Po strništi bos
Zdeněk Svěrák
Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.... celý text
Přidat komentář
Napodruhé jsem knihu přečetla za cca 2 hod. :-). Příjemné vyprávění, ale jednu hvězdičku přeci jen ubírám, protože některé příběhy byly hodně stručné. A hodně mi pomohlo, že jsem před tím viděla film.
První dvě třetiny knihy mě velice bavily, ale poslední třetina knihy pro mě byla tak nudná, že jsem knihu málem nedokončila. Obecně nemám ráda knihy psané z pohledu dětí, mám pak tendenci neustále analyzovat zda by takto mohlo malé dítě uvažovat/ mluvit. Tato kniha je milá, občas i tak mile zahřeje, ale znovu ji asi číst nebudu.
To byla tak strašně fajn kniha! Líbilo se mi, jak to bylo vyprávěno z pohledu malého kluka Edy, který byl mimochodem fakt milý. Některé části byly vtipné, jiné dojemné, třeba když zemřela babička, nebo když se Eda s jeho rodinou stěhovali zase do Prahy. Mám v plánu se podívat i na film, abych to mohla porovnat právě s knihou.
Moc milá knížka. Poslouchal jsem jako audioknihu přímo od autora, takže šestou hvězdičku přidávám "za krásný procítěný přednes". Díky Zdeňku, v dnešní době opravdu potěšila!
(audiokniha) Pokud si přečtu (poslechnu) nějakou knihu, tak se potom vyhýbám případnému filmovému zpracování, abych nebyl zbytečně zklamán. U této knihy ale asi udělám vyjímku.
Příjemné čtení do nepohody. Pro mě o jednu hvězdičku lepší než film. Chvilkami jsem při čtení měla pocit, že mi válečné příhody malého Edy vypráví přímo autor. Asi ho mám už hodně pod kůží z divadla i filmů.
I když nejsem kluk a patřím do jiné generace, byl to pro mě nostalgický návrat do světa dětství. Je to jedna z knih, kdy je opravdu svět nazírán očima dítěte a ne přemoudřelého polodospělého, líbí se mi i jak se Edovo chápání světa postupně rozvíjí a on opravdu v rámci děje roste. Těžkosti doby i mezilidských vztahů do klukovských dobrodružství pronikají jen okrajově, ale nijak přitom neztrácejí na síle a naléhavosti, někdy možná právě naopak. Tahle knížka se opravdu povedla.
Knížka se velice dobře četla. Je to povídání o malém Edovi, který se za války s rodiči musel přestěhovat z Prahy na venkov.
I filmové zpracování se mi líbilo.
Máme štěstí na dva autory, kteří nejen že věděli a ví co je školní život, ale dovedou to s vtipem dát na papír. Jaroslav Žák, více aktivně působící za I.republiky a zejména Zdeněk Svěrák, který sice přestal vyučovat, ale z druhé strany se objevil v pátrací skupině, která dala národu Největšího Čecha. Tato roztomilá kniha zanechá ve čtenáři mnoho dojmů. Protože bych to nenapsal lépe než Alef, raději končím tečkou.
Za me tak 3,5 hvezdy, ale je to dáno spise tim, ze jsem pred a po teto knize cetla velmi kvalitni tituly (Osvetimska knihovnice a Hana), takze v porovnani s temito jde o prumerne dilo. Nic to vsak neubira na tom, ze povidky jsou miloucke a tesim se na dalsi hnihy, protoze Zdenka Sveraka miluju! :-)
Tohle bylo hodně kouzelné a poetické pozastavení v obhroublosti reality všedních dní. Zvolil jsem audio verzi čtenou panem Svěrákem a dobře jsem udělal. Při poslechu jsem se přistihl, že se často usmívám pod vousy a celkový zážitek podtrhlo samovolné vyvolávání vzpomínek na vlastní dětství, které jsem také trávil z valné části na venkově a poznával tamější svérázné lidi a krásu a smysluplnost běžných dní. No ale to už bych se rozepsal o věcech, co sem nepatří, jde přece o hodnocení díla páně Svěráka :-) Takže dvěma slovy - naprosto perfektní!
Líbezné vypravování Zdeňka Svěráka o době, kdy si jako dítě zvykal na venkově, kam se rodina ne úplně dobrovolně přestěhovala z města. Líčí zde nejen samotné sžívání s venkovem a jeho obyvateli, ale i tvrdé rodinné záležitosti, ze kterých mu šla hlava kolem. Je to opravdu pohlazení po duši a doporučuji zejména těm, kteří již zapomínají na svojí "domovinu".
Poslouchal jsem jako audioknihu namluvenou přímo Zdeňkem Svěrákem. A jsem tomu moc rád, myslím, že bez toho jeho hlasu by byl zážitek poloviční (a přesto ohromný). Je to totiž opravdu nádherná kniha, pohlazení po duši. Jakkoli nemám rád patetická vyjádření, tak v tomto případě nemohu jinak.
Filmy pana Svěráka mám velmi ráda. Ale dodnes jsem nečetla žádnou z jeho knih. A teď jsem zjistila že to je velká škoda kterou musím napravit. Filmové zpracování bylo skvělé ale kniha je ještě o něco lepší.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství zfilmováno česká literatura vzpomínky rodina dětství kluci autobiografie Magnesia Litera Zdeněk Svěrák, 1936–Autorovy další knížky
2013 | Po strništi bos |
2000 | Dobytí severního pólu |
2008 | Povídky |
2011 | Nové povídky |
2009 | České nebe |
Příjemné, rychlé, odpočinkové vzpomínky malého chlapce Edy přestěhovaného z Prahy na venkov. Nelehká doba viděna očima dítěte psaná krásným jazykem, autorem, jehož knihy jsou vždy pohlazením na duši.