Rodokmen
Cullen Bunn
Pochmurný kraj série
< 4. díl >
Ema má dobrý důvod věřit, že je díky svých schopnostem jedinečná a nikdo na světě se jí nepodobá. Jednoho dne se však v Harrow County objeví několik cizinců a dívka zjistí, jak hluboce se mýlila. Každý z nich totiž vládne určitými zvláštními a děsivými nadpřirozenými schopnostmi. Je možné, že mají společné předky?
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2019 , Comics CentrumOriginální název:
Family Tree, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Jsem ráda, že tuto knihu ilustroval zase jenom Tyler Crook - hned se mi Emin neobyčejný životní příběh lépe sdílel. Další nečekaná setkání a odhalení pěkně zamotají Eminým životem a zajímavě zpestří dějovou linku příběhu. Naštěstí je hlavní hrdinka komiksu jedinečná holka, která má svůj vlastní rozum a nenechá se oblbnout rádoby rodinou. Zůstane věrná svým nevšedním přátelům z Harrow County, kteří, ač jsou sebepodivnější, tvoří její skutečnou rodinu. Posune své mimořádné, dosud pořád ne zcela prozkoumané, schopnosti zase o velký kus dál a s vetřelci se vypořádá po svém. Souhlasím, že část se skicami by mohla být kratší, i když je pravda, že si díky popisu kresby občas všimnu detailu, který mi unikl.
Čtvrtý díl se mi líbil víc než třetí. Hlavně proto, že šlo o souvislý příběh, který se tak mohl rozvinout. Začátek byl skvělý, kukuřičné pole a strašáci- výborné. Prostředek mi přišel slabší, vysvětlení "rodiny " nedostačující, chyběly tomu asi další informace, proč...Konec byl správně akční, mrazivý, i když podle mého názoru moc rychlý. Snad se v příštích dílech dozvíme, jak Ema dokázala, co dokázala.
Kresba se mi stále líbí, jsem ráda, že vše kreslil Tyler Crook, experimenty v minulém díle mě neoslovily. Specielně velké plochy, krajiny a les jsou úžasné, dokonale vystihnutá atmosféra, strašidelné a temné.
Scénář na konci mě také neoslovil.
Tak se těším na další díl a milovníkům tajemna doporučuji.
Pravděpodobně je to jen můj subjektivní dojem, ale celá série má dost kolísající schopnost udržet si danou kvalitu. Opět stejně jako u druhého dílu jsem zde mnoha věcem nevěřil. Nevěřil jsem Emině rodokmenu. Příliš mnoho nejasných zvratů, příliš mnoho postav, příliš mnoho nevyvážené improvizace. Škoda... Je to vážně dobrá série, ale ta nevyváženost mě sere.
Sice to nemá až takovou atmosféru jako první kniha, ale určitě je to lepší než předchozí spíše povídkový díl. Škoda, že tu není moc běsů, ale alespoň oblíbení chlapec bez kůže a Zatracenec čtenáře potěší. Co pro mne knihu povyšuje, je kresba Tylera Crooka - je skvělé, že i pro spíše hororový příběh autoři dokáží používat sytých barev a když je prolita krev, tak je krásně rudá:). Série mne baví, jen mám občas pocit, že Charles Bunn úplně neví, kam s příběhem dále, takže občas vytáhne z klobouku zajímavé postavy, jichž se tak nějak zbytečně rychle a jednoduše zbaví (jako na konci tohoto vyprávění). Ale možná, že tomu je úplně jinak, což snad poznáme v dalších dílech. Mám rád v každém pokračování bonusové krátké příběhy, naopak přípravný scénář mne neoslovil a zase bych si musel postesknout jako v minulém díle, že za těch peněz je jen málo muziky.
Tahle série patří k tomu nejlepšímu v rámci gotické jižanské fantasy. Bunn umě mísí vlivy autorů jako Fred Chappell, Flannery O´connor, Cormac Mccarthy (jeho jižanské romány), ale i autorů jako Washington Irving a E. A. Poe do originální, i když místy trochu rozvleklé pohádky z amerického Jihu. Kresba je skvělá, stejné jako užití barev. Jediné mínus je dle mého názoru zbytečný přípravný scénář a skicář, který zabírá skoro třetinu knihy. Jinak ale doporučuju.
Tak tenhle díl byl opět boží! Dlouhý souvislý příběh, který odhaluje více z Emina původu. Sice není tak mrazivý jako první díl, ale pořád má úžasnou atmosféru a zvládá být skvělý bez vykrádání předchozích dílů. A navíc ta úžasná kresba a barvy Tylera Crooka Parádní je i bonus o Emině zlé ségře Kami. Jo, jsem spokojený!
