plané řeči a chytlavé prázdné fráze (nicméně v tom, že většina lidí často mluví o zbytečnostech s ním souhlasím, a i s některými dalšími věcmi). Kniha vám nedá žádné podstatné informace, žádné návrhy, jen pár námětů k zamyšlení. Je to dekadentní dílo, ukazující úpadek. První část je deník Misantropa. Druhá část jsou jeho úvahy a úvahy o něm. Třetí část je pak básnická sbírka. Knihu mohu doporučit těm, kteří chtějí dávat do diskusí šokující citáty a básničky proti všemu, a bavit se tím, jak se na ně ostatní snaží reagovat. Na knize se mi nelíbí, že svým způsoben zesměšňuje lidi, kteří touží po velkých věcech, ale neví, jak je uskutečnit. Nakonec ještě uvedu několik citátů:
„Tak, jako se dřív budoval socialismus, tak se dnes lidé vrhají na podnikání a hromadění majetku. A to všechno je davová psychóza, s tím nemám nic společného.“
„Opravdu nestojím o styk s lidmi. Neustále tě otravují mluvením a vyžadují, abys také mluvil. Otravují tě kouřením, potem a prdy – a vůbec člověk se před nimi musí mít pořád na pozoru“
„lidé se množí úplně nesmyslně a doplácejí na to“
„život nemá žádný cíl, ten si jen vymýšlejí lidé, kteří by jinak nevěděli, jak vyplnit svůj život“
„budeš nenávidět lidi tak, jako sebe samého“
„člověk je krásný tvor, není-li člověkem“
„co je opravdu svobodné, to není dovoleno“
„lépe spát, než sloužit lidem“
Část básně s názvem Rukojmí:
Přišli jsme na svět jako rukojmí
Serem na to, co se smí a co se nesmí
Jsme rukojmí a chcem se osvobodit
Jsme rukojmí systému a chcem ho zničit
Máme jenom tři možnosti
Dělat dál tyhle blbosti
Zapomenout spolu s chlastem
Nebo sami pohnout prstem
Perou do nás tam i tamti
Všude samí policajti
Ti zmrdi se snad porvat chtěj
a ani o tom nevěděj


Nadčasové veledílo plné myšlenek a názorů, o kterých se nebojím říct, že jsou svou výstižností a trefností až geniální. Autor nekompromisně odhaluje zkaženost lidí a jejich pokřivených postojů ke světu.


Kontroverzní kniha. S autorem nemusíte ve všem souhlasit, ale kdo někdy pocítil odpor k lidské debilitě, musí se přinejmenším u některých pasáží pobavit. Kniha je navzdory některým extrémním nenávistným výrokům prodchnuta také mnoha filosofickými myšlenkami, které čtenáře nutí se nad sebou a nad lidstvem a jeho morálkou zamyslet. Když jsem knihu četla, užívala jsem si pocit, že ve své alergii na absurditu a přemnoženost lidstva nejsem sama. A čím jsem starší, tím víc autorovi dávám za pravdu.


V knížce je několik pasáží který nelze přejít bez toho aniž by vám přejel mráz po zádech, jako když autor líčí jak by nejraději zavraždil svý rodiče, okusil lidský maso a krev, někoho unesl a umučil nebo když si představuje že by šel střílet děti do lunaparku. Ale i přes těchto několik svinstev musím přiznat, že těžko byste hledali knížku s větší koncentrací brilantních myšlenek aktuálních pro dnešní zoufalou dobu.
Není podle mě na místě autora považovat za bestii nebo psychopata, všichni víme že bez lidí by na Zemi bylo líp, život by byl bohatší, rozmanitější, svobodnější.. On akorát narozdíl od jiných dál v myšlenkách rozvíjí redukci lidstva v praxi. Co je správně? Být humánní a jen přihlížet zběsilému plundrování planety a nechat civilizaci vyhubit veškerou mimolidskou existenci? Nebo být tím čím je on - sociofob a nelida?


Mno...knihu jsem si vybrala podle obalu a musím uznat nezklamala. Obrovský nádech deprese který na Vás padne po pár stránkách je až neuvěřitelný.
Pro mě zbytečná kniha. Nedala mi vůbec nic a vzala pár hodin času, který jsem mohl strávit daleko smysluplněji. Třeba vysedáváním v hospodě a nadáváním na poměry a na lidstvo. Jako to zde, obrazně řečeno, činí anonymní autor. Nebo několik autorů? (Čemuž by nasvědčovala i rozháranost a vnitřní nesoudržnost textu v různých částech díla. Jak ostatně spekulovali i někteří recenzenti knihy.)
Zhrzený a zapšklý intelektuál, životem zklamaný, lidmi nepochopený, lidstvem nedoceněný a neviditelnou rukou knižního trhu nepolaskaný, se v Plivanci zřejmě snaží vykecat z frustrace nad tím, že dosud neobdržel Pulitzerovu cenu a nemůže pořádat veřejná čtení svých děl, kdy by mu na pódium davy šílících fanynek (nebo spíš fanoušků, he?) házely svoje kalhotky (slipy). Kecy typu „Ostatně soudím, že lidstvo by mělo být zničeno“ působí jako od pupkatého pantáty v hospodě nad osmým pivem, které již dotyčný bryndá na špinavý ubrus plný fleků od guláše a děr propálených popelem z cigaret.
Autor zde otevřel stavidla svého malého českého literárního rybníku, napuštěného nenávistí a plného na hladině plujících mrtvol zklamaných nadějí (již v rozkladu a s nehezky nafouklými břichy), a vypustil na čtenáře záplavu rádoby hlubokých myšlenek a soudů, které se rozlévají po stránkách tohoto jako chrchel zeleného Plivance, a jako špinavé vlny tsunami berou s sebou vše, co jim přijde do cesty. I veškerou prostou radost ze života a z výchovy našich dětí, jako smyslu naší existence.
Jak už jsem říkal. Ztráta času. Nedoporučuju. Jít si zanadávat do putyky vám dá mnohem víc. A utužuju to sociální kontakty. Což by autor tohoto paskvilu očividně potřeboval jako koza drbání.


Docela mě to bavilo, hlavně ze začátku. Občas dobré názory, filozofie, literární přehled, ale někdy na můj vkus moc radikální řezy. Jasně, že někdy nás ta lidská pakáž může pěkně štvát, ale jelikož jsme její součástí, tak bych to nebral tak zaujatě. A pokud ano, tak proč nezačít hned u sebe? Vždyť těch způsobů, jak dát světu vale a plivnout mu do ksichtu na rozloučenou je přeci spousta. Například kniha Sebevraždy slavných, od Budínskýho, by mohla být pro inspiraci dobrou volbou...
60%
Část této knihy jsme poprvé četl v časopise Vokno na začátku 90. let. Žil jsem v zemljance, jsem stoupenec Thoreau. Kdybych ztratil paměť, ale ne názory, byl bych schopen se hádat, že jsou to zápisky z mého deníku. Mezitím jsem často chodil číst autorovi zápisky na jeho webové stránky. Po více než 35 letech se mi podařilo získat tuto knihu. Nemá cenu nic vysvětlovat, není to čtení pro všechny, nejsou to pohledy pro každého. Je to životní stav.