Plno prázdno

24.05.2022

Čtivá kniha, aspoň pro ty, které zajímá Alice Kirš nebo lidské příběhy, ale i pro ty, kteří jsou otevření jiným přístupům k životu. Velmi otevřená autobiografie, která bude mít zřejmě dost protichůdné ohlasy, jelikož je těžké bránit se hodnocení autorky, pokud se někdy zachovala jinak než je běžné (např. jak se "zbavila" milovaného psa). Alice podrobně popisuje mj. svou cestu k mateřství, příběh domu na venkově a zvelebování zahrady (ocenila bych fotky, ale chápu, že by knihu prodražily) - ač tedy zrovna detaily typu kolik tisíc jakých květin kam zasadila mě úplně nezajímají. Dozvíte se také, jak se autorka konfrontovala s typologií Octo Codes nebo jak začala komunikovat se zvířaty a něco z toho, co se od nich dozvěděla (tyhle pasáže jsou pro mě nakonec jedny z nejpřínosnějších z celé knihy). Oproti tomu krizové okamžiky v manželství jsou zmíněné jen letmo, čímž kniha působí poněkud nevyváženě. Závěrečné odkazy na lidi, kteří Alici provázeli na její cestě, bych taky mohla postrádat, však není problém si je kdyžtak dohledat. Grafické zpracování knihy se mi líbilo. Autorka samu sebe leckdy vykresluje jako naivní "dospělou holčičku" či poněkud nevděčnou "princeznu na hrášku", což bylo místy těžké číst (ó ty problémy "horních deseti tisíc..!"). Ale jsem ráda, že jsem knihu dočetla, protože to nejpodstatnější je na konci (ještě před těmi pár stranami o vztahu s Davidem).