Najdou se tací, co tvrdí,
že Harrow County je bezbožné místo,
protože jeho půda byla znesvěcena,
již dávno před tím,
než se zde objevily první živé bytosti.
Po zklamání třetí knihy „Hadilovka“, kdy se tvůrce rozhodl, použít čtyři kreslíře na pět sešitů, což bylo příšerné, došlo zde k malé změně. Už to opět kreslí jen jeden člověk a tím je původní kreslíř Tyler Crook. A já jen doufám, že už to tak zůstane navěky. Příběh píše Cullen Bunn jako románově grafický přepis jižanské gotické pohádky. A protože je tohle naprosto úžasná kresba, hned si čtenář více vychutná i děj. Hned první hororové setkání v poli vám vyžene chloupky až do prvního patra. A pak se dostanete do příběhu číslo 2, respektive #14 a zamrazí vás znovu. Aneb, jak se vypořádat s dítětem, které tak strašně milujete, ale..... No, co budu psát, z toho můžou být i zlé sny.
Citát: Máma má ráda tátu... ...Máma přistihla tátu se třema holkama v bazénu... ...Zde leží táta... ...Bůh nás chraň!.....
Opět se tu můžeme zamyslet nad podstatou a legendou jakékoliv pohádky. Všechny pohádky ve svém tvrdém jádru jsou o smrti a krvi. Vemte třeba klasiku – Perníková chaloupka. Lidojedi. A to vše nám jako malejm četli před spaním. Ani tato pohádka, i když z jiného kraje, není výjimkou. Když si Hester tvoří své bytosti z hlíny a vlastní krve – co vám to připomene? Golema. Jenže v této pohádce je to množné číslo.
Malá ochutnávka:
Tvůj táta pořád opakoval, že všechno bude v pořádku. Až jsem mu uvěřila. Chtěla jsem mu věřit...potřebovala jsem to. Kdybych se namísto toho smířila s tím, co bylo očividné...možná bych tě tolik nemilovala.......
Tak že jediné, co mě dost vytočilo a naštvalo v tomto svazku je fakt, že jednu třetinu této knihy tvoří Skicář. Co je komu kurva do toho! Já dám 500 korun za příběh a jednu třetinu knihy netvoří příběh, ale jen množství skic a polokreseb, které jsou mi k ničemu. Tento svazek obsahuje sešity #13 - #16 a vybral jsem z nich pět citátů. Při čtení jsem poslouchal britskou symphonic metalovou skupinu Pitjhia se zpěvačkou Emily Ovenden. Což se obsahově do tohoto příběhu celkem hodí.
Citát: Doufala jsem, že se vyhnu zabíjení.
PS – Inspirace: Dnes budu mít k večeři prasečí nožičky s křenem a hořčicí.
V dalším díle Pochmurného kraje se podíváme na historii kolem Hester a samotné Emy. Potkáváme se tu s jakýmisi členy její rodiny.
Vyprávění je tedy dost retrospektivní, kde se dozvíme zajímavé informace. Toto retrospektivní vyprávění mě tolik nebavilo. První kapitola, která předchází vyprávění o rodinně mě bavila hodně. Jedná se o takový těžce hororový kousek odehrávající se v polích u farmy.
Kniha obsahuje jednu historku kreslenou odlišným kreslířem, která se mi líbila.
Úplně na konci tu však máme ukázku tvorby tohoto komiksu, jedná se o Cullenův scénář a storyboardy Cooka.
Celkové hodnocení 65%
Myslel jsem, že se v téhle knize naplno ukáže, že (mnohými kritizovaná) dějová odbočka od Emy k Berenice z minulého dílu měla smysl... No, přímo se to sice neukáže, ale trochu díky tomu rozumíme změně Bereničina postoje k Emě a můžeme jen hádat, jestli Bunn s Crookem opravdu zadělávají na to, na co to vypadá, nebo bude nakonec všechno jinak. Každopádně čtvrtý Pochmurný kraj je opět velká paráda (stále je to nejspíš nejkrásněji kreslený komiks, jaký jsem kdy četl) a sledovat, jak se v Emě perou všechny možné pocity, je opravdu zážitek. Tak šup sem s dalším dílem!____P.S. Tyler Crook v poznámkách pokračuje v naučné procházce tvorbou komiksu a také to je - zase - velmi zajímavé.
Autorovy další knížky
2018 | Hejna běsů |
2019 | Darth Maul - Syn Dathomiru |
2021 | Cyberpunk 2077: Trauma Team |
2017 | Valkyrie |
2021 | Odkaz rodu Blacků |
Tak jsme se konečně dostali do čtení, který je zábavný, má promyšlený děj, který prohlubuje, a u které nemá čtenář pocit, že čte něco absolutně průměrného. Toto je kniha, po které si čtenář koupí další díl. Žel je až v polovině série…