Po hlavě
Michael Frayn
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29288/bmid_po-hlave-29n-29288.jpg
4
13
13
Když mladého anglického filosofa Martina Claye a jeho manželku, historičku umění Kate, pozvou na návštěvu jejich venkovští sousedé, aby je požádali o posudek několika starých obrazů, které zamýšlejí prodat, Martin pochopí, že stojí před příležitostí, jaká přichází jen jednou za život: jedním ze zaprášených děl je podle jeho názoru chybějící plátno z Bruegelova cyklu „Roční doby“, jehož objev by znamenal zásadní zlom v jeho kariéře i nepominutelný finanční zisk. Zmocnit se obrazu, aniž by jeho nevzdělaný a samolibý vlastník prohlédl Martinovy plány, však není jednoduché a vyžaduje nejen důmyslný plán, ale i značné finanční riziko, a jak Martin postupně zjišťuje, ve hře se ocitá víc, než původně očekával – včetně budoucnosti jeho rodinného života a citové investice, již se zdá vyžadovat záchrana drahocenného plátna a cesta ke slávě a bohatství...... celý text
Přidat komentář
Dějová linka, která je výše nastíněna, je pouze tenkou páteří knihy, která je protkána hustými úvahami o Pieteru Breugelovi, jeho díle a době, ve které žil.
Po hlavě
Beletristická kniha Po hlavě od M. Frayna je dokonce poučná; tolik životopisné a výtvarné historie z Brueg(h)elovy tvorby jsem nikde nečetla. Nejsem odborníkem na dějiny umění, ale taková přímočarost v uchopení jeho děl a až animozita boje o ně je neuvěřitelná. Autor je zřejmě sám kunsthistorikem a čerpal z archivů, nebo je poučeným laikem v blízkém okolí kunsthistoriků zasvěceným do děl Brueg(h)ela, protože se v knize zabývá snad až vědecky shodami a rozdíly v dílech tohoto malíře a hledá právě v obrazu Veselice shodné prvky, které by formálně poukazovaly na Brueg(h)ela. Dokonce i signaturu autora studoval. Teprve v této knize jsem se na příkladu dozvěděla, že vedle ikonografie existuje i ikonologie a jaký je mezi nimi rozdíl. Beletrie podaná s teoretickým výkladem, a to tak, že bych to v koncepci hodnotila napůl. Musím říci, že tomuto malíři opravdu nerozumím, resp. neznám jeho tvorbu a kniha, připadá mi, pracuje s tím, že čtenář bude mít o Brueg(h)elovi alespoň teoretický základ. Knihu bych neváhala zařadit do teoretických svazků, možná by se zahanbil i ten nejprotřelejší uměnovědec. Proto jsem několika pasážím v knize nerozuměla a myslím si, že kniha je přednostně určena čtenářům výtvarného zaměření v období Brueg(h)ela.