Plno prázdno přehled
Alice Kirš
Jsem Alice a posledních deset let jsem naplňovala a vyprazdňovala šuplíčky své identity, toho, „kdo jsem“. Užila jsem si životní nádech, plnost, tvoření a budování. Ale i dlouhé období výdechu, prázdna, konců, loučení, umírání. O tom všem jsem napsala knihu. Knihu plnou rozmanitých, autentických i velmi intimních příběhů. Svým otevřeným sdílením toužím čtenářky s lehkostí sobě vlastní inspirovat k naději, k tomu, že TAKY MŮŽOU. Můžou žít cokoliv. Mít cokoliv. Být kýmkoliv… protože možnosti jsou nekonečné.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Plno prázdno. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Plno prázdno v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 3x |
Čtivá kniha, aspoň pro ty, které zajímá Alice Kirš nebo lidské příběhy, ale i pro ty, kteří jsou otevření jiným přístupům k životu. Velmi otevřená autobiografie, která bude mít zřejmě dost protichůdné ohlasy, jelikož je těžké bránit se hodnocení autorky, pokud se někdy zachovala jinak než je běžné (např. jak se "zbavila" milovaného psa). Alice podrobně popisuje mj. svou cestu k mateřství, příběh domu na venkově a zvelebování zahrady (ocenila bych fotky, ale chápu, že by knihu prodražily) - ač tedy zrovna detaily typu kolik tisíc jakých květin kam zasadila mě úplně nezajímají. Dozvíte se také, jak se autorka konfrontovala s typologií Octo Codes nebo jak začala komunikovat se zvířaty a něco z toho, co se od nich dozvěděla (tyhle pasáže jsou pro mě nakonec jedny z nejpřínosnějších z celé knihy). Oproti tomu krizové okamžiky v manželství jsou zmíněné jen letmo, čímž kniha působí poněkud nevyváženě. Závěrečné odkazy na lidi, kteří Alici provázeli na její cestě, bych taky mohla postrádat, však není problém si je kdyžtak dohledat. Grafické zpracování knihy se mi líbilo. Autorka samu sebe leckdy vykresluje jako naivní "dospělou holčičku" či poněkud nevděčnou "princeznu na hrášku", což bylo místy těžké číst (ó ty problémy "horních deseti tisíc..!"). Ale jsem ráda, že jsem knihu dočetla, protože to nejpodstatnější je na konci (ještě před těmi pár stranami o vztahu s Davidem).